Vánoce, vánoce přicházejí ... a s nimi tipy na dárky

Naše loňské společné pečení a zdobení perníčků

Dětí jako smetí, Elis a Nikča už pomáhaly vykrajovat a pak se musely občerstvit :-)

Přesně za dva měsíce jsou tu. Snad většina z vás mi potvrdí, že když máte stejně staré děti jako my, tak se na ty svátky prostě těšíte. Já moc. Na naše holčičí společné pečení se svařáčkem, výzdobu, psaní ježíškovi, vánoční výtvory, až Niki poprvé uvidí stromek, světýlka, aj.

Pokud si lámete hlavu s tím, co pořídit za dárky, přinášíme pár tipů pro celou rodinu. Snad naleznete nějakou inspiraci. 
  
Verča                                                                                

Pro miminko 
tam je to jedno, co dostane, nemá ještě rozum. U nich bych dárek neřešila. Nějaký chrastítko, pěkný obleček, bodýčko s originálním nápisem (Dia: pro Šimona nechaly tety připravit sadu bodýček s dětským českým kresleným motivem a nápisem Mám rád tetu ... Mamince Štěpě se to moc líbilo) nebo tak něco.

Pro jednoleté 
pořád je to jedno, co dostane. Když to vezmu podle nás, co Ondra dostal: 
- houpacího koně (houpal se občas), 
- knížky - tak ty byly fajn, a myslím, že od toho roku je dobré s dětmi hodně číst, zůstalo mu to doteď. 
- odrážedlo (takové to plastové), tak to byl dárek za všechny prachy, to ho bavilo, (ale každé dítě je individuální), někdo na něm jezdí od roku, někdo až od dvou.

Pro dvouleté 

už začíná vnímat, ale na druhou stranu, stačí jeden, dva dárky (bez tak ho nejvíc bavilo rozbalovat dárky všem), dostal: - kreslící tabuli - což je dobrý, ale nedoporučuji těm, co nechtějí mít pomalovaný celý pokojíček, 
- stan (ten máme schovaný), 
- kolo (zdálo se mi to brzy, nakonec jsme ho v létě vytáhli a jezdil na něm raději, jak na odrážedle), 
- plastový kutilský ponk (do 14dní zničen) a nářadí (aby ho měl stejné jako táta-oblíbená je/byla vrtačka), takže pokud je dítě divočejší, tak plastový věci určitě nedoporučuji, 
- knížky - tak ty vydržely a hlavně bavily, 
- plastelína - s ní se dokázal zabavit i hodinu, 
- duplo - jsou už od 1,5roku, 
- zvukové hračky, které hrají písničky - vzal si to a někdy si to i několikrát pustil do kola a pak sám zpíval (my máme teda hlavně v angličtině), 
- knížka s magnety - tu používáme hlavně při cestování autem,
- dřevěné korálky, 
- určitě nějaký dětský hudební nástroj (bubínek,klavír,xylofon,kytara), 
- nějaký stavební stroj - Ondra má rád bagry, a nebo nakladače

Pro téměř tříleté 
jelikož Ondra 3roky bude mít 4dny po Vánocích, tak píši jen tipy, o kterých uvažujeme:
- duplo - pokud je to baví, 
- existuje malá trampolína - pokud je dítě akčnější a v bytě/domě je místo. Kamarádka ji má a nemůže si ji vynachválit, 
- koloběžku, 
- knížky se samolepkami (baví ho to tak od 2,5let), 
- puzzle - minimálně s 15díly, 
- brusle, lyže (vybavení)

Pro maminku (tedy nás) 
já ocením jakýkoliv poukaz na cokoliv :) - hlavně teda na masáž hmmm..., nebo cokoliv, co se dá sníst - nemám ráda zbytečnosti - jako je keramika apod.

Pro tatínka 
asi vymyslím nějaký poukaz - tak nějak si kupujeme všechno, co potřebujeme během roku, ale strašně moc by si přál toto: http://www.rcmodela.cz/spalovaci/25870-sledge-hammer-s50-mta-2-4-ghz-cerveny-255.html - něco podobného, ale "jen" za 3tis.

Pro babičku 
to dělám většinou balíček, babičky jsou nenáročné, ty nic nechtějí, nepotřebují, jak říkají, tak jim tam dávám, co rády mají :), hlavně mé mamce se člověk ničím nezavděčí (oblečení - má vlastní vkus, drogérie - nechce, kupuje si sama, poukázky - nechce, má vlastní kadeřnici, kosmetičku apod., na nějaký cestování taky není, technologie - měsíc před narozkama si koupí telefon, jinak na techniku moc není, takže, co ji mám asi tak kupovat?)

Pro dědečka  
náš děda je na sladký a pivo, je nenáročný, tak je to jasný
 
Pro tchána/tchýni 
to ještě nevíme (to většinou vymýšlí švagrová)

Pro zvíře 
těm nic nedáváme
  
Petra                                                                                            

Pro miminko 
nějaké hezké oblečení, hračku

Pro jednoleté
- moje první autíčko od Lamaze, u nás mělo veliký úspěch :)
- vkládačka
- leporelo, kostičky z pěny či plastu :)

Pro dvouleté
- modelína  Play-Doh, tvoříme z ní skoro každý den.
- vláčková dráha
- určitě knížku, 
- nějaké to autíčko, 
- stavebnici 
- piánko :)

Dia: "Máme doma a Nikča ráda skládá"

Pro téměř tříleté 
- autíčko na ovládání
- Smart game - den a noc
- knížku plnou pohádek :)  

Pro maminku (tedy nás)
něco na sebe, 
kosmetika, 
knížka 
či dárkový poukaz na masáž :)

Pro tatínka
něco na sebe, 
dárkový poukaz do sauny..
Pro babičku 
knížka 
kosmetika

Pro dědečka 
šachy 
potěší i slivovička 

Pro tchána/tchýni
dárkový koš plných dobrůtek
oblíbená voňavka

Pro zvíře
hračku 
nějaký pamlsek

Káťa                                                                                    

Už hromadu let si v průběhu roku, nebo alespoň od podzimu zapisuju tipy na dárky. Napíšu si do diáře seznam příbuzných a pak průběžně zapisuju nápady. Aspoň pak nebloumám bezhlavě po obchodech a většinou jdu na jisto. S dětmi je to jednoduché. Někdy poradí jejich rodiče, ale jinak je potěší skoro cokoli.

S Ondráškem se nedá po obchodech chodit vůbec, proto poslední dva roky využívám internet. Loni jsem nakoupila půlku dárků v internetovém knihkupectví - knížky, kalendáře, omalovánky, nálepky.

Nejlepší jsou obchody, kde se dá pořídit dárek skoro pro každého: www.fler.cz, www.levneknihy.cz ....

Když jsem někdy byla v koncích, tak to vyřešily balíčky se specialitkami. Protože bydlím kousek od německých hranic, dají se v Görlitzu, Drážďanech nakoupit třeba dobroty v krásných obalech, které u nás moc nejsou. Husí paštičky, marmeládky, vína, čokoládičky v krásných plechových krabičkách, klobásy...

Pro miminko   

Didaktická kostka Šapitó

- kousátka
- chrastítka
- co třeba šité hračky od Šapitó?

Pro jednoleté
Ondráš loni dostal plno dárků, které ani nerozbalil, protože se na celý večer zasekl u tabule s křídama a pak jednoho autíčka. Kolem roku už u nás frčely knížky, odrážedlo - auto.

Pro dvouleté
- magnetické rybičky,
- plastelína,
- kreslící tabulka, 
- kostky,
- piánko - zkrátka cokoliv, co hraje
- edukativní hry
- vykrajovátka na těsto a plastelínu


Pro téměř tříleté
Jé, já se tak těším na letošní Vánoce. S Ondráškem určitě napíšeme Ježíškovi, protože už si sám řekne, co se mu líbí. 
- traktory,
- bagry,
- náklaďáky,
- popeláři,
- vrtulníky,
- lego - klasická velikost
- stále plastelína...

Pro maminku (tedy nás)
mně se bude líbit všechno. Tři roky nechodím po obchodech a na sebe si nic nekoupím, tak jsem vděčná za cokoli. Velkou radost budu mít z plastové čelenky v barvě, kterou ještě nemám, veselých ponožek, ale třeba i papiňákem nepohrdnu :-)

Pro tatínka
to sem tak úplně nenapíšu :-) Zatím vím, že chce knížku od Roberta Asprina - Another Fine Myth.

Pro babičku
- pro jednu nějakou parádu a cingrlátka
- pro druhou voňavé svíčky
- pro prababičku stolní kalendář s kytkami, hromadu křížovek a osmisměrek. Nohy jí neslouží, nikam nechodí, ale mozek stále ráda cvičí.

Pro dědečka
loni jsme narazili na úžasnou knížku Jak si postavit auto a koupili ji dědovi k narozeninám. No a letos vyšla knížka Jak si postavit letadlo. Jsou to překrásné knížky pro "kluky" s nádhernými ilustracemi Martina Sodomky. Jeden děda dostane ještě jednu knížku Mentalistu a pro druhého dědu budu mít králíka :-) a nějakou supr kávu z jednoho olomouckého obchůdku.

Pro tchána/tchýni  - viz dárky pro babičku a dědu

Pro zvíře 
- hlavně nějaké kousadlo-kost, které Ondrášek rozbalí naší Bertě jako první, ať se zabaví a nám pak nestrká čumák do každého dárku pod stromečkem.

Milena                                                                     

Pro miminko 
- to jsem nějak nehrotila, miminku to nic neřekne a dárky - hračky dostával průběžně - nejraději takové co vydávají zvuk a světlo, 
- asi nějaké oblečení 
- od příbuzných hračky, u kterých se snažili pátrat po těch vhodných a nezávadných  
- od známých dostal Vojta k narození krásný řetízek, na který je moc pyšný a rád ho nosí, ještě jeden řetízek od příbuzných a nějaké zlaté dukátky  
- pár plyšáčků do postýlky (u Matěje už to bylo slabší, asi to bylo tím, že přišel tak brzy po Vojtovi, nevím ....?)

Pro jednoleté 
- knížky, 
- hračky

Pro dvouleté  
- interaktivní hračky, 
- skládací kostky, 
- garáž, autíčka, 
- mašinky, koleje, 
- občas se něco šikovného a vhodného dá koupit za dobrou cenu i v Lidlu (interaktivní hry Medvídek Pú, Mickey Mouse...)

Pro téměř tříleté  
- pokud možno stavebnice, skládačky, puzzle, prostě něco, co nám zabere čas stavěním, skládáním, ukazováním, vysvětlováním pojmů, barev, zvuků....

Pro maminku (tedy nás) 
- dostávala jsem mobilní telefony, 
- knížky, 
- parfémy, 
- sem tam něco na sebe, 
- jednou Pavlik překvapil notebookem, 
- naposled akvárkem...

Pro tatínka 
- masáž, 
- zorbing, 
- let helikoptérou, 
- helikoptéru na dálkové ovládání, 
- příjemný poštář pod hlavu, aby ráno nebolela, 
- parfém se mi onehdá poved - ptal se mě podle čeho jsem vybírala, řekla jsem, že podle reklamy Beckhama - docela ho to pobavilo a dokonce jsem se i trefila, 
- onehdá jsem narazila na knížku o Jacku Nicholsonovi, to už je hodně starý dárek - je hrozná, ale tam šlo o tu fotku, jsou si kluci podobní - hlavně poránu...
- poslední dobou jsou to spíš zážitkové dárky, když jsou koruny, letos ještě vůbec nevím, tak snad poradíte

Pro babičku 
- fotky dětí - např. kalendář,
-  nějaká drobnost, za kterou dostanu stejně vynadáno, protože jsme si řekli, že si nic dávat nebudem

Pro dědečka - dědečkové u nás nejsou

Pro tchána/tchýni 
- fotky dětí - kalendář, s Pavlikem se domluvíme, co jeho mamka zrovna potřebuje, protože si toho moc nemůže z invalid. důchodu dovolit - teď např. navrhuju robotický vysavač...má věk a vysávání ji zmáhá, tak uvidíme jestli to klapne

Pro zvíře - žrádlo, to je nejvíc potěší 

Lucka                                                                   

Pro miminko

Eliška se nám narodila těsně po Vánocích, takže dárečky pod stromeček pro úplné miminko jsem nekupovala.

Pro jednoleté 

K prvním Vánocům jsme Elišce koupili např.:
- stan a kuličky, 
- hracího čmeláka, 
- dřevěné zvířátka na kolečkách, 
- dřevěné hračky podporující zručnost dítěte, 
- knížky pro nejmenší apod. 
Největší radost měla z kuliček a ze stanu. 

Pro dvouleté  

Druhé Vánoce už Eliška vnímala mnohem lépe. 
Dostala:
- lego, 
- knížky, 
- sadu plastelín, 
- nové peřinky do postýlky, 
- kasičku, 
- pokladničku, 
- kočárek, panenky apod.

Pro téměř tříleté 
Letos na Vánoce ještě uvažujeme co budeme kupovat, ale přemýšlím o:
- loutkovém divadle,  
- kolel,
- určitě nějaké nové knížky, protože ty má Eliška moc ráda.

Pro maminku (tedy nás)

Já dostávám od Jirky:
- kosmetiku, parfémy, 
- prádlo, 
- naušnice. 
Když už něco kopí a nezapomene , tak musím říct, že se umí strefit do mého vkusu. 

Pro tatínka

Náš tatínek má rád techniku a různé vychytávky , takže každý rok bojuji s tím co mu koupím. 
Loni k Vánocům jsem mu koupila:
- zdroj na dobíjení baterie na telefon 
- nějaké oblečení.

Pro babičku 

Mamce jsme loni koupili:
- nové boty a nějaké krémíčky

Pro dědečka 

Taťka je znalec vín, takže mu vždy k Vánocům koupím:
- nějaké dobré vínko 
- něco na sebe.

Pro tchána/tchýni

Tchýni jsem loni koupila:
- čokoládovou masáž 
a tchánovi:
- nějaké doplňky do auta 
- vínko

Pro zvíře

Naší Funky koupíme a zabalíme vždy:
- nějakou dobrůtku 
- novou hračku 

Já                                                                           

Pro miminko
- sada na odlitek (nožičky, ručičky) - je jedno jestli koupíte drahou, nebo seženete sádru a další propriety v papírnictví a připravíte originální dárek s vlastním motivem
-  voucher na kojenecké plavání (ty bývají dost drahá a tak lze vypomoc i částečným zaplacením)
- bepanthen - je dražší a hodí se pořád :-)
- poukaz na profesionální focení

Pro jednoleté

Nikčiny první vánoce - 10 měsíců

Pokud máte větší byt:
- prolézací tunel
- klouzačku
- závěsnou houpačku
 Pokud nemáte větší byt:
- kočárek, pokud už chodí, tak se alespoň přidržuje a máme vyzkoušeno, že se líbí jak holkám, tak klukům :-)
- cokoliv, co se pohybuje (my měli křečka a Niki se moc líbil), ale dostal ho od nás i Ondra a ten se ho ze začátku bál.

Pro dvouleté
- "puzzle" vkládačka Večerníček
- nákupní vozík i s nákupem - to byl u nás velký hit, ale nakupování ji začíná bavit víc až nyní. Spíš si ho jen vozila - vykládala věci a zase je zandávala zpět.
- puzzle knížka - Krteček je výborná, protože je obrázek i pod puzzlem a tak je snažší ho složit.
- i-book elektronická kniha Zvířátka - je moc pěkná, ale my ji dvakrát museli reklamovat. Kazil se ten spínací čudlík.
- hvězdička Tomy s motivem medvídka Pú na uspávání

Pro téměř tříleté
- chystáme se vyrobit kuchyňku, aby byla stejná (červená) jako naše velká kuchyň (zbytek rodiny dokoupí hrnce a vařečky)
- jakákoliv hra od Scotchi - nejspíš oblékání, teď se začínáme trochu parádit - jestli se těm Nikčiným modelům dá takto říkat.
- určitě knížku se samolepkami. Je to zábava na celé hodiny. Měli moc hezké v Levné knize.
- přemýšlela jsem nad šnekem. Doma máme rybičky a o ty se Niki stará - krmí je a pomáhá čistit akvárium, tak uvidíme, jestli ho přidáme do rodiny :-) 

Pro maminku (tedy nás)
- nutně potřebuju džíny, jedny se rozpadli, druhé nejsou nic moc a do zbylých se nevejdu 
- moc by se mi líbilo předplatné Apetitu, ale to naznačuji Ježíškovi už dlouho a pořád nic
- pak taky potřebuju trychtýř do kuchyně
- a kdybych se mohla rozmazlovat, tak bych si nadělila víkendový pobyt pro dva v Paříži 
- já už jsem ji četla, takže ji neočekávám, ale pokud shaníte tip na čtivou knížku, tak kupte Jumaroro od Sylvy Lauerové - ta knížka je výborná.

Pro tatínka
- Slámové víno - protože normálním si se mnou nepřiťukne
- laptop, abysme se nehádali o místo u počítače
-  pokud bych nemusela koukat na peníze, tak by se mu určitě líbil adrenalinový zážitek s rallye

- oblek 
- poukázku na masáž



Pro babičku
- puzzle - baví jí to a tak ji každý rok jedno koupíme - loni jsme nechali vyrobit 1000 dílků s fotkou Niki  
- fotokniha s vnoučaty 
- kosmetika
- pobytový voucher
- sudoku
- oblečení

Pro dědečka
- můj táta má krásnou zahradu a pořád si ji vylepšuje, tak dáváme praktické dárky, na které se skládáme:
   - nářadí
   - zvoničku vyřezanou ze dřeva
   - gril s lávovým kamenem
   - tepelný zářič
- předplatné MF Dnes nebo Deníku Sport
- poukázku na vaření
- vinotéku

Pro tchýni/tchána
Tchán 
- je vášnivý rybář, tak jsme mu loni kupovali kvalitní bundu, aby na rybách nemrzl
   - vybavení na ryby
   - rybářské časopisy a křížovky s rybími recepty
- odšťavňovač
- pekárnu na chleba

Tchýně
- sušičku ovoce
- fotoknihu s vnoučaty
- poukázku do Kauflandu na nákupy 
- většinou i poukázku na nákup oblečení

Pro zvíře 
Doma máme jen rybičky a těm stačí žrádlo. Psa máme v kotci u rodičů a ten dostane kostičku.

A nakonec:

Pro nastávající maminku

- kojící polštář
- bepanthen krém proti striím 
- poukaz na focení "s bříškem"
- poukaz na nákup těhotenské podprsenky


A co vy? Poradíte nám???

Spím, spíš, spíme (o uspávání a společném spaní)

Ondrášek

Tento týden jsem potkala kamaráda Jirku, taťku malého Šimona (8 měsíců). Vedli jsme tradiční rozhovor: "Jak se máte? Co Šimon?...." A z něho to vypadlo. "Všechno je fajn, jen kdyby spal. Dnes budeme zkoušet saunovou variantu a zítra naopak mrazákovou a uvidíme, jestli se mu při některé z teplot bude spát líp. Co já, mě nechá Štěpa spát, ale ona je ráno (chudák), jak po flámu."...
Tentýž den se u nás stavila Štěpa a jen potvrdila Jirkova slova.

Myslím si, že nejvíc z nás šesti mamin řešila uspávání Verča. Kde se inspirovala? V knížce - Každé dítě může dobře spát. O tom, jak se jí dařilo/nedařilo se dočtete níže.

A jak jsme na tom my ostatní? Zeptala jsem se mamin na dvě otázky:

1) Jak uspáváš/uspáváte?

 2) Spí vaše dítě s vámi, v posteli nebo postýlce, v pokojíčku...?

 Verča a Ondra

1) O uspávání bych já osobně mohla napsat už knihu. V každém období to bylo jiné a u nás víceméně velice náročné. Zpočátku se pochovalo, položilo, zazpívalo a něco málo se přečetlo miminku a potom jsem odešla. Už odmala jsem mu četla, ze začátku jen svoje knížky, které jsem měla rozečtené, postupně jsme se dopracovali k tomu, že jsme si četli spolu a ukazovali si na obrázkách, potom nějaká krátká pohádka. Vyžadoval však přítomnost jednoho z rodičů po celou dobu než usnul. Na roce a půl jsme přistoupila na to, že přečtu pohádku, dám dobrou noc a odejdu. Byly strašný scény, až takový, že vylízal z postýlky. Potom se to na čas uklidnilo a bylo to lepší, ale po víc jak roce spaní sám v pokojíčku, se najednou začal několikrát za noc budit a vyžadovat přítomnost táty nebo mámy. Dva měsíce jsem "bojovali", že přestane. Nepřestal, tak jsme ho odstěhovali zpátky k nám do ložnice a hned spal celou noc, i s uspáváním byl klid. A od té doby, co zase spí sám a ve velké posteli, se snažíme přečíst pohádku cca 20min., dáme pusu, řekneme, že ho máme rádi a odejdeme. Někdy to zabírá a v pohodě sám si usne, jindy dělá scény - i hodinu a půl. Řve a vzteká se, že tam chce tátu nebo mámu. Zkoušela jsem mu pustit pohádky na CD, kolotoč s obrázkama (když byl mladší), ale nic nezabralo.

2) Ondra od malička spí ve své postýlce (samozřejmě, že se mi stalo, když jsem ho v noci kojila, že jsem usnula, tak spal se mnou), ale hned, jak jsem se vzbudila, jsem ho přendala zpátky do jeho postýlky. Spaní dítěte v posteli s rodičem / s rodiči neuznávám, ale je to každého věc, pokud chce mít vedle sebe raději dítě než partnera nebo se mačkat tři (či více) v posteli, je to jen a jen jeho rozhodnutí. Ale já vím, že bych se se svým dítětem nevyspala - strašně sebou v noci mele a vyžaduje spoustu místa. Ve 2,5 letech spí sám v pokojíčku ve velké dvoumetrové posteli.


Příklady toho, jak Ondra usne všude :-)

Krátký výlet na saních

Solná jeskyně

Petra a Vojtík

1) Uspávání u nás bylo převážně v pohodě, stačila říct pohádka, pohladit, pusinka na tvářičku, ale čím jsme starší a máme vlastní postel, tak tím víc vylézá a zkouší kolikrát naši trpělivost!! Ale my se nedáme a ženeme ho zpět, někdy bohužel vyběhne i šestkrát 

2) Vojta vždy spal ve své postýlce u nás v ložnici, do naší postele chodil na mazlení nebo když marodil. Od dvou let spí ve své velké posteli, z které měl velkou radost a spokojeně si v ní chrní

Káťa a Ondrášek 

Ondrášek

1) V postýlce s pohádkou a mlíkem. Někdy s křikem Ondráška, někdy s lumpárnama a pak s maminčiným křikem. 
Momentálně na to vzpomínám, co to bylo za peklo, protože v současnosti Ondra spí celou noc. Prospal už 5 nocí v kuse. Ťuk , ťuk...U 2,5 letého dítěte pro někoho normální, u nás neskutečné štěstí. Ondrášek byl utrápené miminko. I jedno noční vstávání je pohodička. Když už se nemuselo udrncávat tak usínal u prsa. Do dvou let. Jako miminko dost křičel a když křičel, tak se dusil a zvracel, takže jsem večer co večer musela drncat přes prkýnko v našem domácím kočárku. Než jsem měla v kuchyni kočárek, tak mě zachránil Karp. Zhruba od 2. měsíce do půlroku, jsem zavinovala a houpala na kolenou od 30minut až 2 hodiny.Ach jo. I když nespal, tak se aspoň uklidnil a nekřičel. A to nebyly jen noci. Skoro každý den jsme šlapali se psem na Bramberk přes les. Čím větší výmoly a kořeny tím lépe Ondra spal. Přijít domů, nakrmit, přebalit a zase houpat.   

2) Jinak Ondráš spí s náma v ložnici. Má postýlku bez bočnice přiraženou k naší velké posteli a koulí se kam chce. Dlouho spal jen se mnou, teď už víc preferuje svoji postýlku. Sama si pamatuju, že jako malá jsem chtěla být v noci s mámou a tátou a noc co noc jsem lezla k nim a spala na zemi pod stolkem vedle jejich postele. Ondrášek není dítě, co by chtělo svůj pokoj na spaní. Prostě až se odstěhuje, tak se odstěhuje. Stejně jako se odstěhoval do své postýlky.

Milena, Vojtík a Matěj

1) Různě...každou chvíli jinak, jeden čas to byly písničky, pak pohádky, hlazení, držení za ruku. Teď aktuálně jen tak ležíme, poté co se musím rozčílit, že už toho bylo fakt dost za ten den, že si bude hrát zas zítra...

Vojtík

2) Vojtík v pokojíčku ve své velké posteli. Matěj jde nejdřív do postýlky v ložnici a když se vzbudí na první noční kojení přesouvá se až do rána do velké postele mezi tatínka a maminku...pádž je maminka lína vstávat z postele.

Lucka a Eliška

1) Doma chodí spát Elí sama s mluvenou pohádkou na DVD a odpolední uspávám čtenou pohádkou. Mimo domov většinou uspávám.

Eliška

2) Spí sama v pokojíčku, cca od 2. narozenin, kdy ho dostala. Od léta spí ve velké posteli a postýlku okupují plyšáci. Jen poslední dobou trochu zlobí a uprostřed noci přijde spát s brekem k nám, ale kdo to z nás nedělal?


Já a Niki

1) Uspávám většinou já (Luky jen když jsou doma sami a mamka si někam vyrazí :-) - takže minimálně). A odtud název tohoto článku. Protože to většinou dopadne tak, že spím, pak spí i Niki a tak spíme obě až do rána. Musím však říct a doufám, že to nezakřiknu, je to stále lepší a lepší. Od té doby, co nemáme flašku - což není tak dlouho, se nám moc nedaří dodržovat polední spánek. Díky tomu ale chodíme večer dřív do postele. Přečteme pohádku (max. 20 min), pustíme hvězdičku, dáme si ruku a spim :-) Už jí ale říkáme, že už je velká holka a tak ji dáme lampičku a bude usínat sama (teda sama ona a plyšáci, kteří jsou zrovna ten den v kurzu). Tak uvidíme.

Niki s taťkou

2) Od malička spí Niki s náma. Stejně jako Káťa máme i my postýlku přistrčenou k velké posteli a danou pryč jednu boční část. Čím je starší, tím si raději vybírá svůj prostor, takže se stane, že usínáme spolu, ale v průběhu noci si přeleze do postýlky (ani o tom nevím). 

Jak spíte vy???

Flaška - jak jsme se jí zbavili

To je ona a už jsme dva týdny bez ní. Hurááá, konečně. Nikče byly 2 roky a 7 měsíců, když jsem se k tomu konečně odhodlala, jsem totiž líný rodič.

Luky mě k tomu nabádal už dlouho, chtěl ji jí sebrat už v létě před dovolenou, ale já naléhala, že si to tam neužijeme atd. Zkrátka stále nějaké výmluvy.

Vrátili jsme se z Řecka a opět ji Luky bral. Já se s ním dohadovala, že to nejde, jen tak vzít, že se na to musí připravit. Tak se na mě trochu zlobil. A Nikču na to připravoval. Říkal jí, že už je velká a jaká je to ostuda, když ji pořád má. Samozřejmě ji neměla pořád, přes den pouze na spaní v kočárku a večer na noční uspávání. Prostě dostala flašku a hned usnula. Pohodička. 

No a před čtrnácti dny přijela na návštěvu "švagrová" s neteřema. Viktorce je rok a má svoji flaštičku, ale Nikče jsme řekli, že potřebuje i tu její. A světe div se, ona ji Vikče dala. Bylo to navečír a byl čas si jít lehnout. Samozřejmě Niki flašku vyžadovala, tak jsme ji připomněli, že ji dala Viktorce. Brečela. Ale jenom chvilku. Pak usnula. 

Druhý den - spánek v kočárku. Nikča chce opět flašku, ale hned si sama vzpomněla, že ji už nemá. Bylo pár slz, ale usnula.

A jak to vypadá teď? 

I přesto, že je Niki nemocná, tak si na flašku už ani nevzpomene. Přes den už nespí :-( To uspávání nám nejde. A večer? Jak kdy, někdy je unavená, že padne za vlast, ještě ani neleží v postýlce a jindy usneme prostě dřív a ona pak také. Je to zatím trochu boj.

Ptala jsem se holek, jak jsou na tom s dudlíky, protože Nikča tu flašku měla místo dudlíku a tady jsou jejich odpovědi:

 Verča a Ondra

S dudlíkem to bylo asi takhle... Strikně jsem dodržela prvních 6 neděl - nedat Ondrovi dudlík, ale potom jsem to už nevydržela. Byl dost uřvaný dítě a tak jsem mu dudlík dala. Zpočátku ho vyplivoval (asi měsíc), ale chvíli jsme mu ho tam držela a dal si říct. Potom mi jedna kamarádka řekla (měla to od své paní doktorky), že děti si do 10.měsíců nepamatují věci, které mají, tak pokud nechci, aby dudlík vyžadoval i nadále, ať mu ho kolem 10. měsíce vezmu. Tak jsem tak udělala a neřešila v budoucnu, jak se zbavit dudlíku. Sice mi v noci brečel a třeba by to dudlík vyřešil rychleji, než jsme to řešili my, ale prostě se mi líbí miminka s dudlíkem a ne batolata s dudlíkem. 

Petra a Vojtík

Dudlíka jsme měli v pusince už v porodnici, ze začátku ho moc nevyžadoval, většinou jen na spaní. Ale čím byl starší, tím ho chtěl více i přes den. No a na roce a půl jsme ho odbourali úplně, odstřihla jsem tu bambulku a on zjistil, že už to není ono a společně jsme ho hodili do popelnice. Ustal to statečně! A byl klid 

 

Káťa a Ondrášek 

Maminka dělala dudlíka :-) Kolem 7. měsíce měl dudlík na 3 týdny, v autosedačce a v kočárku. Ale nijak zvlášť ho nechtěl.

Tak který si dneska dám???

Milena, Vojtík a Matěj

Jasný! Nedám na něj dopustit. Ten pohled na mimčo, jak je blažený, když si ho může dudat, je prostě dokonalý...Vojta už se ho tak nějak nenápadně vzdal...jeden den ho vyžadoval a druhý si nevzpomněl a snad už si nevzpomene.

Lucka a Eliška

Elí měla dudlíka od narození, cca do dvou let.

I dudlík mám do barvy :-)

Já a Niki

Do porodnice jsem dudlík nebrala, tak jsem to měla načteno ze všech "chytrých" knížek. Pokud chcete kojit, tak dudlík vynechejte! Pche. Nikča měla v porodnici žloutenku, já hormóny na pochodu a brečela jsem, že nebudeme moct domů tak, jak jsem si to představovala. Niki brečela a já bez dudlíku. Tak mi sestřička poradila, ať ji dám do pusinky malíček, že si podudá. No řekl vám někdo, že si máte před porodem ostříhat nehty, aby si mimčo mohlo žužlat vaše prsty? Mně ne, takže jsem si půjčovala nůžky a prst pomohl, ale jen na chvíli. V noci jsme byly vyřízené všechny - já, Niki, maminka i mimčo na vedlejší posteli. Sestřička nám donesla na půjčení dudlík a druhý den ho přinesl Luky. Od té doby ho Niki měla. Na 10. měsíci po vzoru Verči se ho krásně zbavila, ale flašku jsme ji nechali - dudlík za dudlík. No a jak to s tou flaškou bylo už vlastně víte.
Pokud budeme mít druhého prcka, tak mu flašku tak dlouho nenechám, bylo to zbytečné. I když v ní Nikča měla jen čistou vodu a večer mlíčko, tak si myslím, že to jejím zubům neprospělo.

A jak jste na tom vy? Mají děti dudlíka - do kolika? A co flaška?

Podzimní "nemocné" tvoření

Jak jsem již psala, jsme stále nemocné. Už je to lepší a tak tvoříme. 

Přikládám další fotodokumentaci:

Šly jsme na krátkou procházku a nasbíraly listy

Potřeby: tempery, štětec, voda, větší papíry, listy

A už malujeme...

...a malujeme...

...a obtiskáváme...

....a obtiskáváme...

...a chlubíme se :-)

Již brzy se pochlubí i ostatní maminky s tím, co doma na podzim vytvářejí. Těšte se!

Laryngitida - nikdo ji nezve a ona se stále vrací

Jsme nemocný (teď už to můžu napsat v množném čísle, protože ta bolest v mém krku nemůže být nic jiného). Nikča má laryngitidu - OPĚT.

Když ji dostala poprvé, tak ji byl rok. "Tenkrát" jsme letěli na pohotovost. Měli jsme štěstí - zrovna sloužila naše dětská lékařka, která mě zná a ví, jak potřebuji vše vysvětlit. Naštěstí si nás v nemocnici nenechali. Se spoustou rad nás poslali domů. S Lukym jsme se střídali v hlídání. Proč? 

Protože laryngitida je zánět hrtanu, může ji dostat dospělí (já) i dítě. Ale u dítěte je průběh daleko horší. Někdy bohužel až život ohrožující a toho jsme se báli. Malé děti nemají dostatečně roztaženou dýchací trubici, která vede do průdušnice. Virus zduří sliznici těchto dýchacích cest a trubice se zúží (kojenec ji má v normálním stavu širokou cca 1 cm, batole více). Tím se sníží průchodnost vzduchu a dítě se dusí. Nikče to začíná vždycky suchým kašlem. Později je takový štěkavý. Nejhorší je, když sípe a nemůže se nadechnout. Co potom? U nás nejrychleji zabere, zabalit ji do deky a otevřít okno dokořán. Doktorka mi předepsala ještě kortikoidové čípky Rectodelt 100mg, ale ty jsem zatím naštěstí nemusela aplikovat. První dny nám ještě pokaždé doporučuje dithiaden (množství záleží na věku dítěte, takže ho tady raději nebudu uvádět). Prášek sklidňuje a hodně uspává. Teď jsme to poprvé zkusili bez něho, ale dříve měla ten zánět opravdu ošklivý a bez prášku by se nevyspala vůbec. 

Na vykašlávání používáme Sinecod Sirup, ale opět záleží na tom, na co jste zvyklí. Když měla horečky nad 38,5°C, tak jsem dávala Nurofenové čípky do zadečku. 

Nejvíc se vše zhoršuje v noci, Nikče kolem třetí hodiny. Někdy jsou to opravdu nervy. Naštěstí se nestalo, že by modrala nebo jsme ji museli nějak více rozdýchávat, ale dovedu si představit ten stres rodičů, když se to stane. Protože nám stačí i ten stav, který Niki mívá. Raději máme okno otevřené celou noc.

A poslední věc - je nakažlivá, takže nesmíme mezi děti :-( Nemusely by dostat přímo laryngitidu, ale například rýmu a kašel, které jsou doprovodnými příznaky.

Toto onemocnění se nejvíce objevuje na jaře a na podzim. Tak já doufám, že tu podzimní část jsme si už vybrali.

Co tedy dělat?

- pokud se vám podobný stav projeví poprvé, tak se nebojte a klidně volejte pohotovost. Poradí vám po telefonu a dle příznaků možná i pošlou sanitku (v tomto stavu nejezděte do nemocnice sami autem - my dostali vynadáno).
- zabalit dítě do deky a vyjít s ním na čerstvý vzduch (otevřít okno, balkon, někdo se chodí procházet i ven).
- hlavně klid. Ten je důležitý pro vás i pro dítě, které je v šoku z toho, že nemůže dýchat. Já si Nikču vezmu na sebe v poloze v sedě, aby byla ve zpřímené poloze a snažím se ji utišit.
- udělat studený zábal na krk.
- vlhčit vzduch. I když normálně prádlo doma věšet nesmím (Luky zakazuje :-), tak jak je Niki nemocná, tak ho hned máme pověšené a ještě dávám vlhké plínky kolem postýlky.
- podložit postel nebo hlavičku (podle věku dítěte). Já se snažím dávat Nikče dva polštáře, ale stejně z nich slézá a spí bez nich, není na ně zvyklá.
- kuřáci NEKUŘTE v domácnosti, kde je takto nemocné dítě!!!
- hodně pít. Nejlépe teplé nápoje. Nikče dáváme čaj.


Teď už je Niki lépe a začíná se doma nudit. Tak tvoříme:

Šišky, tempery, provázky, voda, štětec a můžeme začít...

Nikču to naštěstí bavilo - nejprve sama vymáčkla trochu barvy...

...pak pomalovala šišky...

...a nakonec jsme si je doma pověsili.

 

Máte někdo také zkušenosti s touto nemocí??? Přidáte tip, jak dítěti pomoci? 

Kojení malý - velký problém

Kojení - je nám od přírody dáno. Alespoň tak to očekává každá nastávající maminka. Jenže ouha, někdy to prostě nejde. 
Co všechno nás může potkat? Je nás šest a každou z nás nějaký malý - velký problém potkal, nicméně jsme se s ním zdárně popraly:

Již před porodem...
Vpáčené bradavky (poznáte je např. podle toho, že se v intimní stimulaci nebo při chladu nevztyčí). Pokud se vás to týká, tak je dobré již v době těhotenství nosit "formovače bradavek". Po porodu pak ze začátku kojit přes kojící kloboučky.

Po porodu...
Ragády - můj případ. Ze začátku jsem si vůbec nevěděla rady (i když jsem si o kojení něco načetla) a k prsům jsem přikládala špatně. Vznikla mi tak ragáda, až to vypadalo, že mi bradavka visí na vlásku. Co s tím? Rychle vše zahojit. Takže jsem chodila doma jak africká mamina a prsa neustále větrala, když jsme vyrazily na procházku, tak jsem si do podprsenky dávala chrániče a hlavně jsem promazávala. Ze začátku Bepanthenem, protože jsem ho měla po ruce. Ale když už byla ragáda enormní, tak jsem použila Bepanthen Plus (u něho je jediná nevýhoda, že se musí pokaždé smívat). Každopádně spojení všech tří léčebných metod zabralo a Niki si konečně našla správnou polohu, kdy se další ragády netvořily.

Retence - zatvrdlé místo. Vzniká, protože se prs nedostatečně vyprazdňuje (mamina má hodně mléka, miminko špatně saje nebo se ucpává mlékovod). Musíme to vydržet a kojit dál. Naštěstí většinou eufórie z blízkosti miminka tuto bolest utlumí (i když znám ve svém okolí několik mamin, které právě z tohoto důvodu s kojením přestaly). Vydržte to!!! Mimčo se musí přikládat i k bolavému prsu. Před kojením přiložte teplý obklad nebo si dejte teplou sprchu. Mezi kojením se mají dávat spíše studené obklady (tvaroh). Pokud je bolest neúnosná můžete si vzít Paralen. Když se však projeví chřipkové příznaky jedná se o ...

Zánět prsu - mastitida. Švagrová ji měla. Nechtěla se od malého hnout. Snažila se stále kojit, ale nakonec ji museli odvézt na pohotovost ve vysokých horečkách. Dostala ihned antibiotika, která kojení nevadí. Opět se držte a vydržte!!!

Syndrom bělavé bradavky. Jedná se o přechodné přerušení krevního oběhu v bradavce. Bolí to až po kojení a bradavka vypadá, jako byste se máchala dvě hodiny ve vaně. Pomoc! Obklady - teplé nebo studené a užívá se hořčík.

Kvasinková infekce. Máma ji má na prsou a miminko v pusince (moučnivka). My ji léčily homeopatiky (Borax 5CH - pro miminko). Já dostala nějakou mastičku, ale už si nepamatuji název (přeci jen jsou to dva roky). Každopádně vím, že se musela před kojením smývat. 

Mimčo pije jen z jednoho prsu a druhý odmítá. Hodně je to i v nás maminkách. Jednou se to přihodí a my už trneme hrůzou při dalším kojení, jestli to tak bude znovu. Jedna kamarádka říkala, když já měla průjem, tak moje malá měla taky průjem. Snažte se být u kojení v maximální pohodě. Může jít o to, že z jednoho prsu teče mlíčko lépe a mimčo to chápe a tak se nechce namáhat. Důležité je opět vydržet a dávat pít z obou prsou. Např. nejprve chvilku z toho, které má ráda a až se spustí mléko, tak prsa vyměnit. Pokud přeci jen používáte více jedno prso než druhé, tak je dobré podporovat laktaci odstříkáním (což mně moc nešlo :-( ).

Mimčo nestíhá polykat. Tento "problém" zažila Milča s Matějem. Měla ze začátku tolik mléka, že stříkalo na všechny světové strany. Musela nejprve trochu mléka odstříkat a až poté Matěje přiložit, protože jinak se v tom "topil". Horší to bylo na veřejných místech, kde odstříkání nebylo zrovna možné.


Snad vám kojení půjde automaticky a nic z výše zmíněných "problémů" vás nepotká. Pokud ano, tak si s nimi budete umět poradit. 
Zde jsou některé stránky, kde dostanete další odpovědi na vaše otázky:
http://www.bepanthen.cz/mast/kojeni/pomoc-s-nejcastejsimi-problemy-pri-kojeni/

http://www.kojeni.cz/

http://www.laktoporadna.cz/

Holek jsem se ještě zeptala:

1) Jak dlouho jsi kojila?
2) Pije ještě malá/malý mléko? Jaké?

 Verča a Ondra

Máma prs nedá, tak si vezmu palec

1) Kojila jsem rok a půl. Před porodem jsem se o kojení víceméně vůbec nestarala a neřešila, nic jsme si nečetla, nestudovala. Brala jsem to jako přirozenou věc, dítě se narodí a bude se kojit. Hotovka. Jenomže první zádrhel přišel v porodnici - pořádně se nepřisál, cucal, ale nepil. Třetí den už mi sestřičky "hrozily", že mu dají mléko umělé. A to jsem nechtěla, tak jsem kojila a kojila, až jsme se "prokojili" k propustce domů. Doma jsem rychle zapnula DVD o kojení a bedlivě koukala, jak se to dělá, potom načetla spoustu článků o technikách a způsobech kojení atd. Nakonec se zadařilo a mlíko se rozjelo a plně jsem kojila 6,5 měsíce.  Kdyby to šlo, kojím ho celé léto, ale sám si "řekl" o normální jídlo. Nakonec z ranního a večerního kojení zůstalo po roce jen ranní. Dopředu jsem četla články o tom, kdy odstavit dítě, jak a proč, abych nebyla zaskočena. Všechno ale šlo hladce a víceméně bez komplikací. Prostě jedno ráno jsem mu místo prsu dala flašku s mlíkem a byl spokojený a tím skončilo kojení. Žádné scény, žádné hrabání na máminy prsa, prostě teď už jenom mlíko z flašky. Asi druhý den po 2. narozeninách jsem mu místo flašky dala hrnek s brčkem, kupodivu neprotestoval, a od té doby pije každé ráno hrnek mléka.

2) Pije - ráno (cca 180 ml) - plnotučného krabicového :)

Petra a Vojtík

Moje mamka taky nedá. Palec je fajn.

1) Kojila jsem jen půl roku, ale jsem za to ráda, jelikož byly od začátku problémy.
2) Vojtík, i když mu jsou dva a půl roku, doteď pije mléko od Hami, furt ho vyžaduje a nejradši ho má, když se do něj ještě přidá kakao, to pak každé ráno slyším mamííí kakaooooo :)

Káťa a Ondrášek  

Já se na ten palec dostanu!

1) 2 roky 14 dní

2) Ano stále. 2-4 x denně. Sunar, Babylove, kravské čerstvé bio od Olmy. V Pěnčíně na farmě sladké malinové kozí jogurtové mléko.

Milena, Vojtík a Matěj

Už ji chytám :-)

1) Vojtu cca něco málo přes rok, Matěj v desátém měsíci stále dudá:-)

2) Sunar ale až dodělám posledních pár krabic neplánuju další kupovat.

 

 

Lucka a Eliška

Teda kluci nevím jak vám, ale mně chutnají víc ty na ruce

1) Kojila jsem 3 měšíce. Neznamená, že velká prsa = hodně mléka. 

2) Mléko došlo, tak jsem přešla na umělé do 9. měsíců. Pila Nutrilon, po něm ale měla velké koliky, tak jsme vyzkoušely Dm mléko a to bylo už bez pláče. Nyní u Elis zjistil doktor alergii na kravské mléko, ale zvládáme to i bez něho. Elišce chutná kozí a i pudink je z něho výtečný.



 Já a Niki

A já nejraději hračky...

 1) Kojila jsem do půl roka. Ale nebyla to žádná sranda. Od 4. měsíce jsem musela začít přikrmovat. Měla jsem ragády i kvasinky (viz. výše). Ale ten pocit, kdy se ke mně Niki přisála je nezapomenutelný, když jsme se sehrály, tak jsem si to moc užívala. Jen to mléko došlo. Doktor (neurolog) mě naštěstí uklidňoval, že dítěti mateřské mléko do půl roku určitě stačí.

2) Niki pila mléko do minulého týdne. Začínala na Nutrilonu (20 měsíců) a potom Sunar. Před týdnem jsme dali flašku pryč. Ale o dudlících a flaškách příště.

Měla jste některá podobné "problémy" nebo nějaké další? Doplníte nás?