"Mamí, už ti nebudu stát za sukní" aneb kroužkování

Od září chodí Nikča na několik kroužků. Začalo to školkou, kde v polovině září vypsaly paní učitelky plno kroužků:
- maluj, stříhej, modeluj, tvaruj - výtvarné činnosti všeho druhu
- hravá angličtina
- povídej si se mnou - rozvoj řeči logopedicky
- dramatický kroužek s drumbeny
- malý kuchtík labužník
- malý šachista
- taneční folklórní klub Šafránek

Nikolka hned, že chce chodit pomalu na všechno. Já byla pro výtvarku a paní učitelka nás přesvědčila ještě na angličtinu. Takže nakonec chodí ve školce na dva kroužky. Co mě ale překvapilo, že jsou oba místo spinkání. Nakonec mi bylo vysvětleno, že kroužky jsou přednostně určeny pro předškolní děti a ty si musí zvykat, že už spinkat po obědě nebudou :-(. Naštěstí je výtvarka jen jednou za 14 dní a tak největší zápřah máme pouze ve čtvrtek, kdy má Niki angličtinu (o té vám více napíšu až někdy příště, když se konečně dostanu k tomu, zda mluvíme nebo nemluvíme řecky). 

Z výtvarky je Nikča úplně nadšená. Doufám, že to není jen tím, že první koláž, kterou děti dělaly, byla celá z mléka Salko a ony mohly ochutnávat :-) Paní učitelka Zdena se moc snaží a děti jsou z ní nadšené (teď hlavně proto, že je v reklamě v TV na Era pojištění :-). Nikču celkově tvoření baví, naštěstí. Minulý týden namalovala své první postavičky, prsty ještě nejdou, ale to doladíme.

Náročný čtvrtek pokračuje tanečním souborem Nisanka. Dnes nadšení odpadlo, protože tam nebyla ani Žofinka ani Elis. Ale ze začátku padla ona věta z názvu tohohle článku: "Jupí, mamí, už ti nebudu stát za sukní, protože na tenhle kroužek budu chodit úplně sama." A je to tak, od první hodiny jsou tam děti úplně samotné, bez mamin. Ty je tam pouze odvedou a za hoďku si pro ně přijdou. Paráda. Mně tenhle kroužek vyhovuje i s časových důvodů. Je to jeden ze dnů, kdy nemám špatné svědomí, že jsem déle v práci, protože vím, že se Nikča dobře baví. I když dnes to byly nervy, protože jsem samozřejmě skončila déle a jen tak tak, jsem stihla Niki vyzvednout :-(


Pak ještě chodíme v úterý na cvičení a ve středu na plavání. Tyhle dva kroužky podnikáme s Nikčou spolu. Ale o těch fyzických aktivitách zas až někdy příště.

A co vy a vaše děti? Chodí na nějaký kroužek, nebo myslíte, že je na to ještě brzy?

S čím vším si tříletí rádi hrají? III. část

Lůca už má téměř před porodem, takže je ráda, že je ráda a já ji navíc pořád otravuji nějakým zpovídáním. Tentokrát jsem se chtěla zeptat na Elis, abych mohla pokračovat dalším dílem S čím vším si tříletí rádi hrají. A Lůca byla hodná a odpověděla mi. Nechci prudit, aby byly odpovědi rozsáhlejší a tak spojím naše dvě holky dohromady. Jejich zájmy jsou totiž obdobné :-)

S čím si doma nejvíc hrajete?

Elis: Eliška má nejraději různé úkoly, hry, lego, ale ráda si hraje třeba i na krám a nebo si kreslí na tabuly.

Niki: Teď to vypadá, že by si nejraději hrála na divadlo, alespoň podle toho, že si vystříhla všechna možná zvířátka, panenky, kočáry, kulisy..., ale... Když si to konečně všechno nachystá, srovná a uklidní si obecenstvo. Tak přijde zásek a Niki se stydí. Musím nastoupit já a divadlo zahrát. Tak jsem zvědavá, kdy bude první představení v její režii :-)

S čím si venku nejvíc hrajete?

Elis: Venku má nejraději prolézačky, pískoviště a taky ráda sbírá kaštany, korálky, kytičky atd. Její nejoblíbenější je ale trampolína, na té u babičky vydrží celé hodiny.

Niki: Teď nejraději pořád sbíráme - šípky na čaj, listy na pomalování a obtiskávání, kaštany na tvoření. 

Na čem vaše dítě venku jezdí?

Elis: Jezdí na kole, ale nejraději má stále motorku.

Niki: jezdí na kole, ale jízda na kole vypadá s každým trochu jinak. U dědy Honzy nasedne, jede kousek, sesedne a jde si pro odrážedlo. U papuse (druhého dědy) jede na kole, papus vedle ní na koloběžce, už se jí moc nechce, ale papusovi to neřekne, tak jezdí a jezdí a jezdí. A pak mi doma řekne: "Mamí, já klidně na kolo půjdu, ale s papusem už ne." Jo a to kolo má zatím přídavná kolečka, zas tak dobrá Nikča není.

Čím se nejvíce zabavíte?

Elis: Nejvíce se zabavíme u společného tvoření, kreslení a různých her a úkolů. Jinak má Eliška ráda pohádky, takže i u těch vydrží dlouho.

Niki: Momentálně nejraději stříhá, úplně všechno. A taky fotí, níže Niki a brýle tisíckrát jinak a pořád stejně :-)

Používáte ještě ve třech letech Bepanthen - na co?

Elis: Bepanthen používáme na občasné opruzení nebo používáme Bepanthen plus na odřeniny apod.

Niki: My jsme na tom podobně jako Elis. Jak je Nikča starší, tak více používáme Bepanthen Plus, nosím ho v tašce téměř pořád s sebou, ale většinou je to zákon schválnosti a když by se nejvíce hodil, tak je v té tašce, která visí doma na věšáku.

A co baví ty vaše špunty? Dáte nám nějaký tip na zábavu v sychravém počasí?

DIY Halloween pro děti

Včera jsme se po dloooouuuuhhhhééé době sešli téměř celá parta (byli i někteří tatínkové:-). I když jsme všichni více méně pracovali a tvořili s dětmi halloweenské dekorace, stihli jsme si i něco povědět. A byly to jen samé dobré zprávy. Mám velkou radost z dalších nastávajících maminek:-) Tento podzim může být požehnán jako podzim plodnosti. Třeba se nám o tom pochlubí ony samy v některém z dalších článků...

Teď si však pojďme ukázat, co se dá všechno na halloween připravit?

Tradičním vyřezáváním dýní počínaje...

 ...přes tvoření věnců...

...až po drobné netopýrky a další dekorace.

Děkujeme DDM Vikýř  potažmo Áje Tauchmanové za příjemné odpoledne a skvělé tipy. Už se těšíme na vánoční a Mikulášskou tvořivou dílničku. 

I když mám raději české svátky, tak tenhle je fajn, nicméně na strašidelnou stezku odvahy mě po loňském zážitku nikdo nedostane :-) Pokud nejste takový strašprdlíci jako já, tak určitě vyražte:

Za měsíc porod...

Za měsíc čeká naší bandu blogujících mamin další přírustek. Už se na mimíska moc těšíme. A jak je na tom maminka Lůca? Vyzpovídala jsem ji.

 

Jaké jsou tvé pocity měsíc před porodem

Za foto děkujeme Martině Jirsové

Jsem docela v klidu. Moc si ještě nepřipouštím, co mě čeká za kolotoč a zatím si ještě nedovedu živě představit opět se vracet do plínek, nočního vstávání apod. Jsem zvyklá na to, že Eliška je již samostatná jednotka a sama se nají, oblékne, dojde si na WC a sama si občas i pohraje. Myslím si, že vše naskočí až s příchodem miminka. Jinak už se všichni moc těšíme a jsme zvědavý zda to bude chlapeček nebo holčička.  

Podařilo se ti hned otěhotnět?

Otěhotnět se mi ihned nepodařilo stejně jako u Elišky, u které to trvalo cca rok. O toto těhotenství jsme se pokoušeli cca přes půl roku. Myslím si, že to má hodně člověk v hlavě a čím víc chce, tím míň to jde, protože jsem otěhotněla měsíc po tom co jsem nastoupila do práce a začala jsem myslet na něco jiného. Myšlenky člověk neovlivní, i když se o to sebevíc snaží. 

Pokud ne, tak co pomohlo k otěhotnění?

Kromě srovnání v mé hlavě také pomohlo to, že mi můj gynekolog předepsal prášky na tvoření vajíček - clostilbegyt.

Jak jsi se dozvěděla, že jsi těhotná?

Udělala jsem si test a byla tam slabá čárka, tudíž jsem si zatím nedělala plané naděje a za pár týdnů test zopakovala a byl pozitivní. Jinak jsem se cítila trochu unavená a hlavně se nedostavovala menstruace. 

Kdy, jak, komu jsi to oznámila?

 První jsem to oznámila Jirkovi, ale až jsem si byla jistá, že jsem opravdu těhotná. Už si moc nepamatuji, jak jsem mu to oznámila, ale byl moc rád. Myslím, že jsem mu to řekla až po vyšetření a po druhém testu, pak blízké rodině, kamarádům a v práci jsem to oznámila až po 12. týdnu. 

Jak probíhá tvé druhé těhotenství? Chutě, nechutě, zvracení, nemoci...

Druhé těhotenství je trochu jiné než s Eliškou. Měla jsem večerní nevolnosti a celkově mi nedělá moc dobře jíst na noc. Ze začátku jsem byla o hodně víc unavená. V 6. měsíci těhotenství přišly první komplikace a to na dovolené v Řecku. Začala jsem mít ukrutné bolesti v podbříšku a myslela si, že to přejde, že jsem jen něco špatného snědla, ale ani po 2 dnech mi nebylo lépe, ba naopak čím dál tím hůř a tak jsem po domluvě s doktorem byla na jeden den hospitalizována na klinice, kde jsem dostala antibiotika, kapačky a nějaké léky na cestu domů, protože jsme další den odlétali do Čech. Byla jsem ráda, že jsem tam nemusela zůstat, ale cesta zpět byla očistec. Po návratu domů jsem si zašla na pohotovost, kde mi gynekolog řekl, že po jeho stránce jsem v pořádku a zaslal mě na chirurgii, kde jsem se dozvěděla, že jsem přeci těhotná a co vlastně chci....Ještě pár dní jsem si protrpěla a pak to odeznělo. Cca po měsíci se mi to vrátilo zpět a měla jsem takové bolesti, že mi Jirka musel zavolat rychlou a já byla hospitalizována v nemocnici, kde mi z krve zjistily vysoký zánět v těle, ale díky tomu, že mě nemohli udělat rentgen nezjistili ložisko zánětu. Byla jsem v nemocnici 8 dní a dostala jsem antibiotika, která jsem užívala i po příchodu domů. Teď je to cca 3 týdny a musím říct, že je mi lépe a snad už do porodu bude....

Pracovala jsi až do mateřské?

V práci jsem byla cca do 5. měsíce, pak jsem čerpala dovolenou a pak rizikové těhotenství. Byla jsem domluvená s vedením, že po zaučení nové kolegyňky můžu zůstat doma. 

Máš nějaké tipy na sklidnění rozbouřeného žaludku, pálení žáhy ...?

Mně pomáhá mléko a cucavé prášky na pálení žáhy.

Mažeš si něčím břicho a další partie?

Mažu si Bepanthenem proti striím střídavě s olejíčkem na strie. 

Nechala sis říct pohlaví?

Poprvé jsme si nechali pohlaví říct, ale tentokrát jsme se chtěli nechat překvapit. Myslím, že je to moje poslední těhotenství a přijde mi hezké mít takovéto překvapení. 

Už máš sbaleno do porodnice?

Tento týden jsem si nakoupila plenky, ubrousky, vložky apod. a pomalu si to balím do tašky. 

Rodíš ve stejné porodnici?

Ano rodím ve stejné porodnici, alespoň doufám . Věřím, že nebudou mít zrovna plno. S Jabloneckou nemocnicí mám dobré zkušenosti a prostředí v porodnici je moc příjemné. 

Elis se na sourozence už moc těší :-)

 Co si rozhodně zabalíš do porodnice?

Oblečení na cestu domů pro sebe i mimčo, župan, teplé ponožky, spodní prádlo, plenky, vložky, ubrousky a další hygienické potřeby (rozhodně Bepanthen), dudlík, odsávačku.

Budeš chtít pomoc po porodu?

Uvidím podle porodu a podle toho, jak moc budu unavená, ale Elišku jsem měla od první chvíle u sebe a doufám, že tomu bude i tentokrát.

Děkuju za tvé pocity a informace. Přeji ten nejhladší porod a ať ti mimíska hned přiloží. Jsme všichni napnutí, kdo to bude :-)

Mamííí, přespím u Elišky...

Děti rostou tak rychle. Ani jsem se nenadála a Nikča už je z větší části samostatná jednotka. Jen když bychom rádi s Lukym někam vyrazili, tak se mění na mamánka a nechce mě za žádnou cenu pustit. Jedinou záchranou jsou Elis, Kuba a Verča s Vikčou. Jakmile slyší, že by mohla jít spát k nim, tak se máma klidně na vínu může zdržet.

Nedávno přespávala u Elišky a já se dopoledne nestačila divit, co všechno nestihly.

Lucka si ji vyzvedla už ze školky. Jely na Maják - penzion Jirkových rodičů a protože pršelo, tak si doma začaly tvořit z kaštánků, které za den posbíraly.

Pak si hrály v herničce: prolézačky a hra na doktora nesměly chybět.

Večeře. Nikča tomu zase moc nedala. Poslední dobou jí jak vrabec, teda pokud se nejedná o něco sladkého, to by totiž zvládla na kila - bohužel :-( 

Koupání si Niki moc užívala, doma vanu nemáme a Nikča je vodomil, takže kdykoliv je u někoho, kdo vanu vlastní, tak je hned v ní.

Pohádka v televizi je moc nebavila, tak si zapluly do postýlek. Niki fňukla, že chce mámu, ale teta Lůca je zkušená hlídačka a hned ji uklidnila. Holky spaly jako dřeva až do rána.

A po snídani zvládly ještě "hodinu zpěvu" :-)

Teto Lůco, děkujeme za hlídání. Nikolce se na Majáku moc líbilo :-)