Všestranné použití bepanthenu u šesti maminek

Žádná skrytá reklama, prostě jen fakta. Šest maminek a všechny používaly/nebo stále používají BEPANTHEN. Proč? Kdy? Jak?

Verča a Ondra:
Nejvíc se mi osvědčil na opruzeniny, pak ho používáme na spáleniny od sluníčka, odřeniny, proti mrazu a mám ho v malé tubě, tak i na pusu.
Petra a Vojtík:
Bepanthen jsme používali na zadeček a velká  spokojenost


Káťa a Ondrášek:
Na opruzeniny, na bradavky v začátcích kojení, na popraskané rty, na mazání suchých míst za oušky...

Milena, Vojtík a Matěj:
Zadek, trochu na rány, trochu se maže tatínek ...záleží na tom si vzpomenout....


Lucka a Elis:
na opruzeniny, bolístky

Já a Niki - můj měsíc s bepanthenem:
jako správná ambasadorka ho mám stále u sebe, kde všude jsem ho tento měsíc použila?
- jak začaly horké dny, tak i když je Nikča větší, myjeme 2x denně a utíráme téměř po každém čůrání (někdy to v přírodě prostě nejde - není kapesník po ruce atd.), tak bývá mírně zarudlá. Raději preventivně mažu i několikrát denně a zatím se nám to naštěstí nerozjelo v nic markantního
- Vojtík od Petry na hřišti u přehrady ošklivě spadnul a sedřel si nohu. Nebyl tam přístup k žádné vodě. Použili jsme Bepanthen Plus - funguje i jako dezinfekce a rána se po něm rychleji hojí.

Těch pádů bylo víc. Kamarádky vědí, že ho u sebe nosím, tak se hodil několikrát (bratránek si sedřel ruce - dopadl na dlaně, Ondrášek spadl také cestou na hřiště...) Dokonce mi říkali, že bych u sebe měla nosit vzorky na prodej :-)
- o minulém víkendu jsme byli na Sázavě. Ty komáři tam jsou strašně agresivní. Spaly jsme s Nikčou poprvé ve stanu a i když jsem je všechny pozabíjela, přece jen nějaký zůstal a já měla ráno na lýtku další lýtko :-) V tu chvíli mě to nenapadlo hned namazat. Zhoršovalo se to a večer už byl flek téměř fialový, až pak mě napadlo, že mám BPlus s sebou. I to nepříjemné svědění polevilo.
- podobně jako maminka Verča i já měla pěkně odřenou vnitřní stranu stehen - holt nejsem žádná twiggy. Vyrazila jsem na procházku s kočárkem v sukni a do cíle daleko. Mezi stehny to pěkně pálilo. Tak jsem celé místo pěkně promazala.
- kamarádčina dcera měla na prstě ošklivou záděrku - šup na to bepanthen:-)
- Matěj od Milči má teď problémy s kakáním - příkrmy. Takže jsou hovínka tužší než po mateřském mléku (znám to, Nikča měla stejné problémy). Chudák měl po vykakání úplně červený zadeček. Co jiného použít?

Když jsem psala poprvé článek o bepanthenu, tak si z toho některé maminky v diskuzích dělaly legraci "A mažeme ho i na chleba"... Ať si říká kdo chce, co chce. Já na něho prostě nedám dopustit. Už mně pomohl několikrát.

www.bepanthen.cz

Dětské hrátky pro dvouleté

Dvouleté děti to už jsou mazáci. Už si sami řeknou, co potřebují nebo co se jim nelíbí. Začínají s námi vézt diskuse tipu: "A proč to musím udělat?"... "Tak až za chvilku" :-)
Stále vyžadují naší pozornost, ale hlavně - chtějí si hrát. Tady je pár tipů, co s nimi my maminy děláme:


Verča a Ondra: Nejradši má na honěnou, pak na slepou bábu, hrajeme karty "Válka" a teď ulítává na dinosaurech, tak pořád bojujeme proti sobě s dinosaurama. Ondra taky moc rád tancuje - a dokonce už i do rytmu:-)

Petra a Vojtík: Nejraději máme kolo kolo mlýnský a na babu :) A občas hrát mamince na nervy

Káťa a Ondrášek: Ondráš má přes dva roky. Hrajeme převážně klučičí hry. Stavíme garáže pro auta, pro zvířátka, pro vláčky.... Stavíme domeček z dek a prostěradel. Vystřihujeme: já vystřihnu různé tvary - kolečka, obdélníky...a Ondra je pak jako puzzle skládá opět na papír tak, aby zapadly do díry, která vystřižením vznikla. Nebo se snažíme stříhat společně.

Milena a Vojtík: Když už hrajeme, tak různé...nenapadá mě nic konkrétního. Jo vlastně, když u nás bylo víc dětí na návštěvě, tak jsem po zahradě schovala lízátka a drobné hračky, děti dostaly kyblíčky a hledaly poklad. Zabavili jsme je tím na dost dlouho.

Lucka a Elis: kolo kolo mlýnské, pásla ovečky, schovávaná, na obchod, vaření apod. O Velikonocích holky udělaly krásnou ozdobnou ovečku:

Ovečka z vatových tyčinek

Potřeby:

vatové tyčinky (s bílou tyčkou), malá čtvrtka, nůžky, lepidlo (nejlépe herkules), špejle nebo kolíčky, mašličku, černou fixu

Postup:

1. Vystřihneme si ze čtvrtky tělíčko (ovál) a hlavičku.
2. Roztříháme si vatové tyčinky, tak aby zbyly jen konce, na kterých je namotaná vata.
3. Na tělíčko začneme postupně lepit konce z tyčinek.
4. Když máme celé tělíčko polepené, namalujeme si na vystřihnutou hlavičku obličej a nalepíme na ni taky pár ustřihnutých konců z tyčinek.
5. Hlavičku s mašličkou přilepíme na tělíčko a nakonec přilepíme špejli na zápich do květináče nebo dva kolíčky jako nožičky (do kolíčků můžeme připnout např. jmenovku).

Zdroj:    http://rucni-prace-michaela.blog.cz/

Já a Niki: my teď pořád a skoro všude hrajeme na schovávanou Jinak Nikču moc baví závody v běhání. To jsme se naučily na cvičení s dětmi. Tam jsme běhaly pro kužele a různé další předměty. Všechny děti to baví. Nejlepší to je, když chcete, aby zrychlily na výletě.
Taky lovení rybiček je zábava. Nejlepší, když jsou dva pruty a soutěží s kamarády.
Teď s sebou často na návštěvu nosíme dřevěné korálky a několik tkaniček, aby si mohly navlékat i ostatní děti. Nebo pracovní sešit Nalepovánky pro 2leté a 3leté z Levné knihy - u toho je také vždycky houf dětí a pracují dohromady.
Tento týden jsme ve středu grilovali a na "party" se hodně ujaly nafukovací kuželky z Lidlu. Ale nehrály se tradičně. Děti je přenášely a tatínci jim je z toho místa brali a nosili je zase jinam. Moc se u toho všichni nasmáli.



A jaké hry nám doporučíte vy, ostatní maminky??? :-)

Zážitky - těch je s dětmi plno

Porod, první sevření v náručí, první úsměv, první koupání...Zážitků s dětmi je zkrátka plno. Zeptala jsem se holek na ty nejvtipnější a na ten nejhorší. U čtení jejich vtipných příspěvků mi běhal úsměv na rtech a u těch hrozných občas stály chlupy na rukách. Ale tak to je. Jsme mámy a prožíváme to společně.

Verča a Ondra

Nejvtipnější zážitek

Těch je víc, jsou to ale většinou přeřeky, nebo taková ta první slovíčka jako např: v roce a půl Ondra ukázal na cecíky sousedovic feny, která měla zrovna štěňata a řekl: "mlíčko".  Nebo když se ho teta, která čeká miminko ptala, jak mu budou říkat, odpověděl bleskově: "muflon". Tak "pracovní" název pro nenarozené dítě je teď Muflon :) Nebo jsem mu ukazovala, jak mám nalakované nehty a on na to: líbí, líbí a na kolenou máš taky? Nebo se ptal: kde je ten ježek s puchlinama (místo bodlinama).
Jirka spal na sedačce, Ondra se vzbudil po oběde a povídá: "táta se opaluje?" A ostatní přeřeky se mi smazaly :(

A moje ne nejvtipnější, ale nejmilejší vzpomínka je: když se jednou ráno ke mně přitulil a řekl: "mám tě rád, mami."

Nejhorší zážitek - pokud nějaký byl

Zatím žádný hrozný zážitek nebyl :

 

Petra a Vojtík

Nejvtipnější zážitek

Bude to znít možná zvláštně, ale pro mě je zatím nejvtipnější, když za mnou píďa přijde a usměje se na mě, při tom vycení ty jeho krásné zoubky, to mě vždy rozesměje, umí to fakt bravůrně

Nejhorší zážitek - pokud nějaký byl

Můj nejhorší zážitek byl, když jsme ještě byli v porodnici, v den odchodu si nás ještě objednali na kardiologii, kde mi řekli že má vadu srdce Málem to tam se mnou seklo!! Po nějaké době jsem se s tím vyrovnala, ale to nejtěžší nás teprve čeká!! Snad vše dobře dopadne

Káča a Ondrášek

Nejvtipnější zážitek

Smějeme se Ondráškovým průpovídkám a nápadům. Třeba když vytáhl větvičky z vázy, rozložil je v kuchyni a chtěl po mně sirky.
Při koukání na dětskou anketu v televizi si sám odpověděl na otázku : Co by sis vzal na opuštěný ostrov? Děti odpovídaly: Mámu, tátu, kamaráda, jídlo, pití, sirky.....Ondráš odpověděl: Nikolku, auto, peníze.
Svému látkovému panáčkovi, Klukovi, v postýlce před spaním kontroluje, zda má umytý kakaný zadek, špinavé ruce, oči.

Nejhorší zážitek - pokud nějaký byl

Bohužel, nerada vzpomínám na celý první rok a půl... pláč, (ne)spaní, bolení bříška, kojení, kojení, pláč, (ne)spaní, bolení bříška,....

Milena, Vojtík a Matěj

Nejvtipnější zážitek

Promiňte kluci, nepamatuji se...teď mě napadá akorát ty jejich ksichtíky

Nejhorší zážitek - pokud nějaký byl

Dej pokoj...spíš maminka byla vykulená, když Vojta v noci ze spaní krvácel z nosu z ničehož nic, už měl i velké sraženiny krve.
A pak taky pád z gauče, když se začal překulovat, když se to nedávno stalo Matějovi, taky si to musel vyzkoušet, tak jsem už tak neplašila.

Lucka a Elis

Nejvtipnější zážitek

Nedokáži říct, který zážitek byl nejvtipnější, jelikož každý den s Elí je jedna velká legrace, ale vzpomínám si, že hodně mě pobavilo, když jsme byli na výletu a Elí potřebovala kakat, tak jsme šly do lesa za stromeček, Elí vykonala potřebu a pak povídá: "Maminko? Můžu se podívat?" Podívala se a říká: "Jéé to je hezký.... Můžu si to vzít domu?"

Nejhorší zážitek - pokud nějaký byl

Nejhorší zážitky jsou vždy, když je Elí nemocná a nebo jí něco trápí. A
le za nejhorší považuji asi noc na kapačce v Turecku a potom když Elí při nemoci stoupla teplota přes 40 st.

Já a Nikoletka

Nejvtipnější zážitek

Holky mají pravdu, těch vtipných zážitků bývá i několik za den. Ale pro mě je teď nejvtipnější, když hrajeme s Niki na schovávanou. Prostě tu hru ještě dobře nechápe, ale chce ji hrát pořád. Takže se schováváme kde se dá. Místo pikat, říká, že bude pinkat.
Schovávaná doma - já počítám do deseti a jdu ji hledat. Počítám opravdu pomalu. Ona se mezitím schová tak, že si strčí hlavu do polštáře. Přijdu k ní, samozřejmě nemůžu ani dělat, že ji nevidím, protože hned vykřikne. Tak ji vysvětluji, že se takhle neschovává a ona na to: "Ale mami, vždyť mám schovaný obličej:-) "
Schovávaná venku - minulý týden jsme byli na výletě s Nikčinými bratránky a sestřenicí. O jedné svačinové pauze si začali hrát tuhle hru. Jeden pikal a ostatní tři se běželi schovat. Běželi všichni do kostelíka. Za chvíli Nikča vylezla a stoupla si před dveře toho kostela, kde na ni bylo vidět přímo z místa, odkud se pikalo :-) Možná chtěla jen oblafnout pikajícího, aby ostatní nenašel. Což se ji povedlo. No budeme muset trénovat.

Nejhorší zážitek - pokud nějaký byl

Můj nejhorší zážitek se stal letos na dovolené, kdy Nikča sjela klouzačku a přestala dýchat.

 

Tip na letní čtení - pro maminky

Tátové si většinou myslí, že nic neděláme, jen výletíme, popíjíme kafíčko a máme se jako na "dovolené". My o tom víme své :-)

I když toho času pro nás samotné zas tak moc není, tady máte nějaké tipy, co jsme četly a co se nám líbilo. Třeba si to vezmete na tu vaši "dovolenou".

Verča

 

Verča čte opravdu hodně. A když náhodou nečte, tak ty knížky poslouchá :-)

Poslední přečtená je Pravá krev - Dočista mrtví (5.díl) - C. Harris
Teď je rozečten Pán prstenů v angličtině a Vejce a já od Betty MacDonald

Petra

 

Knížky číst stíhám, více času bylo určitě když byl prcek menší, ale i teď si čas najdu, za tu dobu jsem přečetla přes deset knížek, např. ságu upírů od Kristin Castová (devět dílu).

 

 

 

 

Káťa

 

Nečtu jako dřív. Zrovna jsem dočetla Staré dobré časy od Toma Hodgkinsonna. 


Doporučila bych ji všem "přírodním" lidem, těm co mají rádi Čapkův Zahradníkův rok, ale nejdřív určitě přečíst Líného rodiče.

Milena

 

Ty víš jakou, ale nemůžu říct, že bych ji doporučovala extra, ale je fakt, že jsem se o ní dalším lidem zmiňovala jako o perličce literární tvorby.
Milča četla Padesát odstínů šedi. Hned po ní jsem si ji půjčila já :-) 

Lucka

 

Přiznám se, že tím, že s Elí pořád někde cestujeme a couráme, tak číst moc nestíhám. Moje poslední knížka byla: Kmotr Mrázek - 2 díly a zbylé dva ještě nemám přečtené, ale knížky se mi moc líbily. Klidně bych doporučila.

Já 

 

Po Padesáti odstínech šedi jsem teď rozečetla podobný žánr od české autorky Hračku - zatím se jeví, jako lepší volba. Ale co bych určitě doporučila je Sněhulák. Teď v létě se u toho aspoň budete míň bát. Já to četla v zimě a to nebyl dobrý pocit.

A co nám doporučíte vy???

Jsme mámy a je nás takových víc - seznámení

 Naše děti nás seznámily, našim dětem věnujeme většinu svého času. A chceme se o to podělit s ostatními...
...konečně nadešel čas, kdy se trochu představíme:

Poprosila jsem holky, aby o sobě něco málo napsaly. V tomto článku se s nimi můžete trochu seznámit. Budou následovat další, kde poznáte naše strasti a radosti (nejen s dětmi :-) ).

Pokud byly holky strohé, tak jsem je doplnila :-) 

 Verča a Ondra

 "Jmenuji se Veronika a jsem už (toto letí! nedávno jsem rodila) 2,5 roku na mateřské s malým raubířem Ondrou. Jak já říkám, je to takový malý "andílek s čertem v těle". Po škole jsem vyrazila s přítelem za kanál La Manche a tam nějaký ten "pátek" pobyla, abych se naučila alespoň trochu jeden světový jazyk a hlavně, abych vydělala i peníze a nemusela se starat, jak splatit hypotéku :) Po 3 letech v Anglii jsme se s přítelem rozhodli ještě trochu prozkoumat daleký svět, a tak se na 8 měsíců našim domovem stal Nový Zéland. Po návratu ze Zélandu do Čech to šlo pak následovně: našla jsem si práci, 3 měsíce na to jsme se vzali a 2 roky po svatbě se nám narodil kluk jako buk."

 Petra a Vojtík

"Jsem mamina už dvou a půl letého syna Vojtěcha, je to moje největší radost  Každé ráno na mě volá mamííí, přes den to slyším ještě několikrát, mamííí kakao, mamííí čůrat, mamííí pojď ven, mamííí hamání, mamííí hají a tak dále. Nejkrásněji ale zní mamíííí rááád a obejme mě!! Zlatíčko moje  "

S Peťou jsem se seznámila na cvičení pro těhotné. Vojtík je o trochu starší než Niki, takže když Petra na cvičení hlásila nějaké těhotenské "vrtochy" (bolení zad,...). Tak já pravidelně o 14 dní později měla to samé. V té době jsme si ještě vykaly. Tak já na ni: "Prosím vás, už nic neříkejte, nebo to budu mít taky":-) 
Peťa je akční i na mateřské a nezanevřela na svoje svěřenkyně, se kterými už přes 8 let cvičí aerobic. Skloubit to s hlídáním Vojtíka dá někdy pěknou fušku.  

 

   

 

 

 

 Káča a Ondrášek

 "Máma Káča, Onášek maminky" 
 S Káťou se známe ze cvičení s miminky, na které jsme začaly chodit, když byly dětem 3 měsíce. Měla těžký porod císařským řezem, o kterém bude ještě řeč. Její rodiče bydlí daleko na Moravě a tak tu byla v prvních nelehkých měsících odkázaná jen na svého muže. Možná pro to se bála jít do druhého dítěte. Ale nemá čeho. Jsme kamarádky a pomáháme si. Tak snad si to rozmyslí? Navíc je skvělá máma, která s Ondrou peče, modeluje, kreslí... Ondra měl jako první z naší party v ruce štětec :-)

Milena, Vojtík a Matěj

Znám dvě stále se usměvavé a optimistické maminy. Jednou z nich je Milča. To už se musí jóóó něco stát, aby se čertila. 
K Vojtíkovi nedávno přibyl Matěj. 
Z jedničky byla dvojka a to Milča špatně nesla. Už je to přes půl roku a nyní jsou zase všichni sehraní, jako kdyby měla dítě jen jedno. Dokonce má doma i víc naklizíno než kdekterá maminka s jedním prckem.

Lucka a Elis (Eliška)

Naše nejzcestovalejší dvojice :-) Eliška je jen o půl měsíce starší než Nikča. Takže narozeninovou oslavu dělaly holky dohromady.
Lucka se do Jablonce přivdala, rodiče má v Praze. Chalupu na Slapech a babičku na Moravě. Holky pořád někde cestují, ale když jsou tady, tak se snažíme vídat.
U Elišky doktor objevil alergii na kravské mléko. No máma Lůca to zvládla bravurně, objevila mléko, které je kravské, ale neobsahuje laktózu a vaří z toho Elis samé laskominy. Prostě mamka, která si umí poradit za každých okolností a s ničím si moc hlavu neláme.

 

 

Šárka a Matoušek

Šárka je "teta i máma do nepohody". Umí děti zaujmout a všechny si s ní moc rády hrají. A my ostatní maminy můžeme vklidu popíjet kafčo :-)
Matoušek je na ni hrozně fixovaný, takže ho zatím žádná z nás "tet" nemůže hlídat. Naštěstí má hlídací babičky, které jakž takž bere, jinak by si Šárka nemohla jít ani zacvičit. I tak musí vždy udělat blamáž a jít s nimi jako na procházku a pak se nenápadně vytratit.
Podobně jako já, má Šárka za manžela živnostníka - stavaře, takže si naši chlapi ty děti zas tak moc neužijí a jsme na tu výchovu "tak trochu sami".

 Petra, Míša a Natálka

Petra je Šárčina ségra. A jsou si opravdu dost podobné :-ú To musíte uznat.
Péťa má kluka v pubertě Míšu  a nyní dvouletou Natálku.
I když bydlí v jednom paneláku s Petrou a Vojtíkem, tak si holky zatím navzájem nehlídaly. Prý to nebylo potřeba. Mít já takovou výhodu, tak vyrazím alespoň do kina. No holky už to plánují. Když ne s muži, tak aspoň společně.
Péťa si na mateřské stihla udělat vizážistický kurz a teď ji holky využívají na jakoukoliv příležitost. Namaluje je dokonale.
Brzy se má vrátit do práce - sestřička v nemocnici. Ale brigádně uvažuje i o tom, že by dělala sesterskou ambulantní péči pro staré lidi v jejich domácím prostředí.

 

Já a Nikoletka

"Mamííí, mamííí, mamííí" Jsem teď zkrátka mamíííí. Mamííí, která čistí zuby, i když se u toho malá se mnou pere. Mamííí, která každé ráno nutí Niki jíst, protože má pak víc sil na celé dopoledne. Mamííí, která zaváže boty nebo nazuje holínky a jde skákat do kaluží. Mamííí, která pofouká ránu, převlékne mokré oblečení, udělá teplý čaj, když je po cachtání zima. Mamííí, která je tu pro Nikoletku a moc si to užívám.

Je libo neštovice? Mějte v rodině bratránka ze školky

Plané neštovice

jsou virové infekční onemocnění. Ten vir je rychlý a nesmlouvavý. Měli jsme rodinnou oslavu (jsme početná rodina, takže jich bývá mnoho) a teta zmínila, že mají ve školce neštovice, ale kluci, že nemají žádný pupínek. Jenže pupínek byl schovaný. Po dvou dnech volala, že je Kubík osypaný. Dva dny před výsevem je už ale člověk infekční, takže máme 21 dní inkubační dobu. Bezva :-(

Můžu v takovém případě chodit mezi děti?

Řešila jsem toto dilema, protože jsme v průběhu roku chodili na několik kroužků (plavání, hrátky s dětmi, miniškolička...). Nahlédla jsem do diskuzí a ptala jsem se lékařky. Všude jsem se dozvěděla to samé. Neměli bychom být nebezpeční pro okolí, pokud se neobjeví první pupínek. Pak to je ovšem mazec. Blížil se 21. den a tak jsem si říkala, že to máme za sebou a že nás neštovice prozatím minou.

Průběh

Nastal 21. den a Niki se probudila s vodnatým pupínkem na hrudníku. Nebylo o čem polemizovat, byly to neštovice. Večer už jich měla plné bříško. Žádnou teplotu. K doktorce se v takovém případě nesmí - infekčnost. Tak jsem ji zavolala a ona mi doporučila Imazol. Myslela jsem, že to zvládneme bez mazání, ale večer jsem rezignovala a začala mazat. Nikču to bavilo a pomáhala mi. Druhý den bylo už plno neštovic na hlavičce. Říká se, že jedna je ta "pravá" - "královna". PCHE!!! Tak Niki jich měla asi 30 na hlavě, 4 na bříšku a 1 na noze. Ostatní byly proti nim zanedbatelné. Zhruba pátý den přišly horečky. Trochu jsem se toho zalekla, protože jsem si myslela, že jsou jen ze začátku a takhle v průběhu to značí nějakou komplikaci. Ale druhý den už byla bez teplot. První týden jsme tedy přečkali doma. Ačkoliv Nikča doma nerada spí (pořád raději v kočárku), tak byla moc hodná a v poledne usínala. Druhý týden jsme nechodili mezi děti a těhotné, ale k babičce a dědovi jsme na návštěvu zašli. Už také spala přes poledne v kočárku. Po 14ti dnech jsme šli k doktorce na kontrolu a ta konstatovala, že už nejsme infekční a můžeme mezi děti. Hurááá.

Drbání

S tím jsme naštěstí problém neměli. Nikča byla statečná a pokud se potřebovala poškrábat, tak to dělala jen hřbetem ruky a nebo si na místo trochu zatlačila plínkou. Ale jinak je na to prý dobrý VIRASOOTHE gel.

 

Hygiena

Někdo doporučuje sprchovat a pak jen poklepat na kůži ručníkem. Nevysušovat. My jsme to první dny neaplikovali. Nebo hypermanganové koupele. Z těch mám respekt. Co to je špetka prášku? Když dáte víc, tak to může leptat. No hrůza.  Naštěstí, když jsme měli neštovice, tak venku nebylo žádné vedro, tak se Niki moc nepotila. Poctivě jsme vydrželi první dny nemýt (pouze pohlavní orgány a zadnici). Později jsem ji rychle osprchovala.

Doléčení 

Protože měla Niki některé neštovice opravdu velké (naštěstí ne v obličeji), tak jsem se bála, že bude mít jizvy. Konečně přišlo i pár teplých dní a jizvy nemají sluníčko rády. Poctivě jsem promazávala bepanthenem. Musím říct, že se jizvy stáhly a teď už po nich není ani památky. Když jsme šli ven, tak jsem na místa, kde byly neštovice dávala větší vrstvu opalovacího krému (samozřejmě, když nepršelo :-). Imazol na kůži ve vláskách zůstával ještě dlouho potom, co se poslední stroupky odlouply. A to jsme mohli mýt hlavu denně.

Perlička na závěr

Když už měla Niki stroupky, tak je nechtěla nikomu ukazovat. Ani moc nechtěla, ať na ni šaháme. Takže moje promazávání bepanthenem šlo těžko. No ale přišli jsme na hravé dopoledne. Niki ve svém živlu, protože kamarády dlouho neviděla. Já ve svém živlu, protože jsme konečně byli mezi lidma. No a za chvilku koukám - Niki s Ondrou v koutku. Niki vyhrnuté tričko a Ondra ji dloube ty největší stroupky :-) Tak jsem pak mazala o to víc.