DIY Halloween pro děti

Včera jsme se po dloooouuuuhhhhééé době sešli téměř celá parta (byli i někteří tatínkové:-). I když jsme všichni více méně pracovali a tvořili s dětmi halloweenské dekorace, stihli jsme si i něco povědět. A byly to jen samé dobré zprávy. Mám velkou radost z dalších nastávajících maminek:-) Tento podzim může být požehnán jako podzim plodnosti. Třeba se nám o tom pochlubí ony samy v některém z dalších článků...

Teď si však pojďme ukázat, co se dá všechno na halloween připravit?

Tradičním vyřezáváním dýní počínaje...

 ...přes tvoření věnců...

...až po drobné netopýrky a další dekorace.

Děkujeme DDM Vikýř  potažmo Áje Tauchmanové za příjemné odpoledne a skvělé tipy. Už se těšíme na vánoční a Mikulášskou tvořivou dílničku. 

I když mám raději české svátky, tak tenhle je fajn, nicméně na strašidelnou stezku odvahy mě po loňském zážitku nikdo nedostane :-) Pokud nejste takový strašprdlíci jako já, tak určitě vyražte:

Za měsíc porod...

Za měsíc čeká naší bandu blogujících mamin další přírustek. Už se na mimíska moc těšíme. A jak je na tom maminka Lůca? Vyzpovídala jsem ji.

 

Jaké jsou tvé pocity měsíc před porodem

Za foto děkujeme Martině Jirsové

Jsem docela v klidu. Moc si ještě nepřipouštím, co mě čeká za kolotoč a zatím si ještě nedovedu živě představit opět se vracet do plínek, nočního vstávání apod. Jsem zvyklá na to, že Eliška je již samostatná jednotka a sama se nají, oblékne, dojde si na WC a sama si občas i pohraje. Myslím si, že vše naskočí až s příchodem miminka. Jinak už se všichni moc těšíme a jsme zvědavý zda to bude chlapeček nebo holčička.  

Podařilo se ti hned otěhotnět?

Otěhotnět se mi ihned nepodařilo stejně jako u Elišky, u které to trvalo cca rok. O toto těhotenství jsme se pokoušeli cca přes půl roku. Myslím si, že to má hodně člověk v hlavě a čím víc chce, tím míň to jde, protože jsem otěhotněla měsíc po tom co jsem nastoupila do práce a začala jsem myslet na něco jiného. Myšlenky člověk neovlivní, i když se o to sebevíc snaží. 

Pokud ne, tak co pomohlo k otěhotnění?

Kromě srovnání v mé hlavě také pomohlo to, že mi můj gynekolog předepsal prášky na tvoření vajíček - clostilbegyt.

Jak jsi se dozvěděla, že jsi těhotná?

Udělala jsem si test a byla tam slabá čárka, tudíž jsem si zatím nedělala plané naděje a za pár týdnů test zopakovala a byl pozitivní. Jinak jsem se cítila trochu unavená a hlavně se nedostavovala menstruace. 

Kdy, jak, komu jsi to oznámila?

 První jsem to oznámila Jirkovi, ale až jsem si byla jistá, že jsem opravdu těhotná. Už si moc nepamatuji, jak jsem mu to oznámila, ale byl moc rád. Myslím, že jsem mu to řekla až po vyšetření a po druhém testu, pak blízké rodině, kamarádům a v práci jsem to oznámila až po 12. týdnu. 

Jak probíhá tvé druhé těhotenství? Chutě, nechutě, zvracení, nemoci...

Druhé těhotenství je trochu jiné než s Eliškou. Měla jsem večerní nevolnosti a celkově mi nedělá moc dobře jíst na noc. Ze začátku jsem byla o hodně víc unavená. V 6. měsíci těhotenství přišly první komplikace a to na dovolené v Řecku. Začala jsem mít ukrutné bolesti v podbříšku a myslela si, že to přejde, že jsem jen něco špatného snědla, ale ani po 2 dnech mi nebylo lépe, ba naopak čím dál tím hůř a tak jsem po domluvě s doktorem byla na jeden den hospitalizována na klinice, kde jsem dostala antibiotika, kapačky a nějaké léky na cestu domů, protože jsme další den odlétali do Čech. Byla jsem ráda, že jsem tam nemusela zůstat, ale cesta zpět byla očistec. Po návratu domů jsem si zašla na pohotovost, kde mi gynekolog řekl, že po jeho stránce jsem v pořádku a zaslal mě na chirurgii, kde jsem se dozvěděla, že jsem přeci těhotná a co vlastně chci....Ještě pár dní jsem si protrpěla a pak to odeznělo. Cca po měsíci se mi to vrátilo zpět a měla jsem takové bolesti, že mi Jirka musel zavolat rychlou a já byla hospitalizována v nemocnici, kde mi z krve zjistily vysoký zánět v těle, ale díky tomu, že mě nemohli udělat rentgen nezjistili ložisko zánětu. Byla jsem v nemocnici 8 dní a dostala jsem antibiotika, která jsem užívala i po příchodu domů. Teď je to cca 3 týdny a musím říct, že je mi lépe a snad už do porodu bude....

Pracovala jsi až do mateřské?

V práci jsem byla cca do 5. měsíce, pak jsem čerpala dovolenou a pak rizikové těhotenství. Byla jsem domluvená s vedením, že po zaučení nové kolegyňky můžu zůstat doma. 

Máš nějaké tipy na sklidnění rozbouřeného žaludku, pálení žáhy ...?

Mně pomáhá mléko a cucavé prášky na pálení žáhy.

Mažeš si něčím břicho a další partie?

Mažu si Bepanthenem proti striím střídavě s olejíčkem na strie. 

Nechala sis říct pohlaví?

Poprvé jsme si nechali pohlaví říct, ale tentokrát jsme se chtěli nechat překvapit. Myslím, že je to moje poslední těhotenství a přijde mi hezké mít takovéto překvapení. 

Už máš sbaleno do porodnice?

Tento týden jsem si nakoupila plenky, ubrousky, vložky apod. a pomalu si to balím do tašky. 

Rodíš ve stejné porodnici?

Ano rodím ve stejné porodnici, alespoň doufám . Věřím, že nebudou mít zrovna plno. S Jabloneckou nemocnicí mám dobré zkušenosti a prostředí v porodnici je moc příjemné. 

Elis se na sourozence už moc těší :-)

 Co si rozhodně zabalíš do porodnice?

Oblečení na cestu domů pro sebe i mimčo, župan, teplé ponožky, spodní prádlo, plenky, vložky, ubrousky a další hygienické potřeby (rozhodně Bepanthen), dudlík, odsávačku.

Budeš chtít pomoc po porodu?

Uvidím podle porodu a podle toho, jak moc budu unavená, ale Elišku jsem měla od první chvíle u sebe a doufám, že tomu bude i tentokrát.

Děkuju za tvé pocity a informace. Přeji ten nejhladší porod a ať ti mimíska hned přiloží. Jsme všichni napnutí, kdo to bude :-)

Mamííí, přespím u Elišky...

Děti rostou tak rychle. Ani jsem se nenadála a Nikča už je z větší části samostatná jednotka. Jen když bychom rádi s Lukym někam vyrazili, tak se mění na mamánka a nechce mě za žádnou cenu pustit. Jedinou záchranou jsou Elis, Kuba a Verča s Vikčou. Jakmile slyší, že by mohla jít spát k nim, tak se máma klidně na vínu může zdržet.

Nedávno přespávala u Elišky a já se dopoledne nestačila divit, co všechno nestihly.

Lucka si ji vyzvedla už ze školky. Jely na Maják - penzion Jirkových rodičů a protože pršelo, tak si doma začaly tvořit z kaštánků, které za den posbíraly.

Pak si hrály v herničce: prolézačky a hra na doktora nesměly chybět.

Večeře. Nikča tomu zase moc nedala. Poslední dobou jí jak vrabec, teda pokud se nejedná o něco sladkého, to by totiž zvládla na kila - bohužel :-( 

Koupání si Niki moc užívala, doma vanu nemáme a Nikča je vodomil, takže kdykoliv je u někoho, kdo vanu vlastní, tak je hned v ní.

Pohádka v televizi je moc nebavila, tak si zapluly do postýlek. Niki fňukla, že chce mámu, ale teta Lůca je zkušená hlídačka a hned ji uklidnila. Holky spaly jako dřeva až do rána.

A po snídani zvládly ještě "hodinu zpěvu" :-)

Teto Lůco, děkujeme za hlídání. Nikolce se na Majáku moc líbilo :-)

Bepanthen si na chleba fakt nemažu

Již je to rok a něco, co jsem se stala ambassadorkou Bepanthenu. Bepanthen Care mast je mastička, kterou jsme používaly od Nikčiného narození. Malé jako prevenci proti opruzeninám, mně na bradavky, protože jsem ze začátku s kojením válčila. 

Teď už je Nikolka větší a tak více přecházíme na Bepanthen Plus, který nám slouží jako nepálivá dezinfekce a B. care mast používáme už jen občas, když nás trápí školkové trampoty. Bepanthen přichází na trh i s dalšími produkty: Bepanthen oční kapky, které jsou super, díky svému praktickému balení a Bepanthen krém proti striím, ten jsem zatím používala jen krátce. Ale zkrátka a dobře, Bepanthen je značka, se kterou mám jen dobré zkušenosti a tak jí věřím. Kromě svých osobních zkušeností jsem prošla několika školeními a vím, díky čemu jsou krémy a kapičky tak účinné a výjimečné. A proto ráda tuto svou zkušenost předávám dál nastávajícím maminkám, které tápou a nevědí, zda se mají rozhodnout pro dražší variantu a nebo raději sáhnout po něčem levnějším a snad stejně tak účinném. Jenže v tom je ten omyl. Levnější varianty většinou obsahují látky, které pro každodenní péči o dětskou pokožku nejsou až tak vhodné, např. zinek. Masti s obsahem zinku jsou potřeba, až když dojde skutečně k opruzení. Jenže to většina maminek stále ještě neví, i když se situace na trhu lepší a maminky se mohou více a více informovat.

No a proto jsme tu my, ambassadorky, holky, které si produkty skutečně vyzkoušely a které by nedoporučovaly něco, čemu by nevěřily a co by snad ohrožovalo zdraví našich dětí. Proto mě moc mrzí, k čemu se diskuze někdy rozvinou. Nikoho nenutím, aby si koupil právě Bepanthen, pouze píši své doporučení a příklady ze svého a Nikolčiného života. A tak je smutné, že některé maminky umí být tak zlé a píšou mi, že má snad moje dcera místo kalhotek svačinový pytlík, když má jednou za rok opruzeninu. Nevím, kde se ta zlost v lidech bere. Naštěstí je více maminek, které jsou za radu rády. 

A tak chci říct, že Bepanthen si na chleba fakt nemažu a diskutovat o něm nepřestanu. 

P. S. A kalhotky nosíme bavlněné :-)

Vínečko bílé, jsi od Moraváků...mňam

Moje tour de Brno pokračovala, když dorazili Luky s Nikolkou. Dva dny "svobody" stačily k tomu, abych se na ně moc těšila.

Vyrazili jsme do cukrárny Martinák pro vyhlášené cheescaky, protože potom naše cesta směřovala do Bratčic, za Věrčinýma rodičema. Kromě zákusků jsme jako dárek vezli ještě knížku Jumaroro (já z ní jsem úplně nadšená a každý komu ji dám přečíst také, tak jsem zvědavá, zda mají Moraváci stejný názor :-).

Při svých studijních letech jsem do Brna nalákala na jeden rok i Lukyho a než jsme našli byteček na pronájem, tak jsme bydleli několik měsíců právě v Bratčicích, takže tato návštěva je naší srdcovou záležitostí. Máme to tam hrozně rádi. 

Večeře už byla na stole a potom Věrky tatínek donesl slivovičku. Nechtělo se nám moc pít, jenže on ji přinesl v pumpičce a tomu neodolala Nikča. Každému chtěla tankovat. No zkráta jsme ve třech lidech litr vypili :-) a i na karaoke došlo. 

Druhý den Nikča prošla celý statek, posadila se do všech traktorů a kombajnů. Pohladila si králíky a pohrála si s Dorinkou, hlavním členem Bratčické domácnosti. 

K obědu jsme měli svíčkovou z králíka na tymiánu, která se jen rozplívala. A pak jsme vyrazili na výlet. I když to na Moravě neradi slyší, tak nám se teď líbí seriál Vinaři. A tak jsme se vydali do vinařství U Kapličky, abychom viděli, kde se ty "slavné" scény točí. Splnilo to naše očekávání, i když je to tam takové masové. 

Ovšem, co naše očekávání předčilo bylo Café Fara, co dokázali majitelé vybudovat z rozpadlé fary, je prostě neuvěřitelné. Pochutnáte si tam úplně na všem, kávou počínaje, jídlem, dezerty a burčákem konče. Prostředí je nádherné i na ubytování. A ručně vyrobené levandulové mýdlo nám voní skrze zavřená dvířka skříně i doma.

Vybaveni kvašáky a slivovičkou jsme se vydali na cestu za mou letitou spolubydlící Míšou do Tišnova. Dorazili jsme opět na večeři, jak jinak, Morava byla zkrátka o jídle a pití :-) To jsme si ugrilovali (teda Dominik, Míši manžel) u krbu na jejich krásné zahradě. A pak únavou padli. Druhý den si Niki pohrála s měsíčními koťátky, povídali jsme si, uvařili oběd a už byl čas na odjezd. V Tišnově to bylo krásné, ale krátké, příště se tam musíme vypravit na delší dobu :-)

Jo a proč ten nadpis u článku? Protože teď máme moravského vína plnou ledničku a skříňku. Ještěže mají vždy zásoby i pro "Číšky" :-)

Nuda v Brně? ...rozhodně nehrozí

Minulý týden jsem byla na služební cestě v Brně. V listopadu se tam otevře nové science centrum s trefným názvem VIDA! :-) Tak jsme se s kolegy z iQLANDIE jeli podívat, jak jsou s přípravami daleko a dodat jim trochu sil. No a protože jsem v Brně studovala řečtinu, tak mi tam zůstalo několik kamarádů, tedy spíše kamarádek. A ty dvě "nej" jsem chtěla navštívit. 

Když už jsem byla v Brně, tak jsem si služební cestu prodloužila o neslužební nezapomenutelný víkend.

Byl to především kulinářský zážitek, protože Věrka (parťačka z řečtiny) mi připravila opravdu pestrou ochutnávku všeho možného, takže co mohu rozhodně doporučit?

DEN PRVNÍ
Vše začalo na výtečném obědě v L´abuffatě. Pokračovaly jsme kávičkou v retro kavárně Café Placzek.

Od jídla a pití jsme si odpočinuly gruntováním. Věrka totiž předávala na půl roku byt anglickým profesorům. Stihly jsme i řeckou konverzační dvojhodinu. A pak V. běžela na kurz argentinského tanga. A já? Natáhla jsem se na skoro hodinu do vany s knížkou. Nádhera (doma totiž nemáme vanu).   

www.superpandacircus.cz

Večer jsme začaly nevšedním zážitkem. Věrka mě vzala na drink, ale ten nebyl ledajaký. Vyrazily jsem do Super Panda Circusu, baru, který není jednoduché najít. Nikde zvenčí neuvidíte žádný nápis, jen dlouhé závěsy. Dovnitř nevejdete, musíte počkat, až vám otevřou (no v první chvíli jsem si říkala, že se V. zbláznila a bere mě do bordelu, ale hned jak nám otevřela milá holčina v cirkusáckém mundůru, jsem tuto myšlenku zahnala do kouta). Převezme si od vás oblečení, usadí vás a nabídne welcome drink. A co se bude dít dál? To nebudu prozrazovat, to musíte prostě zažít. Doufám, že dáte na mou radu a sem se rozhodně vypravíte. Stojí to za to a ty drinky jsou mňamkózní. Majitelé neměli na dostavbu baru dost peněz a tak zažádali širokou veřejnost, aby jim půjčila, nechtěli se zadlužit u banky. A světe div se, po chvíli co byl klip na internetu už museli další zájemce odmítat. Milion sehnali téměř do hodiny. Ať se daří! A vy si místo raději rezervujte!


Pokračovaly jsme na milongu do café savoy, kde jsem obdivovala tu smyslnost. No uznejte, že ta hudba k ní svádí?

A večer jsme zakončili (už jsme nebyly jen ženy:-) v baru, který neexistuje a mimochodem patří stejným majitelům jako Super Panda Circus, takže úspěch zaručen.

DEN DRUHÝ
Snídaně v Café TeeVee, ta vajíčka na slanině s rukolovým salátem byla - no prostě nepopsatelná.

Poté jsme douklidily zbytek věcí a vše nepotřebné z bytu odnesly, abychom se mohly projít do Café - Baru CATTANI, kde jsme si namíchaly domácí těstoviny dle naší libosti.

Oběd se musel strávit, jak jinak než dobrou kávou a dezertem. Navštívily jsme kavárnu V Melounovém cukru, přečíst si o ní můžete na jiném blogu. 

No a pak už přijel Luky s Nikolkou, ale to je asi na další příběh. Tento by byl už moc dlouhý a to by nikdo nečetl :-)

Se svatbami se letos roztrhl pytel aneb tipy na rozlučky se svobodou

Letos se spousta našich kamarádů rozhodla do toho praštit. A tak si s Lukym připadáme jak Nesvatbovi, co obráží jednu svatbu za druhou :-) Všechny svatby byly nádherné, plné emocí a každá z nich úplně jiná. Díky tomu Vám zde můžu sepsat několik tipů např. na rozlučky se svobodou.

Já osobně jsem zažila tři.

První

Pája a Štěpán

Rozlučka
- večeře v řecké restauraci www.masabuka-reckataverna.cz
- ošerpování nevěsty a ostatních Girl´s night
- korunka se závojem pro nevěstu
- dáreček - od nás to byl kostým zdravotní sestřičky, ale největší radost asi udělala kytice růží, kde Páje Štěpán napsal vzkazy, proč ji požádal o ruku. No co vám budu povídat, brečela jsem nejvíc ze všech :-)
- wellness jen pro nás, spolu se šampaňským a ovocnou mísou www.wellness-liberec.cz (překvapení pro nevěstu, takže jí byl tajně zabalen ručník, župan, pantofle, fén :-)
- pár úkolů pro nevěstu a ostatní (každá jsme si vylosovaly dva až tři úkoly, které jsme měly v průběhu večera vyplnit).O tom více až u další nevěsty.
- ´Guess the panties´. Jde o to, ze každá z nás Pajikoj koupila kaťátka, která nám ji nějak připomínají a ona musela hádat od koho jsou. Když neuhádla dostala panáka šampaňského (aby nemíchala), když uhádla, tak pila ta druhá. Pak si samozřejmě ty kalhotky nechala.
- nakonec jsme vyrazily do klubu na drinky a zatančit si. 

Druhá

Janča a Petr

 
 Rozlučka
- Janča je moje kolegyňka z práce a tak byla rozlučka především v kolektivu pracovním. 
- celá probíhala na festivalu Benátská!
- Janča hned od začátku musela plnit úkoly a za ně dostávala drobné dárečky:
1) přeříkat pouze s pomocí samohlásky A celé svatební oznámení. A že ho měli dlouhé. Za to dostala korunku Bride to be.
2) pokaždé, když se mluvilo o svatbě, tak udělat 3 dřepy. V tom jsme ji nenechali samotnou a tak mě druhý den docela pálily stehna :-). Za to dostala ona i ostatní magnetickou jmenovku 

 3) zaskákat si panáka, za ponožky "Nevěsta".
4) zatančit na stole (na těch pivních to šlo obzvlášť těžko). Ale za to dostala opět ten nejhezčí dárek. Dopis od Petra. Ten si nechala jen pro sebe, ale bylo na ni vidět, že z něho má radost.
5) donutit cizího chlapce/chlapa, aby si sundal tričko (ministriptýz:-). A za to dostala poukázku do Intimissimi.
- pak jsme pili a pili a pili. A jedli a jedli a jedli. A tančili a tančili a tančili. Tentokrát s námi byli i kluci :-)

Třetí - ta nebyla letos

Štěpa a Jirka

Rozlučka
Díl 1. 
O ten se postarala svědkyně, která unesla (ve spolupráci s nastávajícím ženichem) Štěpu na letiště a odletěly spolu do Anglie, za jejich další skvělou kamarádkou, tam si užila rozlučku po anglicku.

Díl 2.
Ten už byl v režii samotné nevěsty. Pozvala nás na chalupu. Naložila masa, pořídila pití. Domluvily jsme se, co která z nás připraví a vyrazily. Já i s Nikolkou. 
Bylo to moooc fajn. Opékaly jsme. Drbaly jsme. Každá jsme na krk dostaly svého osobního přítele, dokonce i Nikolka. 
A druhý den jsme vyrazily na stopovanou, dle které nevěsta poznala, jak dobře ji která z nás známe. Cestou nám připravila úkoly s otázkami. A vyhodnocení probíhalo v restauraci, která byla cílovou stanicí. Tam jsme si daly výtečný oběd a vydaly se na cestu zpátky do chalupy. 
Druhý večer se dost pilo. Ještěže mně se to vyhnulo (mateřské pud sebezáchovy), protože některým bylo pěkně ouvej. 

Čtvrtá

Pája a Jenda

Kdybych nebyla tou dobou na dovolené v Řecku, tak si ji nenechám ujít. Takhle jsem pomáhala alespoň s nápady na přípravu. 
- večeře na Žižkovské věži
- sladké cupcakes jako dezert od té nejlepší Leli´s Cupcakes
- předání prvního vzkazu. Jenda napsal Páje také několik vzkazů. Holky zařídily, že jí je postupně předávala obsluha v klubech atp. Prý o dojetí nebyla nouze.
- pařby v klubech
- dárky od holek - korunka, magnetky, brčka :-), poukázka do intimissimi, rámeček s pusama, do kterého se dodá fotka z akce, cupcaky a další.
- a některé zvládly i snídani :-)

 Na té poslední svatbě s námi byla i Nikolka. Pája má ze svatby krásné video, protože Leoš Brabec je prostě nejlepší:-). 

A stejně jako Verča musím vychválit SmileBox, protože ty fotky jsou prostě krásný. No uznejte :-)