Na sv. Martínka přijela k nám Jůlinka.

Ten dnešní den začal nejlíp, jak mohl. Nikolku odvážel do školky Luky, takže jsem stihla být v čas v práci. A jakmile jsem dosedla k pracovnímu stolu, tak mi pípla sms: "Tak dnes v 6:43 se nám narodila Julie 2800 gr. a 48 cm. Holky jsou ok. Zdraví Jirka+Lucka+Eliška."

Takhle vypadala Lucka předevčírem, když jsme byli s naší bandou na Rampě na divadýlku o Šípkové růžence. To byly ještě dvě v jednom...

A dnes už ta nádherná holčička ležela vedle ní. Hned jsem si říkala, že Julinka se prostě uměla narodit:
- krásné a lehce zapamatovatelné datum
- krásné jméno. Lucka s Jirkou si totiž nenechali říct, zda to bude chlapeček nebo holčička. A u klučičích jmen měli rozporuplné názory. Takže to holčina vyřešila za ně.
- a to nejdůležitější! Nenaštvala svoji starší ségru. Elis si totiž vůbec nepřipouštěla, že by se narodil kluk.

A jaký měla Lucka porod? Takový si snad přeje každá ženská. V 01.00 praskla voda. Lůca bez větších bolestí počkala, až dorazí tchýně, aby pohlídala Elišku a vydali se s Jirkou do porodnice. Jirka odjel zpět domů. Kontrakce začaly až po třetí hodině. V šest se rychleji otevřela. A Jirka se jen tak tak stihnul vrátit. Na první zatlačení byla Julinka venku. Prý to byl takový fofr, že ani fotek moc nestihli pořídit. 

Nebyla bych to já, abych Lůcu do porodnice nevybavila Bepanthenem :-) A teď si jdu otevřít lahvinku vína a připít Julince na zdraví.

S čím vším si tříletí rádi hrají? III. část

Lůca už má téměř před porodem, takže je ráda, že je ráda a já ji navíc pořád otravuji nějakým zpovídáním. Tentokrát jsem se chtěla zeptat na Elis, abych mohla pokračovat dalším dílem S čím vším si tříletí rádi hrají. A Lůca byla hodná a odpověděla mi. Nechci prudit, aby byly odpovědi rozsáhlejší a tak spojím naše dvě holky dohromady. Jejich zájmy jsou totiž obdobné :-)

S čím si doma nejvíc hrajete?

Elis: Eliška má nejraději různé úkoly, hry, lego, ale ráda si hraje třeba i na krám a nebo si kreslí na tabuly.

Niki: Teď to vypadá, že by si nejraději hrála na divadlo, alespoň podle toho, že si vystříhla všechna možná zvířátka, panenky, kočáry, kulisy..., ale... Když si to konečně všechno nachystá, srovná a uklidní si obecenstvo. Tak přijde zásek a Niki se stydí. Musím nastoupit já a divadlo zahrát. Tak jsem zvědavá, kdy bude první představení v její režii :-)

S čím si venku nejvíc hrajete?

Elis: Venku má nejraději prolézačky, pískoviště a taky ráda sbírá kaštany, korálky, kytičky atd. Její nejoblíbenější je ale trampolína, na té u babičky vydrží celé hodiny.

Niki: Teď nejraději pořád sbíráme - šípky na čaj, listy na pomalování a obtiskávání, kaštany na tvoření. 

Na čem vaše dítě venku jezdí?

Elis: Jezdí na kole, ale nejraději má stále motorku.

Niki: jezdí na kole, ale jízda na kole vypadá s každým trochu jinak. U dědy Honzy nasedne, jede kousek, sesedne a jde si pro odrážedlo. U papuse (druhého dědy) jede na kole, papus vedle ní na koloběžce, už se jí moc nechce, ale papusovi to neřekne, tak jezdí a jezdí a jezdí. A pak mi doma řekne: "Mamí, já klidně na kolo půjdu, ale s papusem už ne." Jo a to kolo má zatím přídavná kolečka, zas tak dobrá Nikča není.

Čím se nejvíce zabavíte?

Elis: Nejvíce se zabavíme u společného tvoření, kreslení a různých her a úkolů. Jinak má Eliška ráda pohádky, takže i u těch vydrží dlouho.

Niki: Momentálně nejraději stříhá, úplně všechno. A taky fotí, níže Niki a brýle tisíckrát jinak a pořád stejně :-)

Používáte ještě ve třech letech Bepanthen - na co?

Elis: Bepanthen používáme na občasné opruzení nebo používáme Bepanthen plus na odřeniny apod.

Niki: My jsme na tom podobně jako Elis. Jak je Nikča starší, tak více používáme Bepanthen Plus, nosím ho v tašce téměř pořád s sebou, ale většinou je to zákon schválnosti a když by se nejvíce hodil, tak je v té tašce, která visí doma na věšáku.

A co baví ty vaše špunty? Dáte nám nějaký tip na zábavu v sychravém počasí?

Bepanthen si na chleba fakt nemažu

Již je to rok a něco, co jsem se stala ambassadorkou Bepanthenu. Bepanthen Care mast je mastička, kterou jsme používaly od Nikčiného narození. Malé jako prevenci proti opruzeninám, mně na bradavky, protože jsem ze začátku s kojením válčila. 

Teď už je Nikolka větší a tak více přecházíme na Bepanthen Plus, který nám slouží jako nepálivá dezinfekce a B. care mast používáme už jen občas, když nás trápí školkové trampoty. Bepanthen přichází na trh i s dalšími produkty: Bepanthen oční kapky, které jsou super, díky svému praktickému balení a Bepanthen krém proti striím, ten jsem zatím používala jen krátce. Ale zkrátka a dobře, Bepanthen je značka, se kterou mám jen dobré zkušenosti a tak jí věřím. Kromě svých osobních zkušeností jsem prošla několika školeními a vím, díky čemu jsou krémy a kapičky tak účinné a výjimečné. A proto ráda tuto svou zkušenost předávám dál nastávajícím maminkám, které tápou a nevědí, zda se mají rozhodnout pro dražší variantu a nebo raději sáhnout po něčem levnějším a snad stejně tak účinném. Jenže v tom je ten omyl. Levnější varianty většinou obsahují látky, které pro každodenní péči o dětskou pokožku nejsou až tak vhodné, např. zinek. Masti s obsahem zinku jsou potřeba, až když dojde skutečně k opruzení. Jenže to většina maminek stále ještě neví, i když se situace na trhu lepší a maminky se mohou více a více informovat.

No a proto jsme tu my, ambassadorky, holky, které si produkty skutečně vyzkoušely a které by nedoporučovaly něco, čemu by nevěřily a co by snad ohrožovalo zdraví našich dětí. Proto mě moc mrzí, k čemu se diskuze někdy rozvinou. Nikoho nenutím, aby si koupil právě Bepanthen, pouze píši své doporučení a příklady ze svého a Nikolčiného života. A tak je smutné, že některé maminky umí být tak zlé a píšou mi, že má snad moje dcera místo kalhotek svačinový pytlík, když má jednou za rok opruzeninu. Nevím, kde se ta zlost v lidech bere. Naštěstí je více maminek, které jsou za radu rády. 

A tak chci říct, že Bepanthen si na chleba fakt nemažu a diskutovat o něm nepřestanu. 

P. S. A kalhotky nosíme bavlněné :-)

První iQlanďátko

Až o dovolené jsem se konečně dostala k tomu, abych napsala článek o našem prvním iQlanďátku.

Jmenuje se Dominik, narodil se už 20. 5. 2014 a vážil 2,750 g. Proč píši už? Protože si na svět pospíšil. Jeho maminka mě měla ještě hezké 3 neděle zaučovat do práce asistentky ředitele, předat mi veškeré podklady a dokumenty, abych se v tom neztrácela sama. 

Ale Dominik to chtěl jinak. A tak se mnou byla Míša ještě v pondělí v nové kanceláři, přijímala rezervace a ve 3:08:56 v noci mi psala:
"Ahoj Dio, dnes už nedorazim do práce! Jsem v Jbc, nechali si mně tu! Zatím vše v poho :-) dám vědět, Míša."

A já na to:
"Ahoj, tak a už nebudu spát:-) Budu na vás moc myslet. Drž se. A ozvi se. Vše bude v pořádku!."

Na ranní poradě jsem oznámila, že Míša už do práce nedorazí. Že je v porodnici a snad ještě porod zastaví. Všichni byli zvědaví, tak jsem ji v 8:44:41 psala:

"Všichni na tebe myslíme :-). Drž se. Jak to vypadá? Máš kontrakce, nebo se snažíte porod zastavit? Nebo už je šmudla venku?"

13:21:42 "Miši, tak co? My jsme tu všichni nervózní..."

No a odpověď nám přišla až v 15:21:35
"Ahoj Dio, tož právě mám Dominika v náručí :-) Je to mazec!! :-) Hlava mi to nebere, takový drobeček 2750 g a jak mi dal zabrat. Pozdravuj všechny okolo, jste zlatíčka! Moc děkuju!

A já na to:
"Maminko, celá iQLANDIE ti moc gratuluje. Každý komu jsem to řekla, tak jsem /jsi mu tím zkrásnila den. Ať se Dominikovi na světě líbí a dělá vám jen radosti a žádné starosti. Všichni tě pozdravují a těšíme se na fotečku.

 No a po šestinedělí se za námi Míša s Dominikem vypravila. Koloval z ruky do ruky:

Seskupení z leva od shora: Monika programová a personální manažerka, Pavel náš ředitel, Luboš technický manažer, Já, Jana zástupkyně ředitele a Jana 2 obchodní a marketingová manažerka.

A dostal od nás malý dáreček:

Seskupení: spací pytel (ten není vidět), Bepanthen Care Mast + praktické minibalení, Bepanthen Plus (prý už ho bude potřeba při kojení :-( ), Bioderma ubrousky na zadeček, čaje pro kojící maminky, ponožtičky a chrastítko.

S čím vším si tříletí rádi hrají? II. část

Co nejlépe zabaví tříleté prďoli? Máme tu druhý díl - maminku Milču a její dva raubíře :-)

S čím si doma nejvíc hrajete?

Mamince přijde, že si její milované děti hrají zásádně s věcmi, do kterých jim nic není. Vím, že Matouš denně skládá vlakové koleje, ale Vojta jednu konkrétní věc vyhraněnou snad ani nemá. Střídá stavebnice s auty, zkrátka mozaika, od narozenin je oblíbená kuličková kaskáda. Dostal ho karneval a často si hrál na Bořka stavitele, teď je hasičem a hasí vysavačem, který používám pro odsávání Matějova nosu pořád musím od někud prchat, že tam hoří...

 

S čím si venku nejvíc hrajete?

Klacky, zahradní kolečko, lopaty, cokoli je hasičské auto a hasíme i venku

 

Na čem vaše dítě venku jezdí?

s odrážedlem není moc kamarád, koloběžka ho baví - pár metrů, nejraději běhá...maminka mu radí, že kdo uteče, vyhraje...(maminka moc kouká na filmy...)

 

Čím se nejvíce zabavíte?

Je až s podivem, jak děti baví knížky...to je super, taky předvádění - divadýlka, maňásci, hrozně rád na ně mluví, nejraději, kdyby maminka měla pořád nějakého na ruce a on si s ním mohl povídat, všechno mu vykládat a radit poslouchá maňáska pak víc než maminku...!!! Nejlepší je blbnutí a večer rajtování v posteli a bunkry a čelovka...a tak různě....

 

Používáte ještě ve třech letech Bepanthen - na co?

Je dobrý na rychlejší, lepčejší hojení drobných poranění, tak se tomu snažíme věřit a z toho důvodu ho stále používáme . Teď v létě holé lokty a kolena a je zkrátka větší spotřeba

 

A pokud by vás napadlo ještě něco dalšího, tak sem s tím.

Jó...být tak mladší a mít ještě hodně fantazie Snad jen, že jsem si s přihlášením do školky uvědomila, že jsem se ve výchově zasekla, zvykla si na rituál (nebo v rámci rychlého vyřízení) - oblékání, svlékání, obouvání, smrkání, otírání zadku...a že by mi to sloužení mohlo zůstat, tak si to musím odvyknout a víc zapojit Vojtu. A taky jsem spozorovala, jak si Vojta po sobě uklízí hračky...bohužel ne doma! Čím to asi je?

Opruzenina. Souboj Bepanthen x Hipp

Nikča teď 14 dní nechodila do školky (4 dny vysoké horečky a pak kašel - no viróza). Minulý týden opět začala. A hned nás začla prudit opruzenina. Tento trefný název vymyslela jedna kamarádka :-) Ona totiž opravdu prudí a i když to Nikolka ví, tak se stejně ve školce prostě nebude pravidelně utírat. Už nevím, jak jí to do té hlavičky dostat. Nicméně stačí jeden den flinkání a opruzenina je na světě. 

No a ten minulý týden mi přišla hodně prudivá, takže jsem namísto mého oblíbeného bepanthenu, který v prvotní fázi zachrání vše, sáhla po Hippu. Dostala jsem ho kdysi dávno jako dárek (podotýkám, že není prošlý :-) a obsahuje zinek. Tak jsem si řekla, že bude lepší pomocník. Jenže, když jsem ho Nikče namazala, tak si stěžovala, že ji to pálí, což si u Bepanthenu nikdy nestěžuje. Když měla jako miminko větši opruzeniny, tak jsem používala i sudocrem a u toho si nestěžovala. Takže jednu noc to vydržela, ale druhý den už jsme zase mazaly jen Bepanthenem. A ono to stačilo. Asi ta opruzenina nebyla tak prudivá, jak se na první pohled zdálo :-)

Nicméně mě to vede k dalšímu souboji Bepanthen x Hipp. I když je to trochu srovnávání hrušek s jabkama. Protože Bepanthen slouží jako skvělá prevence proti opruzeninám a po Hippu by se mělo sáhnout, až když opruzenina vznikla. Mazat jím miminko preventivně rozhodně nedoporučuji. Protože obsahuje právě ten zinek, který pokožka batolete vůbec nepotřebuje, pokud není opruzená. 

Tím chci říct, že znám předem vítěze. Určitě je to preventivní Bepanthen care mast. Ale pojďme se na to podívat:

SLOŽENÍ

Bepanthen care mast (BCM) - bez zinku
Hipp (H) - se zinkem

APLIKACE

U obou stejná, po každé výměně plenky, pokud už jste bez plenek jako my, tak několikrát denně (my 2x maximálně :-)

CENA (srovnání přes www.heureka.cz, Hipp jsem sama nekupovala)

BCM - 190,- Kč
H  - 109,- Kč

MNOŽSTVÍ

BCM - 100 g (ale i praktické balení 30g nebo ještě praktičtější minibalení 3,5 g :-)
H - 100 ml

ROZTÍRATELNOST

U obou dobrá.

BALENÍ

BCM - kovová tuba. Jediné mínus, které bych BCM přisoudila, ale to už výrobci vědí, proto přecházejí na plastové tuby. V těch ale toho krému pak zůstává více. Takže ta kovová vlastně až tak moc mínusová není :-)

H - plastová tuba

VŮNĚ

BCM - bez parfemace
H - a podotýkám, že to je asi dost subjektivní názor, ale mně prostě nevoní. Spíše smrdí, jak kdyby byl žluklý (a to opravdu není prošlý). 

SOUBOJ VYHRÁVÁ

Jako prevence jednoznačně Bepanthen care mast. Pokud už je potřeba sáhnout po krému na již vzniklé opruzeniny s obsahem zinku, tak bych doporučila spíše Sudocrem než Hipp.

Začátky jsou vždycky těžké ...

Dnes si pouze dovolím odkázat vás na článek jedné kamarádky bloggerky. Četla jsem si ho a viděla se přes kopírák. První dny po porodu jsou pro prvorodičku opravdu náročné (tedy alespoň pro většinu z nás). Tak si to pojďte připomenout a začtěte se zde.

Přikládám i instruktážní přebalovací video :-)

Jak se do naší bandy narodil "Apríláček"

Tento měsíc nás čeká trojitá oslava narozenin. V naší bandě máme tři "dubňátka": Matyho, Vojtíka a Ondráška. Ale jen ten poslední je opravdový "Apríláček". 

V té době jsme se ještě všechny neznaly. Většina z nás se poznala až v září 2011 na cvičení s nemluvňaty. Ale konkrétně tyhle tři maminky od těhle tří kluků se poznaly už dříve. Dvě spolu chodily na vysokou a tu třetí přibraly do party na cvičení pro těhotné, které probíhalo v naší jablonecké nemocnici a všechny si ho jen chválily. 

Termín porodu se jim už blížil, ale nikdo nečekal, že na Káťu to přijde takhle brzy. No a tak se stalo, že se Ondrášek narodil právě na Apríla 1. dubna. Nakonec neplánovaným císařským řezem. O svém prvním roku soužití s Ondráškem již Kátě něco napsala zde. Neměla to s Ondrou po náročném císařském řezu vůbec jednoduché. Jizva se hojila, protože ji poctivě promazávala (olivovým olejem na střídačku s bepanthenem, který byl díky kojení a mazání zadečku vždy po ruce), ale hrozně dlouho bolela. Naštěstí alespoň to kojení se jí rozjelo krásně a vydržela kojit nejdéle z nás všech. 

Ale vraťme se ke dni jejího porodu, když potom každému psala zprávu z porodnice, tak si všichni mysleli, že si z nich dělá apríííl:-)

Káťa: "jo a jedno z největších překvapení bylo narození Ondráška Apríláčka pro Šárku (maminku Matyho). Mám tu vzpomínku moc ráda. Ta nám zprávu nevěřila. Až když jsem ji potkala o 3 dny později v porodnici na chodbě. Ona začala rodit a já tlačila košík s miminkem, tak uvěřila, že to nebyl Apríl :-))))"

Takže "Apríláčku" Ondrášku přejeme ti hlavně zdraví a radost ze života :-)

Školkové trampoty - neškolkování, ztrácení, opruzení...

Nástěnka v šatně, když Niki nastupovala do MŠ

Už jsou to dva měsíce, co Nikča začala chodit do školky. Musím říct, že vše probíhalo parádně. Minulý týden si dala 10 denní pauzu, protože jednu noc měla teploty a zvracela. Šly jsme na kontrolu a hned z toho bylo několik dní doma. Musela mě zastoupit babička, protože jsme zrovna připravovali iQLANDII na slavnostní otevření a tak nebyl prostor zůstávat doma s dětmi. Naschvál píši množné číslo, protože ostatní kolegyně na tom byly hůř. U třech dětí zjistili doktoři nález na plicích a tak děti nesměly ani na procházku. Jedna z nich povolala maminku až z Moravy. 

No ale proč to tak dlouze píši? Minulý týden ve čtvrtek jsme šly po pauze do školky a to je jedna z trampot, která nás teď provází:

1) Nechci do školky

Jakmile dítě okusí, že to jde i jinak, tak upřednostňuje to jinak před školkovým řádem. Nikolce se samozřejmě s babičkou líbilo a čtvrteční doprovod do školky se neobešel bez slz a přemlouvání, abych ji ještě nechala doma. Dnes je úterý a už se to téměř

Naštěstí se Niki školkové knížky líbí a po obědě usíná

srovnalo, i když ta malá "diplomatka" to zkouší pořád. Synovec Kubík má zase v tomhle omotaného dědu. Večer mu nahlásí, ať pro něho příjde po "o" a děda prostě po obědě dorazí. Hrůza. No ale odolejte jim. Samozřejmě, že Niki chce taky někdy po "o". Tak jsem ji slíbila, že jednou určitě po obědě půjde. Tak uvidíme, kam se to vyvine. Pokud můžu radit, tak nechávejte děti hned spát ve školce a moc jim neukazujte, že je i jiná šance. 

2) Ztrácí se nám věci

Naštěstí se zase najdou, ale ty děti si je prostě navzájem půjčují a když se svléknou, tak to nejraději strčí na věšák a do kapsáře, někoho úplně jiného. Takže máme doma dvě stejná trička. Jedno vyprané a vyžehlené zítra vrátíme do školky a snad se ho ujme původní majitelka. Proto určitě PODEPISUJTE úplně všechno. Opravdu se to vyplatí. Hlavně u věcí z Lidlu, které má každé druhé dítě :-) Dnes se nám po měsíci vrátily rukavice :-)

 

3) Hygiena

Snad má Niki opruzeninu z utírání a ne z její oblíbené hry na doktora

. 

Nikče prostě nemůže nic ujít (to má bohužel nebo bohudík po mamince :-), takže i čůrání a kakání probíhá ve spěchu, aby se zase rychle vrátila do herny. No a tak, i když máme z domova natrénované utírání po čůrání (to druhé nám zatím moc nejde), tak ve školce je tento proces prostě zapomenut.  Ještěže máme Bepanthen. Večer stačí vysprchovat, namazat a ráno jdeme bez zarudlé pokožky do nového procesu. Naštěstí musím říct, že se opruzenina nedělá každý den.

A jaké trampoty "trápí" vás ostatní???

 

Přebalování - v hlavní roli tatínkové

Když se Niki narodila, tak jsem si několikrát říkala, jak já to všechno zvládnu. Poprvé, když jsme odcházeli z porodnice a já ji měla obléknout do něčeho hezkého (svátečního) a nejen do dupaček, které šly obléknout raz dva. 

Tak to se mi moc nepodařilo. I když mi Luky pomáhal, tak jsme ji do toho "hogo, fogo" oblečku nemohli dostat. Takže až se budete chystat do porodnice, tak si vemte na sváteční odchod něco, co má samé zipy nebo knoflíky. Protože my to měli bez nich a museli jsme oblékat přes hlavičku. No co vám budu povídat: Niki jela domů a jednu nožičku musela mít pokrčenou. Nevím proč, ale prostě se do toho nevešla. A to nebyla žádný obr.

A podruhé jsem se zarazila na kontrole u naší dětské paní doktorky, kde jsem pozorovala maminku se starším dítkem. A ona mu nandávala plínku ve stoje (tedy toho děťátka). Pro mě něco absolutně nereálného. A ona tenkrát řekla: "Počkejte, do toho se taky dostanete". V duchu jsem si říkala, že asi sotva. Ale ta maminka měla pravdu. Chce to jen praxi. 

A jak na tom jsou tatínkové od našich dětí???

Kluky jsem na odpovědi navedla několika otázkami:

1) Kdy ses poprvé k přebalování odhodlal?
2) Přebaloval jsi jen čůrání, nebo i tu méně voňavou plínku?
3) Jak ti to šlo?
4) Mluvila ti do toho maminka, nebo to nechala na tobě?
5) Víš, jaký krém jste na zadeček používali?
6) Kolikrát jsi byl počůraný - nebo něco horšího???


 Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

Tak jsi vykoupaný, tak ne že mě teď počůráš :-)

1) Přibližně tak druhý týden od narození, no je to už dávno, takže přibližně asi tak. 

2) Oboje, kolikrát nebylo na výběr.

3) Ze začátku nic moc, ale ve velmi krátké době se to dalo vychytat. 

4) Ta moje to nechala čistě na mě. 

5) Používali jsme Bepanthen.

6 ) Počůraný jsem byl asi jen jednou a to sem si za to mohl sám, no a možná o párkrát víc poblinkaný, ale zase nebyla plínka na zachycení po ruce, takže zase to byla moje chyba  :-)

Pavel tatínek Ondry, přítel Katky

 

Ještě jednou sebou mrskneš a tu nožičku ti sním :-)

1) Přebaloval jsem hned od začátku. 

2) Vše, nemám problém s obsahem a docela mi to jde. 

3) Vždy je co zlepšovat  

4) Kača mi do toho nemluvila. 

5) Jaký krém? Netuším, to zařizuje moje jedinečná Kača.

6) Nikdy jsem se nijak významně neušpinil.

 

 

 

 

 Jirka - tatínek Elišky, manžel Lucky

Nejdřív se musíme vykoupat a pak zabalíme/přebalíme

1) Snažil jsem se to naučit hned na začátku. Nějaké velké problémy mi to nedělalo.

2)  Většinou jsem přebaloval obojí, snad jenom dvakrát jsem to vzdal a zavolal Lucku.

3) Asi jsem talent ani izolepu jsem nepotřeboval.

4) Ani ne, to byli jen dobře míněné rady. :)

5) No vypadal jak zubní pasta tak snad to byl krém :)

6) Snad jenom parkrát, ublinknuto. 

Luky - tatínek Nikoletky, přítel Dii

To jsem akorát dorazil z práce a hned mě zapřáhli.

1) Já jsem se do toho vůbec nehrnul.

2) Když už jsem přebaloval, tak jen čůrání. Tu smradlavou část jen když jsme byli sami a nikdo jiný by ji nepřebalil. Jsem rád, že už Nikča chodí na nočník/záchod a tahle etapa je za námi.

3) Dobře :-) Jak jinak.

4) Mluvila mi do toho skoro pořád :-), ale dělal jsem to lépe než ona :-) Nééé, nejvíc jsem přebaloval, když nebyla doma.

5) Používali jsme Bepanthen a pořád ho doma máme.

6) Ze zdola mě nikdy nic nepřekvapilo, ale zato z vrchu. Na vítání občánků mě poblinkala kompletně celého (svetr, kalhoty i boty :)

Tak co maminky, jak vám tatínkové doma pomáhají s přebalováním?