Když je venku plískanice, zalez s knížkou do světnice

Moooc dlouho jsem se neozvala. Až mi někteří volali, co je se mnou, že nepíši na blog. A tak jsem se k tomu konečně dostala. 

Nebylo se mnou nic. Naštěstí. V práci bylo překvapivě hodně práce a doma mě zachvátila lenost. Takže jsem raději s Nikčou pekla a užívala si, že budou Vánoce, než abych seděla u PC. 
Až teď po svátkách vše zpracovávám a konečně přichází na řadu i oblíbený blog. 

Ano, v tomto počasí více čteme. Naštěstí je Nikča rozumná a místo televize častěji upřednostňuje knížky.

Takže co teď u nás vévodí?

NIKOLKA

Jednoznačně Příběhy včelích medvídků. Maminka je má taky moc ráda, protože jsou ultrakrátké. A Nikča má pocit, že jich tak alespoň přečteme mnohem víc.
Ale naším hitem jsou i Starohradské pohádky časoděje Archibalda. Úplně nejraději Nikča přeříkává všechny skřítky a bytůstky, které se na hradech a v knížce vyskytují. Když jsme tam byli naposledy, tak asi dvakrát skočila paní průvodkyni do řeči a chtěla provádět všechny sama tím, jak jmenovala, jak se kdo jmenuje.


Pak máme ještě rozečtené dvě knížky a střídáme si, kterou budeme číst. Nicméně k prvním dvěma se vracíme nejčastěji.
Teď jsem ji na Vánoce objednala knížku od jahrdina.cz, kde se hrdinou stává samotný čtenář. Takže jsem nadiktovala Nikčino a Vojtíkovo jméno a těšila jsem se, jak si o nich o Vánocích přečteme. Já z té pohádky až tak nadšená nejsem, ale Nikolka ji chce číst pořád dokola, takže dárek splnil svůj účel na výbornou.


MAMINKA
Už tu několik svých typů dávala, jako třeba JUMARORO, Sněhulák aj. Před adventem jsem četla Jak přežít vánoce, protože tam bylo pár dobrých typů, na tradice s malými dětmi, takže si myslím, že sem ještě nějakou ukázku napíšu.
Ale na Štědrý den jsem si od mého táty půjčila knížku Číňan od Mankella. On ji měl přečtenou za dva dny, což je u mého táty výkon nad výkon. Já tak rychlá nebudu. Každopádně musím uznat, že vás chytí a nechce pustit. Většinou ji jen únava přemůže, ale hned ráno, když ještě ostatní spí, se k ní ráda vrátím a hltám stránky. A když je Luky na flámu, tak se doma i trochu bojím :-)

 
A TATÍNEK

Ten čte moc málo. Když už, tak časopisy. Ale na poslední služební cestě v Brně, jsem mu koupila „Debordelizaci hlavy“ od Ivo Tomana a tu už čte podruhé. Musím přiznat, že jsme ji dali už několika lidem jako dárek (Věrce v Brně, Míše a Dominikovi, Lukyho bráchovi a Láďovi - majiteli Mystery baru) a všichni si ji moc chválili. 

Vánoce jsou sice již za námi, ale dobrou knihou můžete udělat radost po celý rok. 

Tak hezké čtení. Snad i to moje :-)