Za měsíc porod...

Za měsíc čeká naší bandu blogujících mamin další přírustek. Už se na mimíska moc těšíme. A jak je na tom maminka Lůca? Vyzpovídala jsem ji.

 

Jaké jsou tvé pocity měsíc před porodem

Za foto děkujeme Martině Jirsové

Jsem docela v klidu. Moc si ještě nepřipouštím, co mě čeká za kolotoč a zatím si ještě nedovedu živě představit opět se vracet do plínek, nočního vstávání apod. Jsem zvyklá na to, že Eliška je již samostatná jednotka a sama se nají, oblékne, dojde si na WC a sama si občas i pohraje. Myslím si, že vše naskočí až s příchodem miminka. Jinak už se všichni moc těšíme a jsme zvědavý zda to bude chlapeček nebo holčička.  

Podařilo se ti hned otěhotnět?

Otěhotnět se mi ihned nepodařilo stejně jako u Elišky, u které to trvalo cca rok. O toto těhotenství jsme se pokoušeli cca přes půl roku. Myslím si, že to má hodně člověk v hlavě a čím víc chce, tím míň to jde, protože jsem otěhotněla měsíc po tom co jsem nastoupila do práce a začala jsem myslet na něco jiného. Myšlenky člověk neovlivní, i když se o to sebevíc snaží. 

Pokud ne, tak co pomohlo k otěhotnění?

Kromě srovnání v mé hlavě také pomohlo to, že mi můj gynekolog předepsal prášky na tvoření vajíček - clostilbegyt.

Jak jsi se dozvěděla, že jsi těhotná?

Udělala jsem si test a byla tam slabá čárka, tudíž jsem si zatím nedělala plané naděje a za pár týdnů test zopakovala a byl pozitivní. Jinak jsem se cítila trochu unavená a hlavně se nedostavovala menstruace. 

Kdy, jak, komu jsi to oznámila?

 První jsem to oznámila Jirkovi, ale až jsem si byla jistá, že jsem opravdu těhotná. Už si moc nepamatuji, jak jsem mu to oznámila, ale byl moc rád. Myslím, že jsem mu to řekla až po vyšetření a po druhém testu, pak blízké rodině, kamarádům a v práci jsem to oznámila až po 12. týdnu. 

Jak probíhá tvé druhé těhotenství? Chutě, nechutě, zvracení, nemoci...

Druhé těhotenství je trochu jiné než s Eliškou. Měla jsem večerní nevolnosti a celkově mi nedělá moc dobře jíst na noc. Ze začátku jsem byla o hodně víc unavená. V 6. měsíci těhotenství přišly první komplikace a to na dovolené v Řecku. Začala jsem mít ukrutné bolesti v podbříšku a myslela si, že to přejde, že jsem jen něco špatného snědla, ale ani po 2 dnech mi nebylo lépe, ba naopak čím dál tím hůř a tak jsem po domluvě s doktorem byla na jeden den hospitalizována na klinice, kde jsem dostala antibiotika, kapačky a nějaké léky na cestu domů, protože jsme další den odlétali do Čech. Byla jsem ráda, že jsem tam nemusela zůstat, ale cesta zpět byla očistec. Po návratu domů jsem si zašla na pohotovost, kde mi gynekolog řekl, že po jeho stránce jsem v pořádku a zaslal mě na chirurgii, kde jsem se dozvěděla, že jsem přeci těhotná a co vlastně chci....Ještě pár dní jsem si protrpěla a pak to odeznělo. Cca po měsíci se mi to vrátilo zpět a měla jsem takové bolesti, že mi Jirka musel zavolat rychlou a já byla hospitalizována v nemocnici, kde mi z krve zjistily vysoký zánět v těle, ale díky tomu, že mě nemohli udělat rentgen nezjistili ložisko zánětu. Byla jsem v nemocnici 8 dní a dostala jsem antibiotika, která jsem užívala i po příchodu domů. Teď je to cca 3 týdny a musím říct, že je mi lépe a snad už do porodu bude....

Pracovala jsi až do mateřské?

V práci jsem byla cca do 5. měsíce, pak jsem čerpala dovolenou a pak rizikové těhotenství. Byla jsem domluvená s vedením, že po zaučení nové kolegyňky můžu zůstat doma. 

Máš nějaké tipy na sklidnění rozbouřeného žaludku, pálení žáhy ...?

Mně pomáhá mléko a cucavé prášky na pálení žáhy.

Mažeš si něčím břicho a další partie?

Mažu si Bepanthenem proti striím střídavě s olejíčkem na strie. 

Nechala sis říct pohlaví?

Poprvé jsme si nechali pohlaví říct, ale tentokrát jsme se chtěli nechat překvapit. Myslím, že je to moje poslední těhotenství a přijde mi hezké mít takovéto překvapení. 

Už máš sbaleno do porodnice?

Tento týden jsem si nakoupila plenky, ubrousky, vložky apod. a pomalu si to balím do tašky. 

Rodíš ve stejné porodnici?

Ano rodím ve stejné porodnici, alespoň doufám . Věřím, že nebudou mít zrovna plno. S Jabloneckou nemocnicí mám dobré zkušenosti a prostředí v porodnici je moc příjemné. 

Elis se na sourozence už moc těší :-)

 Co si rozhodně zabalíš do porodnice?

Oblečení na cestu domů pro sebe i mimčo, župan, teplé ponožky, spodní prádlo, plenky, vložky, ubrousky a další hygienické potřeby (rozhodně Bepanthen), dudlík, odsávačku.

Budeš chtít pomoc po porodu?

Uvidím podle porodu a podle toho, jak moc budu unavená, ale Elišku jsem měla od první chvíle u sebe a doufám, že tomu bude i tentokrát.

Děkuju za tvé pocity a informace. Přeji ten nejhladší porod a ať ti mimíska hned přiloží. Jsme všichni napnutí, kdo to bude :-)

Máme tu další souboj ... Visine x Bepanthen oční kapky

Neuplynuly ani dva měsíce od souboje krémů a já mám zase příležitost k dalšímu. Pojďme společně porovnat klady a zápory kapek do očí. Já i Luky jsme je tento měsíc potřebovali a každý z nás vyzkoušel něco jiného...

Proč jsme po kapkách sáhli?

Já jsem před měsícem nastoupila do práce a je to velká změna. Stálé vysedávání u počítače mým očím nesvědčí a tak se mi navečír stávalo, že jsem vše na monitoru viděla rozmazaně a řízení za šera cestou domů také nebylo vůbec příjemné. Pořídila jsem si Bepanthen oční kapky.

Luky začal s příchodem jara pracovat víc na střechách. A jak se to sluníčko odráží, tak oči trpí. A to ani nemluvím o zedničině. Nezávisle na sobě jsme vyrazili do lékárny a on přišel domů s Visinem.

Jak dlouho už kapeme?

Téměř dvacet dní.

Hlavní složení

Bepanthen (B)- kapičky obsahují kombinaci dexpanthenolu a kyseliny hyaluronové.
Visine - suché oči (V) - obsahuje tři složky: karbomer, povidon a lipidy.  

Aplikace

U obou přípravků stejná. Jednu kapku do každého oka.
B - v případě potřeby. Výborné je, že se může kapat i v případě, že mám na sobě čočky, což u Visinu bohužel nejde :-(
V - 3x až 4x denně

Cena

B - 181 Kč
V - 136 Kč
 

Množství

B - 20 x 0,5 ml
V - 10 ml
 

Balení

B - je balen v 20 ampulkách. Takže jsem si hned vzala několik do práce na stůl. Jednu do auta. Jednu do kabelky a zbytek mám doma. Toto považuji za velké plus, protože mám kapičky pořád po ruce a nestane se, že bych si je zapomněla v koupelně a pak je v tu "nejhorší" chvíli neměla u sebe. 

V - je balen v jedné lahvičce. Bohužel musím říct, že je to za mě velké mínus, protože:
- pokud nejde o suché oko, ale nějakou jinou oční neduhu, tak si náhodným dotykem lahvičky s okem můžeme do kapek zanést infekci. Kdežto u bepanthenových máme jedno balení vypotřebované za den.
- doba použitelnosti je o hodně kratší než u B. 
Na druhou stranu musím říct, že pokud se rozhodnete pro Visine, tak určitě na suché oko pouze tento žlutý!

Pálení

Ani jeden z nich nepálí.
 

A souboj vyhrává?

U nás jednoznačně Bepanthen oční kapky. S Visinem se za chvíli rozloučíme, protože mu po otevření zbývá pouze šesti týdenní funkčnost.

A jak jste na tom vy? 

Na prstě puchýř aneb jak jsem dnes balila dárky

Luky si vzal na celé odpoledne Nikolku ven (no spíše nakupovat dárky na poslední chvíli - nic nepřivezli!!!). Ale díky tomu jsem já měla volný pole působnosti a mohla se pustit do balení dárků.

Zabralo mi to docela dost času: 
 - vzpomenout si, kam jsem jaký dárek schovala,
- najít mašle, které jsem kupovala minulý týden,
- najít nůžky (Luky uklízel a dal je na jiné místo, než které mám já na nůžky určené) atd.

Nakonec bylo vše připraveno a hurá do akce.

Když už mi zbývaly poslední tři, tak jsem dávala na jeden z nich mašli pomocí tavné pistole. A kus té roztavené hmoty mi zůstal na prstech. Pálilo to jak čert. Bepanthen Plus jsem půjčila mamce (nejspíš už nenávratně, byl tam jen zbytek) a tak jsem rychle hledala v lékárničce Burn Jel. Pomohl. Ale stejně jsem to pak ještě mázla obyčejným Bepanthenem :-)

Bepanthen proti striím - dárek pro těhotnou kamarádku. Ostatní vám neukážu, protože jsou pro rodinu a ta si občas blog přečte:-)

Jo a Ježíšku, když už jsme u toho, ten Bepanthen Plus by se mi do lékárničky moc hodil. Pokud se ti ještě vejde, tak budu moc ráda.

Podzimní výletování INSPIRUJTE SE :-)

Podzim je u nás ve znamení výletů. Táta má konečně méně práce a tak si může dovolit vyrazit s náma. Nikča je nadšená a moc si to s ním užívá, takže mě skoro nepotřebují, když zrovna nemají žízeň nebo chuť na sváču, která je v baťohu a ten musím připravovat já :-)

1. výlet - DRAKIÁDA  v Rychnově nad Nisou

Nikčin nejoblíbenější drak - ryba

Na výlet nás vytáhla "švagrovka" s dětma a byla to paráda. Moc chválím bandu z Rychnova, která vše pro děti připravuje. Byla to už druhá akce, na kterou jsme se vydali (první byla pohádková cesta) a opět nezklamali.
Niki pořád vykřikovala, ať kouknu na tohohle a tamtoho draka a nejvíc se jí líbil ten ve tvaru obrovské ryby. Hrálo to tam všema barvama. 
Navíc se děti projely
ve vojenském transporteru, na sajdkáře a Nikča sedla i na motorku a střílela z kuše. No zážitků plno. 

Nikča na krosce :-)

Kuba s Pepou na sajdkáře - pěkně se projeli

Rada 1.: Vyrobte draky. Čím víc vás bude, tím lépe. Do termosky čaj a pro dospělé svařáky a vyrazte na kopec!

2. výlet - LANOVKA V HARRACHOVĚ - pěšotúra do Rokytnice

Na začátku - kopec před námi

Výlet svolal Jirka se Štěpou (ti, kterým Šimon nechce spát). Jely jsme tři rodinky. Nejmladší účastnici Emče byly tři měsíce :-)
Jak já se na té lanovce bála. Výška a Nikča v Lukášově náručí. Pak následovala pěkná túra do Rokytnice na oběd. Nikča ušla poprvé v kuse přes 7 km. A fňukla snad jen jednou. Ale slíbili jsme jí lízátko, tak hned přidala do kroku.

Na lanovce

Po obědě byla už unavená. Luky nechtěl brát kočár a tak nám usla v náručí. Poradili jsme si a batoh jsme přeorganizovali na manduku, ve které se Niki krásně hodinku prospala. 

Na vrcholu lanovky

Rada č. 2: Vyrazte na lanovku! Stačí i malá, např. Javorník, kde jsou i zvířátka, hřiště a horská dráha. Pokud se vydaří a bude ještě hezký den, tak to stojí za to.

3. výlet - STARÉ HRADY

Četla jsem v nějakém článku, že děti by na prohlídku hradů měly jít, až budou starší 5-7 let. Ale tyhle hrady jsou jiné.
Koupili jsme si voucher na Slevomatu a vzali jsme s sebou velkou část rodiny. 

Děti si cestou tam schruply

Kubík neležel moc pohodlně

Bylo nás víc :-) Děti: Verča, Viki, Niki, Kuba

Už při vstupu na vás dýchne atmosféra. Hradozámkem se line příjemná hudba. Cestou k pokladně vás odchytne kovář a nabídne výtečnou medovinu. Pak potkáte čarodějnici. Na hlavním nádvoří uvidíte spoustu zaparkovaných košťat, která jsou připravena na kurzy létání. A už vás svolává průvodce v dobovém kostýmu, který okamžitě strhne děti na svou stranu. V nabídce je více okruhů. My šli do zámeckého pohádkového sklepení (více na fotkách).  Pak se také můžete podívat do Čarodějné Bestyjoly, kde jsou zvířátka místních čarodějnic. A nebo se necháte zavřít do klece u šibenice.
Nakonec si pochutnáte na místních klobáskách.

Jo a prohlídku zvládla bez breku i jednoletá Viki.

Nakonec jsme je zavřeli do klece.

Rada č.3: Sledujte Slevomat. Občas se tam vyskytnou hezké slevy na podobné výlety s dětmi. A určitě vyražte do Starých Hradů i bez voucheru od Slevomatu. Chystají pěkné akce.

4. výlet - Kozí farma Pěnčín

Je to takový rychlovýlet, který nestojí moc peněz (cesta busem nebo vozem) a děti z něho mají spoustu zážitků.
Na té "naší" farmě v Pěnčíně mají různá zvířátka - kozy, ovce, slepise, husy, krůty, krocana, kachny, osla, prasátka a krávy. Děti je mohou krmit. Takže nosíme s sebou mrkvičku nebo suchý chléb. 
A když už jsme nabaženi zvířátek, tak si zacvrnkáme kuličkama nebo vyrobíme obrázek z korálků. 
Tento výlet je vhodný celoročně, proto jsme o něm psali už jednou v létě :-)

Už začíná přituhovat a tak máme další využití pro Bepanthen, aby tváře neomrzaly :-)

Cvrnkání trénujeme

Kámoši jak hrom :-)

Tvořivá dílnička - děti nalepují na obrázky skleněné úlomky.

Rada č. 4: Určitě najdete ve svém okolí podobnou farmu, je jich po republice spousta. Vydejte se tam!

Již brzy se můžete těšit na tipy od ostatních maminek :-)

Kojení malý - velký problém

Kojení - je nám od přírody dáno. Alespoň tak to očekává každá nastávající maminka. Jenže ouha, někdy to prostě nejde. 
Co všechno nás může potkat? Je nás šest a každou z nás nějaký malý - velký problém potkal, nicméně jsme se s ním zdárně popraly:

Již před porodem...
Vpáčené bradavky (poznáte je např. podle toho, že se v intimní stimulaci nebo při chladu nevztyčí). Pokud se vás to týká, tak je dobré již v době těhotenství nosit "formovače bradavek". Po porodu pak ze začátku kojit přes kojící kloboučky.

Po porodu...
Ragády - můj případ. Ze začátku jsem si vůbec nevěděla rady (i když jsem si o kojení něco načetla) a k prsům jsem přikládala špatně. Vznikla mi tak ragáda, až to vypadalo, že mi bradavka visí na vlásku. Co s tím? Rychle vše zahojit. Takže jsem chodila doma jak africká mamina a prsa neustále větrala, když jsme vyrazily na procházku, tak jsem si do podprsenky dávala chrániče a hlavně jsem promazávala. Ze začátku Bepanthenem, protože jsem ho měla po ruce. Ale když už byla ragáda enormní, tak jsem použila Bepanthen Plus (u něho je jediná nevýhoda, že se musí pokaždé smívat). Každopádně spojení všech tří léčebných metod zabralo a Niki si konečně našla správnou polohu, kdy se další ragády netvořily.

Retence - zatvrdlé místo. Vzniká, protože se prs nedostatečně vyprazdňuje (mamina má hodně mléka, miminko špatně saje nebo se ucpává mlékovod). Musíme to vydržet a kojit dál. Naštěstí většinou eufórie z blízkosti miminka tuto bolest utlumí (i když znám ve svém okolí několik mamin, které právě z tohoto důvodu s kojením přestaly). Vydržte to!!! Mimčo se musí přikládat i k bolavému prsu. Před kojením přiložte teplý obklad nebo si dejte teplou sprchu. Mezi kojením se mají dávat spíše studené obklady (tvaroh). Pokud je bolest neúnosná můžete si vzít Paralen. Když se však projeví chřipkové příznaky jedná se o ...

Zánět prsu - mastitida. Švagrová ji měla. Nechtěla se od malého hnout. Snažila se stále kojit, ale nakonec ji museli odvézt na pohotovost ve vysokých horečkách. Dostala ihned antibiotika, která kojení nevadí. Opět se držte a vydržte!!!

Syndrom bělavé bradavky. Jedná se o přechodné přerušení krevního oběhu v bradavce. Bolí to až po kojení a bradavka vypadá, jako byste se máchala dvě hodiny ve vaně. Pomoc! Obklady - teplé nebo studené a užívá se hořčík.

Kvasinková infekce. Máma ji má na prsou a miminko v pusince (moučnivka). My ji léčily homeopatiky (Borax 5CH - pro miminko). Já dostala nějakou mastičku, ale už si nepamatuji název (přeci jen jsou to dva roky). Každopádně vím, že se musela před kojením smývat. 

Mimčo pije jen z jednoho prsu a druhý odmítá. Hodně je to i v nás maminkách. Jednou se to přihodí a my už trneme hrůzou při dalším kojení, jestli to tak bude znovu. Jedna kamarádka říkala, když já měla průjem, tak moje malá měla taky průjem. Snažte se být u kojení v maximální pohodě. Může jít o to, že z jednoho prsu teče mlíčko lépe a mimčo to chápe a tak se nechce namáhat. Důležité je opět vydržet a dávat pít z obou prsou. Např. nejprve chvilku z toho, které má ráda a až se spustí mléko, tak prsa vyměnit. Pokud přeci jen používáte více jedno prso než druhé, tak je dobré podporovat laktaci odstříkáním (což mně moc nešlo :-( ).

Mimčo nestíhá polykat. Tento "problém" zažila Milča s Matějem. Měla ze začátku tolik mléka, že stříkalo na všechny světové strany. Musela nejprve trochu mléka odstříkat a až poté Matěje přiložit, protože jinak se v tom "topil". Horší to bylo na veřejných místech, kde odstříkání nebylo zrovna možné.


Snad vám kojení půjde automaticky a nic z výše zmíněných "problémů" vás nepotká. Pokud ano, tak si s nimi budete umět poradit. 
Zde jsou některé stránky, kde dostanete další odpovědi na vaše otázky:
http://www.bepanthen.cz/mast/kojeni/pomoc-s-nejcastejsimi-problemy-pri-kojeni/

http://www.kojeni.cz/

http://www.laktoporadna.cz/

Holek jsem se ještě zeptala:

1) Jak dlouho jsi kojila?
2) Pije ještě malá/malý mléko? Jaké?

 Verča a Ondra

Máma prs nedá, tak si vezmu palec

1) Kojila jsem rok a půl. Před porodem jsem se o kojení víceméně vůbec nestarala a neřešila, nic jsme si nečetla, nestudovala. Brala jsem to jako přirozenou věc, dítě se narodí a bude se kojit. Hotovka. Jenomže první zádrhel přišel v porodnici - pořádně se nepřisál, cucal, ale nepil. Třetí den už mi sestřičky "hrozily", že mu dají mléko umělé. A to jsem nechtěla, tak jsem kojila a kojila, až jsme se "prokojili" k propustce domů. Doma jsem rychle zapnula DVD o kojení a bedlivě koukala, jak se to dělá, potom načetla spoustu článků o technikách a způsobech kojení atd. Nakonec se zadařilo a mlíko se rozjelo a plně jsem kojila 6,5 měsíce.  Kdyby to šlo, kojím ho celé léto, ale sám si "řekl" o normální jídlo. Nakonec z ranního a večerního kojení zůstalo po roce jen ranní. Dopředu jsem četla články o tom, kdy odstavit dítě, jak a proč, abych nebyla zaskočena. Všechno ale šlo hladce a víceméně bez komplikací. Prostě jedno ráno jsem mu místo prsu dala flašku s mlíkem a byl spokojený a tím skončilo kojení. Žádné scény, žádné hrabání na máminy prsa, prostě teď už jenom mlíko z flašky. Asi druhý den po 2. narozeninách jsem mu místo flašky dala hrnek s brčkem, kupodivu neprotestoval, a od té doby pije každé ráno hrnek mléka.

2) Pije - ráno (cca 180 ml) - plnotučného krabicového :)

Petra a Vojtík

Moje mamka taky nedá. Palec je fajn.

1) Kojila jsem jen půl roku, ale jsem za to ráda, jelikož byly od začátku problémy.
2) Vojtík, i když mu jsou dva a půl roku, doteď pije mléko od Hami, furt ho vyžaduje a nejradši ho má, když se do něj ještě přidá kakao, to pak každé ráno slyším mamííí kakaooooo :)

Káťa a Ondrášek  

Já se na ten palec dostanu!

1) 2 roky 14 dní

2) Ano stále. 2-4 x denně. Sunar, Babylove, kravské čerstvé bio od Olmy. V Pěnčíně na farmě sladké malinové kozí jogurtové mléko.

Milena, Vojtík a Matěj

Už ji chytám :-)

1) Vojtu cca něco málo přes rok, Matěj v desátém měsíci stále dudá:-)

2) Sunar ale až dodělám posledních pár krabic neplánuju další kupovat.

 

 

Lucka a Eliška

Teda kluci nevím jak vám, ale mně chutnají víc ty na ruce

1) Kojila jsem 3 měšíce. Neznamená, že velká prsa = hodně mléka. 

2) Mléko došlo, tak jsem přešla na umělé do 9. měsíců. Pila Nutrilon, po něm ale měla velké koliky, tak jsme vyzkoušely Dm mléko a to bylo už bez pláče. Nyní u Elis zjistil doktor alergii na kravské mléko, ale zvládáme to i bez něho. Elišce chutná kozí a i pudink je z něho výtečný.



 Já a Niki

A já nejraději hračky...

 1) Kojila jsem do půl roka. Ale nebyla to žádná sranda. Od 4. měsíce jsem musela začít přikrmovat. Měla jsem ragády i kvasinky (viz. výše). Ale ten pocit, kdy se ke mně Niki přisála je nezapomenutelný, když jsme se sehrály, tak jsem si to moc užívala. Jen to mléko došlo. Doktor (neurolog) mě naštěstí uklidňoval, že dítěti mateřské mléko do půl roku určitě stačí.

2) Niki pila mléko do minulého týdne. Začínala na Nutrilonu (20 měsíců) a potom Sunar. Před týdnem jsme dali flašku pryč. Ale o dudlících a flaškách příště.

Měla jste některá podobné "problémy" nebo nějaké další? Doplníte nás?

Rodičovství z jiného úhlu pohledu - tatínkovského II. díl

Dva tatínkové a jejich úhel pohledu. Na další tři se můžete podívat v I.dílu. 

Otázky:

1) Jak se změnil tvůj život s příchodem potomka/potomků?

2) Jakým způsobem jsi se zapojil do příprav na příchod miminka? Předporodní kurz, prohlídka porodnice, nakupování věcí pro miminko, masáže maminky, mluvení s břichem... Co vás napadne

3) Byl jsi u porodu? 

4) Pamatuješ na první dojmy?

5) Jak jsi se zapojil do pomoci s miminkem? Př. střídavé vstávání, uspávání, koupání, přebalování...

6) Jaké je to teď, když jsou děti starší?

7) Používáš Bepanthen i na něco jiného, než je zadeček vašeho dítěte?

Jirka - tatínek Elišky, manžel Lucky

1) Narození Elišky byl největší zázrak, jáký jsem zažil. Už jenom  proto, že se na život koukám trochu jinak. Dal jsem za pravdu mým rodičům. Učím se mít obrovskou odpovědnost za svojí rodinu.  

2) Snažil jsem se být psychickou oporou Lucky a vše s ní probírat. Nakupování jsme řešili většinou společně.

3) U porodu jsem byl a rozhodně nelituji. Bylo to krásné. Naštěstí měla Lucka porod relativně snadný a rychlý.  

4) To byla čistá euforie. Všechny pocity najednou. 

5) Snažil jsem se zapojit a pomáhat hned od začátku, tak jsme společně koupali, já se naučil přebalovat. Občas jsem vzal Eli ven, aby měla Lucka čas jen pro sebe.

6) Je to mnohem zabavnější než na začátku, když Eliška jenom jedla a spala. Už se s ní dá mluvit a dělat "úplně" všechno.  

7) Na poranění ruky. Měl jsem menší popáleninu a na noc jsem ji namazal a zavázal. Do rána to bylo mnohem lepší. 

Luky - tatínek Nikoletky, přítel Dii 

1) Mám větší strach a taky zodpovědnost.
2) Veškerou výbavu jsme podědili po dětech mých sourozenců, takže jsem se o nakupování kočárku a postýlky nemusel starat. Mým úkolem bylo pouze složení postýlky. Dvakrát jsem s Diou absolvoval gynekologickou prohlídku, abych Niki viděl ještě v břiše. Párkrát jsem Niki něco řekl do břicha.
3) Nakonec ano a zatím si stojím za tím, že to bylo poprvé a naposled. Připadal jsem si tam zbytečný. Dia musela nakonec rodit císařem a pohled na ni v celkové narkóze nebyl zrovna příjemný. 
4) Šok. Diu jako "mrtvou" sešívali a já jen koukal na tu naší malou, jak ji otírají, zadělávají pupečníkovou šňůru, popisují... Pak se mě sestřička zeptala, jestli už jsem něco fotil, tak jsem se vzpamatoval a udělal asi dvě fotky. Nejprve jsem se bál vzít malou do ruky a ještě před porodem jsem říkal Die, že dokud bude malinká, tak ji bude muset chovat ona. Jenže na sále mi ji sestřička vložila do náruče a řekla, ať si ji odnesu na novorozenecké. Co mi zbývalo. Vlastně jsem za to moc rád.
5) Ze začátku jsem vlastně nejvíc choval - paradoxně:-) Pak jsem i trochu přebaloval, jen tu čůrací verzi. Pokud to vyšlo, tak jsem se snažil být doma na koupání. Uspávání si beru na starost až nyní, kdy můžu usnout dřív než ona.
6) Mám o ní větší strach, než když byla malá. Ale je s ní i o hodně větší sranda, i když víc zlobí.
7) Zrovna včera jsem s ním mazal místo, kde jsem vytáhl klíště.

A co ostatní tatínkové - přidáte své  úhly pohledu???

Rodičovství z jiného úhlu pohledu - tatínkovského I. díl

Tento blog vytvořilo několik mamin a je hlavně o nich a jejich dětech. 

Ale co tatínkové, jak jsou na tom oni? Trochu jsme je vyzpovídaly. Doufám, že nebudou proti a mužský pohled na určitá témata najdeme i v dalších příspěvcích.

Otázky:

1) Jak se změnil tvůj život s příchodem potomka/potomků?
2) Jakým způsobem jsi se zapojil do příprav na příchod miminka? Předporodní kurz, prohlídka porodnice, nakupování věcí pro miminko, masáže maminky, mluvení s břichem... Co vás napadne
3) Byl jsi u porodu? 
4) Pamatuješ na první dojmy?
5) Jak jsi se zapojil do pomoci s miminkem? Př. střídavé vstávání, uspávání, koupání, přebalování...
6) Jaké je to teď, když jsou děti starší?
7) Používáš Bepanthen i na něco jiného, než je zadeček vašeho dítěte?

Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

1) Život s příchodem potomka se samozřejmě změnil a to o 180 stupňů. Ve svém životě prožívám určité etapy a toto je jedna z nich. Je to i velká změna v partnerství, najednou nejsme jen dva, ale je nás víc. 
2)  Celé těhotenství jsem si velice užíval, každým dnem pozoroval jak bříško roste, bylo to supr a nádhera. Předporodní kurz a prohlídku porodnice jsem absolvoval jako zkušený porodník ) . 
Samostatné téma v době příprav na příchod prcka měl výběr kočárku. Nicméně i tento, pro tatínka psychicky vyčerpávající maratón, úkol nakonec dospěl do vítězného konce.
3) Ano byl.
4) První dojmy se nedají, alespoň z mého hlediska, popsat. Zažil jsem ve svém životě nespočet porodů, ale ve chvíli, kdy se ze mě stane táta a v náručí se mi choulí právě narozený syn. To je....nepopsatelný...
5) Zapojil jsem se postupně. Koupáním, přebalováním, krmením počínaje a později uspáváním i nočním vstáváním. Pravda, že maminka je maminka, ale snažil jsem se nebýt ve vzdáleném závěsu.   
6) Teď ??? Určitě je náš syn samostatnější a každý den je plný překvapení.
7)  Bepanthen moc často nepoužívám, ale pokud mám nějakou spáleninu, či drobné oděrky, tak přijde vhod.

Pavel tatínek Ondry, přítel Katky

1) Hodně. Považuji to za největší životní změnu - rozhodně pozitivní !
2) Snažil jsem se zapojit co nejvíce. Něco jsem nakupoval a sháněl (Naninku, apod.). Přesto jsme většinu věcí zařizovali společně se ženou. Předporodní kurz jsem absolvoval, porodnici jsem viděl. Masáže jsem moc nedělal. S břichem jsem nemluvil :-) 
3) Ano.
4) Mám to živě před očima. Bylo to něco nepopsatelného. Velký zážitek, ale zažít porod v roli matky bych nechtěl.
5) Nevstával jsem, ale uspával, koupal a přebaloval. Samozřejmě jen když jsem byl doma.
6) Stále úžasné !!!
7) Bepanthen na nic jiného nepoužívám.

Pavel - tatínek Vojtíka a Matěje, manžel Mileny

1) Samozřejmě zásadně. Změnily se priority a životní rytmus jako takový.
2) Snažil jsem se dělat maximum. Včetně prohlídky porodnice, předporodního kurzu, nakupování...Myslím, že jsou výrazně laxnější partneři, než jsem já  
3) Ano.
4) Těžko takto posat. Je to pocit, který se nedá převyprávět. Musí se zažít. A je myslím u mužů a žen odlišný.
5)  Myslím, že narození Vojty byla změna, kterou jsem bral velmi vážně a snažil se být oporou nejen před porodem, ale i po něm. Včetně všeho, co k tomu patří. Tedy uspávání, koupání, přebalování i nočního vstávání. Nicméně nerozkrojil jsem se, čili noční vstávání se týkalo spíš Mileny.
6) Řekl bych, že náročnější. Začínám chápat úsloví "malé děti - malé starosti, velké děti - velké starosti".
7) Používám ho na drobné odřeniny. 

Ostatní tatínkové zase příště...

Plavu si ani nevím jak...

Kojenecké plavání je ta nejúžasnější věc, kterou mohl někdo vymyslet. Miluju vodu a Nikoletka taky. Plaveme od jejího šestého měsíce. V Jablonci máme Mišutku. Dětský klub, kde jste ve vodě v pohodě. A opravdu to tak je.

Niki pod vodou

Můžete si vybrat i kojenecké vaničky, kdy lektorka dorazí třeba i k vám domů, ale to jsme nepraktikovali, tak nemůžu soudit. I když jsem si říkala, že u druhého miminka bych zaplatila alespoň jednu ukázkovou hodinu a věděla bych jak správně mimčo ve vodě stimulovat a hlavně jaké masáže potom aplikovat. Samozřejmě si to každý může doma určit sám, ale takhle od zkušené lektorky je to asi lepší.

Takže, když nám naše doktorka podepsala povolení, které je na první lekci potřeba, tak jsem začali "plavat". V uvozovkách, protože ze začátku se jedná o seznamování s vodou. Lekce trvá většinou max. 45 minut a probíhá v nerezovém bazénu, takže chloru je ve vodě pouze minimální množství (miminka by do chlorované vody neměla). Lektorka má k dispozici spoustu pomůcek. Hodina má řád. Začíná přivítáním na mělčině. Nějakými pohybovými cvičeními (u větších dětí poté následují různé hry - přenášení vodolepek, průchod kruhem pod vodou, průchod pod mostem, lovení želviček, nalévání vody do mlýnků...). Pak se vydáme na hloubku, vytvoříme kruh a plaveme do jeho středu. Přitom se povídají různé básničky a miminka se usmívají. Měli jsme asi štěstí na spoluplavce, ale u nás brečeli miminka opravdu málokdy. Používají se rybičky kolem pasu, pásky nebo kroužky na ruce.

Ze začátku se miminka nepotápí. Lektorky - tety je to učí postupně. Nejdříve se děti opatrně polévají kelímky a učí se u toho signál, díky kterému pak zadrží dech. Polévání se stupňuje. Poté se zanořují po nosánek a nakonci prvního kurzu se většinou potápí. Potom jsou moc hezké fotografie pod vodou, které také Mišutka zajišťuje s profesionálním fotografem. Každá lekce končí rozloučením se stejnou básničkou. V šatnách je dostatek prostoru na převlečení, namazání, vyčištění oušek atd. a pak hurá do herny a na svačinku. Patnáct minut před lekcí a minimálně dvacet minut po lekci by děti měly být v herně, aby se aklimatizovali. Maminkám to vyhovuje. Vždy jsme daly dětem svačinky nebo oběd, podle hodiny, kdy lekce probíhá. Pak si děti hrají a my popíjíme kafíčko nebo výbornou hustou čokoládu. Pohodička.

Naše děti už jsou mazáci. Hodiny probíhají úplně jinak než ze začátku. Kdykoliv jedeme kolem bazénu, tak chce Niki na plavání. Moc se na to těší. Ale když jsou Vojtík a Eliška nemocní a plavat nejdou, tak to Niki baví jen v bazénu a v herně moc být nechce. Bez kámošů to není ono. Na lekci spolu ti tři trochu zlobí. Nejraději by si dělaly to, co je baví nejvíce - blbinky.

Co si s sebou na plavání vzít:
ručník,
župánek (není úplně nutný),
plínku do vody (raději i jednu náhradní) - my teď už nosíme jen plavky,
mýdlo a šampón (vlasy by se měly mýt před každou lekcí, pokud se s dětmi potápíte), maminky by neměly být kvůli miminkům namalované
Po lekci:
uchošťoury na vyčištění vody z oušek - hlavně u miminek
krém na namazání celého tělíčka - my používáme Excipial U Lipolotio a jsem s ním moc spokojená
bepanthen - je moc důležité po bazénu dbát na intimní partie - důkladně vysušit oblast zadečku a genitálií a poté namazat. Jednou/dvakrát jsem bepanthen zapomněla a ze začátku, když jsem se s ostatními neznala, jsem se styděla zeptat, tak měla Niki mírné opruzeniny. Které se do druhého dne po namazání vytratily,
svačinu a pití,
drobné na kávičku - pokud ji vaše centrum také bude mít tak výbornou :-)

Tak, ať je vaše zkušenost s kojeneckým plaváním také tak příjemná a mimčo se na lekce těší.

Smutná zpráva + veselá = moc smutná / MIMODĚLOŽNÍ TĚHOTENSTVÍ

Nikča s Lukym zrovna koukali na večerníček. Udělala jsem si v koupelně těhotenský test a po večerníčku jsem jim ho ukázala. Nikolka: "Ukaž mami, co to je?" 
Luky: "To znamená, že budeme mít miminko". 
Nikolka: "Paráda". 

A tak to všechno začalo...

...Druhý den jsem měla bolesti v podbřišku, říkala jsem si, že je to normální, že jsem to měla přeci dostat a tak je to ta první menstruace, která se někdy ještě objeví a někdy ne. 

Třetí den - začala jsem trochu "špinit". Pořád jsem to přikládala k menstruaci. Zavolala jsem na gynekologii, řekla jsem o testu a popsala mé příznaky. Sestřička mě objednala na úterý. Víkend před námi. Jeli jsme s Nikčou na chalupu na Sázavu. A opravdu jsme si to užily. Spaly jsme ve stanu, byly jsme na Konopišti, jely vláčkem...jen břicho pobolívalo. 

V úterý jsem šla na gynekologické vyšetření. Trochu jsem krvácela. Doktorka říkala, že se to může stát a že to ještě nic neznamená. Jenže na vnitřním ultrazvuku nic nenašla a to ve mě "rýpala" pěkně. Taky to nepříjemně bolelo. Tak se rozhodla pro test hodnoty HCG (Choriogonadotropin je glykoproteinový hormon, který vzniká po oplození vajíčka a je vytvářen vyvíjejícím se embryem - zdroj wikipedia). Odpoledne jsem si měla zavolat o výsledky. Čekání do jedné hodiny bylo nesnesitelné. Volám doktorce, která mi sdělila: "Hodnota je poměrně vysoká 870, je tu šance, že se ti zpozdila ovulace a já ještě nic nevidím, přijď ve čtvrtek nalačno. Uděláme znovu testy a uvidíme, co dál."

Čtvrtek - odběr krve a potom znovu ultrazvuk. Bohužel na něm zase nic :-( Doktorka: "To pořád nic neznamená. Počkáme na rozbor krve." Volám v jednu hodinu. "Hodnoty se opět zvedly. Počkáme do pondělí a uvidíme, ale varianty jsou tři: 1) plod ještě není viditelný, kvůli pozdější ovulaci, 2) plod se nevyvíjí a tudíž ho v děloze není vidět, 3) mimoděložní těhotenství, ale tahle možnost je málo pravděpodobná."

Víkend - ani nekrvácím, ani nemám bolesti. Začínám věřit, že vše bude v pořádku a v pondělí se miminko na ultrazvuku konečně ukáže.

Pondělí - odběr krve a ultrazvuk. Doktorka se netváří. "Bohužel, tam nic nevidím. Už nemůžeme čekat, dali jsme tomu šanci, ale už to opravdu nevypadá. Předepíši ti žádanku o revizi a objednám tě. Horší je to v tom, že se možná jedná o mimoděložní těhotenství. Tady na pravé straně (ultrazvuk pěkně dloubnul) je vejcovod a u něho to vypadá jako gestační váček. Nechci tě nijak strašit. Uvidíme, třeba ti hodnota HCG klesla. Zavolej si odpoledne."
Poledne - volá mi sestřička, že se mám dostavit ještě jednou na ultrazvuk. Pokládám telefon a brečím. Poprvé to říkám i mamce, nechtěla jsem nikoho kolem sebe stresovat, stačí, že to bylo vypětí pro nás. 
Vyšetření - doktorka: "Co mi to děláš, tobě ty hodnoty hrozně vylítly, vyskoč na ultrazvuk, třeba to miminko najdeme." Dloubala do mě ultrazvukem dost dlouho, ale nenašla nic. Takže instrukce na druhý den: "Jez raději jen kašovitou stravu, jogurty, polévky, pokud je to mimoděložní těhotenství a praskne to, tak aby nebyly komplikace při hospitalizaci." Výborně, už mám slzy na krajíčku. Přestávám se bát o miminko, které už stejně nemá šanci a začínám se bát o sebe. Chci zůstat na živu! Opravdu mám strach. Doktorka: "Neboj se, na to se hned neumírá. Od půlnoci nejez a nepij! Ráno v sedm hodin jdi na gynekologickou ambulanci do nemocnice, jsi objednaná a přijmou tě."

Noc - v noci mi začaly hrozné bolesti do zad, jako když jsem poprvé rodila Nikču. Lekla jsem se, že to možná prasklo. Když bolesti neustaly ani po hodině, tak jsem se oblékla a vyrazila do nemocnice. Doktor na příjmu byl moc hodný, vyšetřil mě, hned řekl, že nic neprasklo, trochu mě to uklidnilo. Nicméně bolesti do zad neustávaly. Dostala jsem léky na bolest, kapačku, abych nebyla dehydratovaná a už si mě tam nechali. Stejně jsem měla jít ráno na zákrok.

Den zákroku - po sedmé hodině dorazily další dvě paní na stejnou operaci. Probíhá pod narkózou a trvá cca 15 minut. Mně dělali ještě jednou rozbor krve.  Na výsledky jsme čekali dlouho. Já od večera nepila, ještěže mi dali tu kapačku. Holčiny, co byly se mnou na pokoji to už měly za sebou a mohly se napít. Za chvíli byly obě dvě v pořádku. Já pořád nic. Přišla doktorka, že se na mě ještě jednou podívá, protože mi HCG opět vzrostlo a že je dost vysoké. Tak aby mi náhodou nevysáli zdravé miminko. HCG v pondělí 3100 a v úterý 3348. Miminko nikde, tak jsem se šla připravit na zákrok. Doktorka myslela, že se mi rovnou pod narkózou koukne i laparoskopicky, zda to není mimoděložní těhotenství, ale pan primář asi nechtěl, abych měla jizvy, tak říkal, že se udělá pouze revize a uvidíme. Na revizi je potřeba jen podepsat souhlas, od půlnoci nejíst a nepít, sundat si náušnice, piercingy..., vyčůrat se, připravit si do stolečku kalhotky s vložkou, lehnout na postel a hurá na sál. V předsálí mi nasadili zelenou čepičku, převlékli košilku a už se mě ujala anestezioložka. Dostala jsem panáka do žíli na uklidněnou a za chvíli jsem nevěděla o světě. Ještě na sále vás probudí a pak jste už na pokoji vzhůru, pokud teda nechcete dál spát. Já spala. Po půl hodině se můžete trochu napít a po dvou jít v doprovodu někoho blízkého domů. Ten den odpočívat. Já odpočívala i druhý. Ve čtvrtek jsem měla jít na kontrolní odběr. Pro jistotu nalačno.

Středa - nic moc. Břicho i záda bolí. Ležím.

Čtvrtek - ráno odběr krve. Pak jsem jela domů. Vzala Nikču a pro jistotu ji odvezla ke švagrové na hlídání. Po hodině a půl jsem se měla vrátit do nemocnice. Jela se mnou mamka. Hodnota vzrostla o 1500, takže akutní příjem. Zamluvení sálu. Rychlé vysvětlení pojmu mimoděložní těhotenství a šlo se na to. Všichni v nemocnici na mě byli moc hodní. Na cokoliv trpělivě odpovídali. Laparoskopicky pod narkózou museli plod odebrat i s vejcovodem. "Máte ještě druhý, jste mladá a perspektivní." Pan doktor mi tím opravdu pomohl. Zákrok trvá delší dobu cca 40 minut. A nemůže se po dvou hodinách domů. Jak já byla ráda, když jsem se po narkóze probudila. Břicho bolelo. Odpočívala jsem v nemocnici až do soboty. Nikče jsem ani nechyběla. Užila si to u tety a pak se na mě s taťkou přijela podívat.

Propuštění - mám se šetřit, což s malým dítětem moc nejde. Niki už je ale rozumná a pomáhala mi celá rodina a holky. Jsem v šestinedělí. Zatím nebrečím. Jizvy pnou - někdy si až myslím, že stehy prasknou. Pro jistotu mažu kůži kolem stehů bepanthenem, ať není tak napnutá.

Týden po zákroku - dnes mi vyndali stehy. Mám si je chvíli nechat a poté začít jizvy mazat. Ptala jsem se pana doktora, jestli mu nevadí, že na to budu dávat bepanthen Plus. Říkal, že je to ideální. Tak uvidíme. Zatím přikládám fotku jizev se stehy. 







Pro mě bylo velkou útěchou to, že mám doma zdravou krásnou holčičku. Nedovedu si představit, že by se mi stejná situace stala hned na poprvé. Ale i takové případy se přihodí a naštěstí většinou končí velmi dobře - brzkým otěhotněním s hladkým průběhem.




Ležíme s Nikolkou v posteli, chce ukázat ty stehy a říká: 
"A maminko, tam bylo to miminko? A to sem byla já?" 
"Ne, Nikolko, to bylo jiný miminko, ale nebylo na správném místě, tak ho musel pan doktor vyndat" 
"Hm, to je smůla, viď mami?" 
A za chvíli:
"Ale mami, neboj, příště už tě bude pan doktor jenom poslouchat a já budu mít brášku."

Foto těsně po vyndání stehů:

Foto 14 dnů po zákroku a svědomitém mazání Bepanthenem Plus: