Školkové trampoty - neškolkování, ztrácení, opruzení...

Nástěnka v šatně, když Niki nastupovala do MŠ

Už jsou to dva měsíce, co Nikča začala chodit do školky. Musím říct, že vše probíhalo parádně. Minulý týden si dala 10 denní pauzu, protože jednu noc měla teploty a zvracela. Šly jsme na kontrolu a hned z toho bylo několik dní doma. Musela mě zastoupit babička, protože jsme zrovna připravovali iQLANDII na slavnostní otevření a tak nebyl prostor zůstávat doma s dětmi. Naschvál píši množné číslo, protože ostatní kolegyně na tom byly hůř. U třech dětí zjistili doktoři nález na plicích a tak děti nesměly ani na procházku. Jedna z nich povolala maminku až z Moravy. 

No ale proč to tak dlouze píši? Minulý týden ve čtvrtek jsme šly po pauze do školky a to je jedna z trampot, která nás teď provází:

1) Nechci do školky

Jakmile dítě okusí, že to jde i jinak, tak upřednostňuje to jinak před školkovým řádem. Nikolce se samozřejmě s babičkou líbilo a čtvrteční doprovod do školky se neobešel bez slz a přemlouvání, abych ji ještě nechala doma. Dnes je úterý a už se to téměř

Naštěstí se Niki školkové knížky líbí a po obědě usíná

srovnalo, i když ta malá "diplomatka" to zkouší pořád. Synovec Kubík má zase v tomhle omotaného dědu. Večer mu nahlásí, ať pro něho příjde po "o" a děda prostě po obědě dorazí. Hrůza. No ale odolejte jim. Samozřejmě, že Niki chce taky někdy po "o". Tak jsem ji slíbila, že jednou určitě po obědě půjde. Tak uvidíme, kam se to vyvine. Pokud můžu radit, tak nechávejte děti hned spát ve školce a moc jim neukazujte, že je i jiná šance. 

2) Ztrácí se nám věci

Naštěstí se zase najdou, ale ty děti si je prostě navzájem půjčují a když se svléknou, tak to nejraději strčí na věšák a do kapsáře, někoho úplně jiného. Takže máme doma dvě stejná trička. Jedno vyprané a vyžehlené zítra vrátíme do školky a snad se ho ujme původní majitelka. Proto určitě PODEPISUJTE úplně všechno. Opravdu se to vyplatí. Hlavně u věcí z Lidlu, které má každé druhé dítě :-) Dnes se nám po měsíci vrátily rukavice :-)

 

3) Hygiena

Snad má Niki opruzeninu z utírání a ne z její oblíbené hry na doktora

. 

Nikče prostě nemůže nic ujít (to má bohužel nebo bohudík po mamince :-), takže i čůrání a kakání probíhá ve spěchu, aby se zase rychle vrátila do herny. No a tak, i když máme z domova natrénované utírání po čůrání (to druhé nám zatím moc nejde), tak ve školce je tento proces prostě zapomenut.  Ještěže máme Bepanthen. Večer stačí vysprchovat, namazat a ráno jdeme bez zarudlé pokožky do nového procesu. Naštěstí musím říct, že se opruzenina nedělá každý den.

A jaké trampoty "trápí" vás ostatní???