Luky mě k tomu nabádal už dlouho, chtěl ji jí sebrat už v létě před dovolenou, ale já naléhala, že si to tam neužijeme atd. Zkrátka stále nějaké výmluvy.
Vrátili jsme se z Řecka a opět ji Luky bral. Já se s ním dohadovala, že to nejde, jen tak vzít, že se na to musí připravit. Tak se na mě trochu zlobil. A Nikču na to připravoval. Říkal jí, že už je velká a jaká je to ostuda, když ji pořád má. Samozřejmě ji neměla pořád, přes den pouze na spaní v kočárku a večer na noční uspávání. Prostě dostala flašku a hned usnula. Pohodička.
No a před čtrnácti dny přijela na návštěvu "švagrová" s neteřema. Viktorce je rok a má svoji flaštičku, ale Nikče jsme řekli, že potřebuje i tu její. A světe div se, ona ji Vikče dala. Bylo to navečír a byl čas si jít lehnout. Samozřejmě Niki flašku vyžadovala, tak jsme ji připomněli, že ji dala Viktorce. Brečela. Ale jenom chvilku. Pak usnula.
Druhý den - spánek v kočárku. Nikča chce opět flašku, ale hned si sama vzpomněla, že ji už nemá. Bylo pár slz, ale usnula.
A jak to vypadá teď?
I přesto, že je Niki nemocná, tak si na flašku už ani nevzpomene. Přes den už nespí :-( To uspávání nám nejde. A večer? Jak kdy, někdy je unavená, že padne za vlast, ještě ani neleží v postýlce a jindy usneme prostě dřív a ona pak také. Je to zatím trochu boj.
Ptala jsem se holek, jak jsou na tom s dudlíky, protože Nikča tu flašku měla místo dudlíku a tady jsou jejich odpovědi:
Verča a Ondra
S dudlíkem to bylo asi takhle... Strikně jsem dodržela prvních 6 neděl - nedat Ondrovi dudlík, ale potom jsem to už nevydržela. Byl dost uřvaný dítě a tak jsem mu dudlík dala. Zpočátku ho vyplivoval (asi měsíc), ale chvíli jsme mu ho tam držela a dal si říct. Potom mi jedna kamarádka řekla (měla to od své paní doktorky), že děti si do 10.měsíců nepamatují věci, které mají, tak pokud nechci, aby dudlík vyžadoval i nadále, ať mu ho kolem 10. měsíce vezmu. Tak jsem tak udělala a neřešila v budoucnu, jak se zbavit dudlíku. Sice mi v noci brečel a třeba by to dudlík vyřešil rychleji, než jsme to řešili my, ale prostě se mi líbí miminka s dudlíkem a ne batolata s dudlíkem.Petra a Vojtík
Dudlíka jsme měli v pusince už v porodnici, ze začátku ho moc nevyžadoval, většinou jen na spaní. Ale čím byl starší, tím ho chtěl více i přes den. No a na roce a půl jsme ho odbourali úplně, odstřihla jsem tu bambulku a on zjistil, že už to není ono a společně jsme ho hodili do popelnice. Ustal to statečně! A byl klid
Káťa a Ondrášek
Maminka dělala dudlíka :-) Kolem 7. měsíce měl dudlík na 3 týdny, v autosedačce a v kočárku. Ale nijak zvlášť ho nechtěl. |
| Tak který si dneska dám??? |
Milena, Vojtík a Matěj
Jasný! Nedám na něj dopustit. Ten pohled na mimčo, jak je blažený, když si ho může dudat, je prostě dokonalý...Vojta už se ho tak nějak nenápadně vzdal...jeden den ho vyžadoval a druhý si nevzpomněl a snad už si nevzpomene.
Lucka a Eliška
Elí měla dudlíka od narození, cca do dvou let. |
| I dudlík mám do barvy :-) |
Já a Niki
Do porodnice jsem dudlík nebrala, tak jsem to měla načteno ze všech "chytrých" knížek. Pokud chcete kojit, tak dudlík vynechejte! Pche. Nikča měla v porodnici žloutenku, já hormóny na pochodu a brečela jsem, že nebudeme moct domů tak, jak jsem si to představovala. Niki brečela a já bez dudlíku. Tak mi sestřička poradila, ať ji dám do pusinky malíček, že si podudá. No řekl vám někdo, že si máte před porodem ostříhat nehty, aby si mimčo mohlo žužlat vaše prsty? Mně ne, takže jsem si půjčovala nůžky a prst pomohl, ale jen na chvíli. V noci jsme byly vyřízené všechny - já, Niki, maminka i mimčo na vedlejší posteli. Sestřička nám donesla na půjčení dudlík a druhý den ho přinesl Luky. Od té doby ho Niki měla. Na 10. měsíci po vzoru Verči se ho krásně zbavila, ale flašku jsme ji nechali - dudlík za dudlík. No a jak to s tou flaškou bylo už vlastně víte.
Pokud budeme mít druhého prcka, tak mu flašku tak dlouho nenechám, bylo to zbytečné. I když v ní Nikča měla jen čistou vodu a večer mlíčko, tak si myslím, že to jejím zubům neprospělo.
A jak jste na tom vy? Mají děti dudlíka - do kolika? A co flaška?
Žádné komentáře:
Okomentovat