Zobrazují se příspěvky se štítkemlaryngitida. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemlaryngitida. Zobrazit všechny příspěvky

středa 8. ledna 2014

Mlčet o zamlklém těhotenství???

Myslela jsem si, jak napíši první článek v roce 2014 a ten bude radostný a velmi pozitivní. Bohužel osud rozdal karty opět jinak a tak je tu článek, kterým se chci rozloučit s rokem 2013 a s mým nenarozeným miminkem.

Nevěřím na to, že 13 je nešťastné číslo. Nicméně v roce 2013 těch nešťastných "náhod" bylo víc než dost.

O svátcích jsme si volaly s Luckou (maminkou Elišky) a říkaly si, ať už je ten rok za námi. Hlavně v jeho závěru bylo těch negativních energií ve vzduchu mnoho. Lucce umřela na Štědrý den babička, a tak pro ně byla Eliška jedinou záchranou, protože se kvůli ní všichni přemohli a ten den si jakžtakž užili. 

No a naše vánoční svátky nebyly vůbec pohodové, ale spíš stresové. Pořád jsem si říkala, co všechno jsem nestihla, jak jsem chtěla s Nikčou víc péct, ozdobit stromeček pro zvířátka, mít všechny dárky na začátku prosince nakoupené atd. atd. No všechno zlé, je pro něco dobré. A teď si to zpečetím i černé na bílém. Příští rok se na tyhle stresy vykašlu a UŽIJEME SI TO!!! I když třeba nebudou koupené všechny dárky a některé skříňky se prostě uklidí třeba na Velikonoce.

Ale zpět k tomu, co se v roce 2013 přihodilo:


15. leden - Nikča si poprvé oblékla celé pyžamko sama a k tomu i ponožky

28. ledna se Nikča poprvé v noci nebudila na čůrání a nepočůrala se.

únor - pořídili jsme si akvárko - v něm máme parmičky a je to parádně uklidňující na ně koukat. Navíc Nikču baví se o ně starat. Krmí je (pod dohledem, jinak by asi praskly) a společně jim čistíme vodu. 

15. únor - Niki nám sama od sebe řekla: "Mám tě ráda mami a tátu taky". To byla ta nejhezčí událost tohoto roku.

březen - Jirkovi (jeden z Lukyho nejlepších kamarádů) se narodil syn Šimon

červenec - Páje (mé kamarádce) se narodila Emička

srpen - první společná rodinná dovolená v Řecku

...


Nový rok - Nikča v horečkách, já v horečkách, Luky nemocný. Laryngitida se projevila a už se nás nepustila.

únor - tragicky umřel jeden z našich sousedů v domě

březen - umřela jajaka (moje milovaná babička) - i když pro ni už to bylo vysvobození z dlouhodobé alzheimrovi nemoci

březen - Nikča má nějakého ošklivého streptokoka a musí poprvé na dětskou gynekologii, jak ta byla statečná

červenec - moje původně radostná zpráva se změnila na smutnou - mimoděložní těhotenství. Přišla jsem o miminko, jeden vejcovod a prožívala šestinedělí.


MIMINKO
I když se to zdálo jako neuvěřitelné, tak se to povedlo! Po šestinedělí jsem začala menstruovat a po dvou měsících od operace jsem mazala na kontrolu, jak to vypadá. 

Doktorka mi tehdy řekla, že je to dobré, že mi zrovna proběhla ovulace. Bohužel z toho vaječníku, který nemá vejcovod a tak, že se máme snažit příští měsíc a hned po menstruaci (12. den) si přijít nechat zkontrolovat vajíčka. Jenže ta menstruace ne a ne dorazit. Tak jsem si udělala test a byl pozitivní. To jsem vůbec nečekala. Tak jsem se hned objednala k doktorce, protože jsem měla strach z předchozích zkušeností.

Kontrola - doktorka mi potvrdila, že miminko je v děloze a řekla to i Nikolce, která na kontrolu musela se mnou. Tak začala Niki vyprávět, že budeme mít miminko :-)

Další kontrola po 14 dnech - krevní testy, moč, tlak, ultrazvuk - srdíčko krásně bilo.

Menší komplikace a tak další kontrola - mám mykózu. Zákaz jedení cukroví, ale jinak bylo vše v pořádku. A tak začal vánoční shon. 

Poctivě jsem začala od druhého měsíce mazat Bepanthenem - Krémem proti striím. Bála jsem se, že se v druhém těhotenství ty strie projeví víc než v prvním, u kterého jsem měla velké štěstí

Pocity 
- po tom mimoděložním těhotenství byly trochu větší obavy, jak to všechno dopadne.
- jak mně nebylo dobře - hlavně večer. To jsem s Nikčou vůbec neměla a tak jsem si říkala, že to bude kluk :-)
- někdy nešlo ani vyčistit zuby a pak najednou, okolo Štědrého dne změna. Už se mi z jídla nedělalo špatně. Jen mě začalo pobolívat břicho. Ale nijak zvlášť velká bolest, prostě spíš jako, že rostlo. 

Další kontrola - domluvila jsem se se sestřičkou, že nepřijdu 27., ale až po svátcích. Takže jsem si šla vysedět frontu 3. 1. Čekala jsem dost dlouho, protože všichni své zdravotní problémy nechávali až po svátcích a tak měli sestřičky i doktoři opravdu záhul. Na koze vše v pořádku, ale ultrazvuk potvrdil mé černé obavy. Srdíčko nebilo. Už asi 14 dní nebilo. Miminko umřelo kolem Štědrého dne.

Proč???
- doktorka je moc hodná a dělá různé krevní testy, ale příčin zamlklého těhotenství může být mnoho:
- všude řádily různé viry (spála, záněty apod.) Jen kolem mě mohly prolétnout, ale miminka se dotknout
- budu mít vyšetření i na trombogen
- důvodem může být i toxoplasmóza aj.

Zkrátka to tak příroda chtěla. Nedá se nic dělat. 

Mimčo umřelo v roce 2013, takže i když jsem na kyretáži byla až letos, tak si říkám, že to byl prostě začarovaný rok 2013 a ten nový přinese už jen samá pozitiva.

Buď s Bohem miminko a sbohem i starý roku. 

Jsem připravená na nové začátky. Doufám :-)

úterý 8. října 2013

Laryngitida - nikdo ji nezve a ona se stále vrací

Jsme nemocný (teď už to můžu napsat v množném čísle, protože ta bolest v mém krku nemůže být nic jiného). Nikča má laryngitidu - OPĚT.

Když ji dostala poprvé, tak ji byl rok. "Tenkrát" jsme letěli na pohotovost. Měli jsme štěstí - zrovna sloužila naše dětská lékařka, která mě zná a ví, jak potřebuji vše vysvětlit. Naštěstí si nás v nemocnici nenechali. Se spoustou rad nás poslali domů. S Lukym jsme se střídali v hlídání. Proč? 

Protože laryngitida je zánět hrtanu, může ji dostat dospělí (já) i dítě. Ale u dítěte je průběh daleko horší. Někdy bohužel až život ohrožující a toho jsme se báli. Malé děti nemají dostatečně roztaženou dýchací trubici, která vede do průdušnice. Virus zduří sliznici těchto dýchacích cest a trubice se zúží (kojenec ji má v normálním stavu širokou cca 1 cm, batole více). Tím se sníží průchodnost vzduchu a dítě se dusí. Nikče to začíná vždycky suchým kašlem. Později je takový štěkavý. Nejhorší je, když sípe a nemůže se nadechnout. Co potom? U nás nejrychleji zabere, zabalit ji do deky a otevřít okno dokořán. Doktorka mi předepsala ještě kortikoidové čípky Rectodelt 100mg, ale ty jsem zatím naštěstí nemusela aplikovat. První dny nám ještě pokaždé doporučuje dithiaden (množství záleží na věku dítěte, takže ho tady raději nebudu uvádět). Prášek sklidňuje a hodně uspává. Teď jsme to poprvé zkusili bez něho, ale dříve měla ten zánět opravdu ošklivý a bez prášku by se nevyspala vůbec. 
Na vykašlávání používáme Sinecod Sirup, ale opět záleží na tom, na co jste zvyklí. Když měla horečky nad 38,5°C, tak jsem dávala Nurofenové čípky do zadečku. 

Nejvíc se vše zhoršuje v noci, Nikče kolem třetí hodiny. Někdy jsou to opravdu nervy. Naštěstí se nestalo, že by modrala nebo jsme ji museli nějak více rozdýchávat, ale dovedu si představit ten stres rodičů, když se to stane. Protože nám stačí i ten stav, který Niki mívá. Raději máme okno otevřené celou noc.

A poslední věc - je nakažlivá, takže nesmíme mezi děti :-( Nemusely by dostat přímo laryngitidu, ale například rýmu a kašel, které jsou doprovodnými příznaky.

Toto onemocnění se nejvíce objevuje na jaře a na podzim. Tak já doufám, že tu podzimní část jsme si už vybrali.

Co tedy dělat?

- pokud se vám podobný stav projeví poprvé, tak se nebojte a klidně volejte pohotovost. Poradí vám po telefonu a dle příznaků možná i pošlou sanitku (v tomto stavu nejezděte do nemocnice sami autem - my dostali vynadáno).
- zabalit dítě do deky a vyjít s ním na čerstvý vzduch (otevřít okno, balkon, někdo se chodí procházet i ven).
- hlavně klid. Ten je důležitý pro vás i pro dítě, které je v šoku z toho, že nemůže dýchat. Já si Nikču vezmu na sebe v poloze v sedě, aby byla ve zpřímené poloze a snažím se ji utišit.
- udělat studený zábal na krk.
- vlhčit vzduch. I když normálně prádlo doma věšet nesmím (Luky zakazuje :-), tak jak je Niki nemocná, tak ho hned máme pověšené a ještě dávám vlhké plínky kolem postýlky.
- podložit postel nebo hlavičku (podle věku dítěte). Já se snažím dávat Nikče dva polštáře, ale stejně z nich slézá a spí bez nich, není na ně zvyklá.
- kuřáci NEKUŘTE v domácnosti, kde je takto nemocné dítě!!!
- hodně pít. Nejlépe teplé nápoje. Nikče dáváme čaj.


Teď už je Niki lépe a začíná se doma nudit. Tak tvoříme:


Šišky, tempery, provázky, voda, štětec a můžeme začít...

Nikču to naštěstí bavilo - nejprve sama vymáčkla trochu barvy...

...pak pomalovala šišky...

...a nakonec jsme si je doma pověsili.

 

Máte někdo také zkušenosti s touto nemocí??? Přidáte tip, jak dítěti pomoci?