sobota 28. prosince 2013

Pestrá strava téměř tříletých - IV. díl

V dnešním dílu se nám představí maminka Lucka:

Lucka a Elis

Hned na úvod musím říct, že Eliška už chodí do školky, tak ranní svačinky a oběd má ve školce.

Ráno:
začínáme většinou nějakým jogurtem, pudinkem, popř. rohlíkem s máslem a šunkou a teplým mlékem nebo čajem. Eliška snídá u svého malého stolku v obýváku. Většinou, když nedohlédnu na to, aby jedla, tak jí to trvá nekonečně dlouho. Když jdeme do školky tak máme málo času a musím Elišce s jídlem pomáhat. Když zůstává doma, tak jí nechávám jíst samotnou, ale u toho kouká na kouzelnou školku a trvá jí to někdy i hodinu :-)

Ke svačince: 
když je Eliška doma dostává většinou ovoce: např. jablíčko, hrušku, mandarinku, banán. Nakrájíme na talířek a Eliška si to dává většinou při malovaní nebo hraní v pokojíčku u stolečku.

Oběd: 
Jelikož je Eliška milovnice polévek, vždy obědvá nějakou polévku. Většinou jí polévka stačí a druhého sní, buď jen opravdu málo, nebo si dá až po poledním spánku. Jinak má Eliška nejraději maso a ryby. Ze sladkých jídel má ráda palačinky, vdolečky. Oběd jí Eliška sama ve své stoličce v jídelně.

Z polévek má nejraději knedlíčkovou (tu jí v
aří děda), bramboračku, brokolicovou, kmínovou s vejcem, mrkvičkovou, vývary s kuřete nebo hovězího, pórkovou atd. atd. Do polévek Elišce nikdy nesmí chybět smažený hrášek :-) .

Recepty: 

např. 

Mrkvový krém: 

2 brambory
0,5 kg mrkve
smetana 12%
sůl
špetka kari

Mrkev, brambory oloupeme,nakrájíme a dáme vařit do osolené vody, vaříme do změknutí a poté rozmixujeme a přidáme smetanu, špetku kari a dosolíme a ještě chvilku povaříme.

Kmínová s vejcem:

máslo
kmín
zelenina
vejce

Udělám si jíšku z másla, přidám kmín, zeleninu ( např. nastrouhanou mrkev, celer, petržel ), povařím a nakonec přidám vejce, které rozmíchám pořádně.

Odpolední svačina: 
Ke svačině si dá Eliška buď něco obědového, když jde spinkat bez druhého jídla, nebo dáváme ovoce, tvaroh, jogurt, přesnídávku, palačinku nebo třeba koláč.


Večeře:
Večeři máme většinou studenou, ale někdy si Eliška řekne i o polévku nebo rybu. 
Nejraději má pečivo namazané lučinou nebo gervais, na to šunku, sýr a zeleninu: okurku, papriku, kedlubnu a mrkvičku. Rajčata Eliška moc nejí. Jednou nebo 2x v týdnu dáváme makrelu, lososa nebo tuňáka, pečivo a zase zeleninu.

Laskomina: 
Eliška má ráda bonbóny asi jako každé děti. Dostává je cca obden i když po školce je docela unavená a vždy nějaký v autě vyžadoní :-).  Jinak má ráda moravské koláče, které jsem se naučila od mé babičky z Mohelnice, a na které přikládám recept:

Moravské koláče

těsto:

1/2 kila pol. mouky
špetka soli
10 dkg cukru
2 žloutky
7 lžic oleje
2 droždí
1/4 mléka

1 x 100% tuk
2 tvaroh
drobenka
povidla
rozinky


Zadělám z mléka a droždí kvásek, který přidám do ostatních surovin a nechám v robotu zadělat těsto.
Když je hotové tak na pomoučeném stole vyválím placku, na kterou na jemném struhadle nastrouhám 100% tuk, pak překládám jako listové těsto, které znovu 2 x vyválím a zase 2 x složím a pak vyválené těsto rozkrájím na malé čtverečky rádélkem. Na čtverečky dávám vyšlehaný tvaroh z cukrem a žloutky ( já dávám ještě trošku rumu :-) ). Zadělám, tak, aby tvaroh nevytékal a udělám takové bochánky, které se pak namažou žloutky, udělají se třemi prsty důlky a do důlku plníme malou lžičkou povidla, na to rozinku, posypeme drobenkou a dáme cca na 180°péct.

DOBROU CHUŤ!!!

Předchozí díly tohoto seriálu: první, druhý, třetí.

V lednu se těšte na pokračování!!!

neděle 22. prosince 2013

Na prstě puchýř aneb jak jsem dnes balila dárky

Luky si vzal na celé odpoledne Nikolku ven (no spíše nakupovat dárky na poslední chvíli - nic nepřivezli!!!). Ale díky tomu jsem já měla volný pole působnosti a mohla se pustit do balení dárků.

Zabralo mi to docela dost času: 
 - vzpomenout si, kam jsem jaký dárek schovala,
- najít mašle, které jsem kupovala minulý týden,
- najít nůžky (Luky uklízel a dal je na jiné místo, než které mám já na nůžky určené) atd.

Nakonec bylo vše připraveno a hurá do akce.

Když už mi zbývaly poslední tři, tak jsem dávala na jeden z nich mašli pomocí tavné pistole. A kus té roztavené hmoty mi zůstal na prstech. Pálilo to jak čert. Bepanthen Plus jsem půjčila mamce (nejspíš už nenávratně, byl tam jen zbytek) a tak jsem rychle hledala v lékárničce Burn Jel. Pomohl. Ale stejně jsem to pak ještě mázla obyčejným Bepanthenem :-)

Bepanthen proti striím - dárek pro těhotnou kamarádku. Ostatní vám neukážu, protože jsou pro rodinu a ta si občas blog přečte:-)

Jo a Ježíšku, když už jsme u toho, ten Bepanthen Plus by se mi do lékárničky moc hodil. Pokud se ti ještě vejde, tak budu moc ráda.

pátek 20. prosince 2013

Vánoční besídka - 11 dětí, cukroví, chlebíčky a SVAŘÁK :-)

Nepodařilo se nám zachytit všech 11 dětí - na fotce chybí Natálka a Maty
U nás byl letos (stejně jako loni) Ježíšek s předstihem. Přišel už tuto středu, aby obdaroval 11 dětí a udělal jim tak "radost" ještě před Štědrým dnem. Proč je "radost" v uvozovkách, tak o tom až za chvíli.

Loni jsme vánoční besídku pořádali u Milči. Letos jsme si řekli, že přece nebudeme dělat u někoho bordel. Protože jinak než bordelem ten nájezd 11 prďolů nekončí. A pronajali jsme si na jedno odpoledne místní mateřské centrum Jablíčko. Ten nápad se ukázal jako ideální. Mají tam velkou hernu, do které je vidět z vedlejší místnosti, kde se může hodovat a posedět. 

Každá jsme připravila nějakou chuťovku: chlebíčky (sýrové, šunkové, krabí, hermelínové - hned 2x), slané šneky i tyčky z listového těsta (po těch byl ten bordel trojnásobný, zvlášť, když jsme je povolili i dětem), hruškovo-nutelový koláč, cukroví.... Já s Lůcou jsme donesly svařáka, už hotového v termoskách (přece se tam s ním nebudeme dělat). 

Kolem třetí hodiny jsme se začali všichni (někteří i s pánskou polovičkou) scházet. Vše dopadlo podle našich očekávání. Děti zapluly do herny a až na několik menších karambolků jsme o nich skoro nevěděli. Abych byla objektivní - zapluli tam s nima i chlapi (Jirka od Lucky s Pavlem od Káti), a abych byla úplně objektivní - zkrátka si s těmi dětmi hráli. A tak jsme si my maminy rozlily svařák a mohly si v relativním klidu popovídat.

Po dvou a půl hodinách už děti měly všechny hračky z herny vyzkoušené a začaly trochu více skotačit, tak jsme si řekli, že je to ten pravý čas, aby dorazil Ježíšek. Zavřeli jsme je s Milčou do herny a mezitím připravili dárky pod stromeček. Zazvonil zvoneček, otevřeli se dveře a děti běželi k dárkům. Každý se jednoho chopil a začalo velké rozbalování. 
Tady ještě každý kouká po svém dárku

A už se rozhlížejí u sousedů :-)

Nikolka se soustředí :-)


No a teď ta "radost". Ze začátku to byla opravdu radost bez uvozovek, ale jakmile se každý rozhlédl kolem sebe, tak chtěl mít tu hračku, kterou měli ostatní. Takže se začalo trochu handlovat. Nikča to probrečela, protože i když se jí dárek líbil a když ho rozbalila, tak výskala radostí. Jenže pak viděla, že Vojtík dostal Betlémek, který si musí doma s maminkou dokreslit a už bylo po radosti. Šla za ním a zkoušela měnit, jenže Vojtík se nedal. "To je můj Ježíšek a hotovo!" A tak u nás brek. Ten však, jak rychle začal, tak ustal a Niki si pak s Vojtíkem hezky hrála. 
Nikča si dárek hned doma s taťkou složila a byla nadšená

Nakonec jsme vše poklidili a vydali se kolem sedmé hodiny domů. Bylo to moc fajn odpoledne. 

Jen pro příště: dárky asi koupíme všechny stejné a nebo každý pořídí pro své dítě a dá na balíček fotku, aby se dotyčný našel. V tom druhém případě si každý půjde ten dárek rozbalit hodně daleko od ostatních, aby si zase nezáviděly.

Takže ŠŤASTNÉ A VESELÉ HOLKY!!!

Tady už chybí jen Matoušek s mamkou Šárkou, jinak jsme kompletní :-)



pátek 13. prosince 2013

Pestrá strava téměř tříletých - III. díl

Mrkvový perkelt
Tentokrát se zdravým kulinářským uměním pochlubí maminka Katka:

Káťa a Ondrášek 

U nás se vaří dost jednoduše. Ondráš nemá rád experimenty a na zkoušení nových chutí musí mít náladu, jinak si ani nelízne.  Ze začátku jsem vařila jen: zeleninové vývary, špenátovku, hráškovou, brokolicovou polévku a těstoviny. Ty chtěl dlouho jen „suché“. I ven jsme je někdy  brali místo křupek a piškotů. 

Dlouho dlouho bylo mléko (sunary) ve flašce. Ráno, odpoledne na spaní, večer, někdy i na oběd.   Na 2 letech a 7 měsících je mléko před spaním  a tak obden ráno.
Protože se ukázalo, že Ondrášek špatně snáší normální kravské mléko, přestala jsem používat mléko, smetanu při vaření a musíme si dávat pozor na překyselení organismu. Snažím se vyhýbat potravinám, které překyselování způsobují. 


Takže, jak vypadá náš běžný jídelníček?


SNÍDANĚ: 
Rohlík, chleba se šunkou. Vafle s marmeládou. Bílý jogurt.  „Polystyrénový“ chleba.

OBĚD:
Kromě klasických jídel  vaříme dost  podle 28 denního stravovacího plánu od Močingové. Dietu nedržíme, recepty si upravuji,  jak máme zrovna chuť.  Jsou jednoduché, zdravé a vhodné pro děti.  Vše se dělá na olivovém oleji, ale já někdy dávám máslo.

MRKVOVÝ PERKELT (samotný nebo s kuřecími kousky):
Na olivový olej cibulku, přidat mrkev nakrájenou na  kolečka, orestovat. Osolit, okmínovat, přidat rozmarýn, trošku sójové omáčky, promíchat. Přidat trochu vody, cca 10 minut probublat pod pokličkou.
Nebo nejdřív osmahnout kuřecí na cibulce, vyndat z pánvice a udělat perkelt, pak maso vrátit k hotové mrkvi).

TĚSTOVINY S KEDLUBNOU:
Kedlubna (bylo dobré  i jako „falešné zelí na halušky") se dělá podobně jako perkelt.  Nastrouhat na hrubo, na máslíčku orestovat, osolit okmínovat, zalít vodou a nechat pod pokličkou 10 minut osliznout. Promíchat s těstovinami.
Těstoviny s kedlubnou


JÁHLOVÁ POLÉVKA:
Propláchnout jáhly 3x v horké vodě. Dát vařit. Osolit, přidat vegetu, nebo vývar, majoránku,  zahustit bramborem nastrouhaným nahrubo.  Povařit cca 15 minut.

HRÁŠKOVÁ POLÉVKA:
Pytlík hrášku povařit osolit, opepřit, částečně rozmixovat, zamíchat lžíci pesta (nejlépe domácího), kousíček másla.


KAPUSTOVÁ POLÉVKA:
Nakrájet kapustu na jemno. Osmahnout na másle. Poprášit krupicí. Přidat vegetu. Promíchat. Zalít vodou. Povařit.
 
Kapustová polévka

NEJLEPŠÍ JABKOVÉ  LÍVANCE OD KAČENKY
Asi 4 jabka nastrouhat na hrubo, hrst  strouhanky, hrst ovesných  vloček namočených do teplého mléka, hladká mouka, vejce, trochu cukru, mléko. Vymíchat řidší těsto. Smažit na oleji, odsát omastek do ubrousku. Podávat s marmeládou a bílým jogurtem oslazeným vanilkovým cukrem. 

SVAČINY: 
Doma vždy ovoce nakrájené na talířku. Jabko, hruška, banán. Polystyrénové chlebíky, kukuřičné lupínky.

VEČEŘE: 
To co si dá tatínek, nebo chleba s něčím, nebo polévky od oběda.


LASKOMINOU je třeba pro Ondráška džus. Kupujeme lažanský jablečný mošt.  Gumové bonbóny, nebo někdy lízátko. Jinak sladkosti  k mé nelibosti hlavně dostává. Pravidlem je, sladkosti až po obědě. Zvykl si, že  pytlík s gumovkama neotevře dokud nesní oběd a musí si odsypat do mističky, zbytek se schová.

Přejeme spolu s Ondráškem DOBROU CHUŤ :-)

I. díl pestrého stravování si můžete prohlédnout zde.
A II. díl zde.

Dia: Musím uznat, že my doma takhle zdravě vaříme málokdy (což je samozřejmě škoda). Nikolce u tety Káti vždy moc chutná :-)

Těšte se na další díl! 


čtvrtek 12. prosince 2013

Mikuláš, Anděl a Čert - jak to bylo dál?

Tak jsem si doma zapomněla foťák (teda Luky ho nechal v autě, které nebylo v dosahu, takže jsem ho prostě s sebou neměla). No a tak fotil "švagr", jenže od něho dostanu fotky asi až v novém roce (pracovní vytížení:). A psát v lednu o Mikulášovi je trochu out. Tak použiji fotodokumentaci z loňska (čerti byli stejní) a popřípadě ji aktualizuju :-))))


Minulý týden jsem touto dobou psala první díl tohoto minipříběhu. A konečně ho také zakončím.

Takže jsme vyrazili ke švagrové na Mikulášskou. Nikča už cestou říkala, že se trochu bojí a že se ji tam moc nechce. Nějaké skupinky oněch bytostí jsme cestou taky potkali, což jejímu strachu ještě přidalo. Ale na návštěvě na všechen strach zapomněla a užívala si bratránky a sestřenice. Až do té půl šesté, kdy zazvonil zvonek a venku cinkali řetězy. 

V tu chvíli já šla do kouta a Nikča pádila tátovi kolem krku. První je šla okouknout Vikynka - nejmladší sestřenka (16 měsíců). Ta se na čerty smála a dělala blblblblbl. Jenže s Mikulášem se kamarádit nechtěla. Jakmile k ní přistoupil, tak spustila takový brek, že se s ní táta musel schovat do obýváku. Nejstarší Pepa (10let) si z nich dělal srandu, ale když začali číst z knihy hříšků, tak mu trochu zatrnulo, co všechno o něm vědí. 
Pepča s Čertem

Kubík (5let) ze sebe vykuckal písničku "Šel zahradník do zahrady", ale tu jeho verzi jste v životě neslyšeli :-). 
Kubík si taky připravil kostým

Verunka (4roky), ta se opravdu bála (to už víte z jedničky), ale nikam neutekla a statečně to tam s námi přetrpěla. Jen básničku neřekla žádnou.
Čerti - hnusáci

No a Nikča? Ta se držela táty jako klíště. Písničku "Mikuláš ztratil plášť" přespívala snad 20x. Na chvilku se taky schovala do obýváku, ale nakonec podala ruku i tomu nejstrašnějšímu Čertovi a slíbila, jak bude hodná. No co vám budu povídat - sliby chyby. Je pěkný raubíř.

Mysleli jsme, že jsou všichni Čerti už za námi, ale omyl. V pátek šla Niki tradičně do školky a tam pro ně měli připravené překvapení. V půlce za nimi přišel M.A.aČ. A Niki, která na to nebyla připravená začala plakat jako první. K ní se přidal Ondrášek od Káti, který se i schoval pod stůl. Ale nakonec zatancovali "Kolo, kolo mlýnský" (prý to byla nejrychlejší verze, kterou kdy zvládli). A dostali odměnu. Celý víkend o tom ještě povídala, tak to snad tak strašné nebylo. 

A jak to dopadlo u vás ostatních? Jsem zvědavá :-)

Pokud si chcete přečíst o tom, jak to zatím vidí se slavením Mikuláše maminka ročního klučiny a jak se slaví Mikuláš v Nizozemí, tak si klikněte zde.

neděle 8. prosince 2013

Šťastné a hlavně veselé - jak to vidí tátové?


Vládne už u vás klidná vánoční atmosféra? A máte provoněný byt vánočním cukrovím? Teda nevím jak vy, ale já nějak nestíhám. A to jsem si vše tak krásně plánovala. V naší ložnici asi vybuchla bomba. Rozhodla jsem se udělat pořádek ve skříních, ale ne a ne to dokončit. Takže jsou všechny tři skříně otevřené, něco už srovnané, ale více toho čeká na zemi na přeorganizování. A mně se do toho nechce. Tak to přešlapujeme a místo toho jsem šla s Nikčou a Lukym stavět sněhuláky.

Cukroví mám zatím jen jedno - perníčky a to ještě ani nejsou nazdobené. 

Dárky - tak čtyři. Z toho ani jeden pro Nikolku :-(

Úklid - to snad ani nemusím popisovat, když jsem výše zmínila naší ložnici.

Takže u nás se zatím o šťastných a veselých vánocích zdá tak akorát Nikče.

A jak jsou na tom tatínkové?

Zeptala jsem se jich na několik otázek:

1) Co chystáte na vánoční svátky?
2) Máte nějaké rodinné zvyky, které začnete předávat dětem?
3) Podílíte se na přípravách - zdobení, nákup dárků, vytváření atmosféry, pečení?
4) Věříte na Ježíška? :-) Jak o něm přesvědčujete děti?
5) Jaké máte zvyklosti u večeře?
6) Co jíte na Štědrý den?
7) Váš nejhezčí dětský dárek?

8) Nejhezčí vzpomínka na vánoce?
9) A co si přejete pod stromečkem - ať trochu poradíme těm vašim ženám :-)???




Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

1) Letos chystáme poprvé Vánoce bez babiček a dědečků, jen jako rodina ve třech. 
2) Nic extra, klasika, štědrovečerní večeře, rybí polévka, kapr a salát. No a pak rozbalování dárečku.


3) V rámci možností se podílím. Zdobení stromečku je na mně a Ondrovi, příprava kapra na mě, nákup dárku společně se ženou, no a zbytek v případě nutnosti jako asistent mamky.
4) Já už na Ježíška nevěřím, ale Ondra ano a je to fajn zvyk. Škoda, že se nám sem stále vtírá kamarád Santa. No ale my Ježíška nedáme.
Takhle jsme si loni krátili chvilku při čekání na Ježíška - spolu se strejdou :-)



5) Nic zvláštního, snad jen aby nám nezaskočila kostička. 
6) Rybí polévku (asi), no a důležitý je kapřík a bramborový salát.


Loňské rozbalování dárků
7) Nejhezčí dárky??? Asi puzzle, Lego a různé další skládací hračky. Zatím to vypadá, že v tomhle bude syn po mně. Teď ulítává na puzzle.
Trocha nostalgie - já pod vánočním stromkem :-)
 


8) V tuto chvíly asi minulé Vánoce, kdy Ondra shodil vánoční stromeček.
9) Už pěkných pár desítek let si přeju autíčko na ovládání, no tak třeba....jednou...


Pavel tatínek Ondry, přítel Katky


1) Vánoce. Myslím, že "český standard". Do kostela nechodíme, ale tradice některé zažíváme. 

2) Takže máme stromeček, cukroví a dárky. Na Štědrý den se sejdeme v úzkém rodinné kruhu, společně si zazpíváme koledy a když je pěkně, tak se jdeme projít. S příchodem dětí se vše podřizuje jim, takže hlavně časový rozvrh je dle potřeb. Cílem je hlavně pohoda a spokojenost. Takže všeho s mírou (to platí i na předvánoční úklid :-)
Vánočně laděné zpívání


3) Na přípravách se podílím dle potřeby, zařizuji hlavně technickou část (stromek, kapr, apod.). Pak ho třeba pomůžu ozdobit - stromek ne kapra. Nepeču, nevařím, vše nechávám na mojí šikovné milé Kače.

4) Jako dítě (a to i dodnes) jsem zažíval snad vždy krásné Vánoce. A na Ježíška jsem věřil. Určitě se také stalo, že jsem nedostal co jsem chtěl, ale to bylo opravdu výjimečně. 

5)
Naše první rodinné vánoce - ukazují i zvyklosti u stolu - hezké oblečení, hezká výzdoba, hlavně úsměvy

6) K večeři máme hrachovku či fazolovku, dále kapra, ale třeba i klobásky nebo řízek, příloha salát.


7) Oblíbený dárek pro mě bylo Lego :-) 

Ondrášek s Bertou loni - bylo to moc fajn
8 - 9) Super zažítek byl loni, kdy mi Kača naaranžovala pouze jeden dárek pod stromeček (ponožky...) a dělala, že to je jako vše. Docela se bavila :-))) Mně by to samozřejmě nevadilo...protože nejraději dárky dávám...no, ale i dostávám

:-) 


Jirka - tatínek Elišky, manžel Lucky


1) No snažíme se Vánoce dělat tak nějak klasicky stromeček, kapr, cukroví, atd.

2) Krájíme jablíčka, pouštíme svíčky. A máme pravidelnou procházku, buď v Praze nebo tady u nás na severu :)

3) Snažím se pomoci.

4) No já už na Ježížka nevěřím, ale Eliška snad ještě jo. Eliška nesmí vidět stromeček s dárkama, dokud nezazvoní zvoneček.)
První Eliščiny Vánoce


5) Pod talíř s polívkou dáváme šupiny.

6) Přes den normálně vše :) a večeře je klasika, rybí polívka, kapr nebo řízek a salát.
Večeře s rodinou


7) Asi všechny :) :)
Nostalgie - Můj brácha má prima bráchu :-)


8) První vánoce s eliškou a od té doby na každé..................
To není všechno pro Elis - trávíme vánoce ve velkém rodinném kruhu


9) Ponožky


Luky - tatínek Nikoletky, přítel Dii 


1) Nic extra. Já chtěl jet do ciziny, ale Die přijede brácha z Řecka, tak budeme v Čechách.

2) Zdobení stromečku, pouštění ořechových lodiček, zapalování svíček o adventních nedělích.

3) O výzdobu se postará Niki s mamkou - pořád nosí nějaké výtvory z kroužků. Já zdobím maximálně zahradu sněhulákama. Zařizuju vánoční úklid (a to tak, že řeknu Die, že k nám přijde pán na pracovní školení - ta pak kmitá celý den a večer prostě oznámím, že jsem si dělal srandu :-) A u pečení musím ochutnávat, jinak by to nešlo.
Naše první rodinné vánoce


4) Dělám, že věřím a často o něm mluvíme. Letos jsme kreslili dopis.

5) Dáváme pod talíř peníze a šupiny, stůl máme vždy svátečně vyzdobený a nezapomínáme na talíř pro náhodného hosta.
Tatínku - na zdraví...


6) Rybí polévku, kapra a salát. Problém je s Diou, která je zvyklá na hrachovku, řízek, klobásu a salát. Takže se ten den jen vaří :-)

7) Autodráha.

8) Loňský Štědrý den, kdy už Nikča vše chápala a s radostí rozbalovala dárky.
Loni Niki rozbaluje její nejoblíbenější dárek - nákupní vozík


9) Abysme byli zdraví.

Tak ať jsou ty letošní vánoce Šťasné a Veselé, ale hlavně bez stresů!!!

čtvrtek 5. prosince 2013

Mikuláš, Anděl a Čert - hned 3x. Strašit nebo nestrašit?

Tento týden je naladěn Mikulášsky. Dvě Mikulášské už máme za sebou a třetí nás dnes čeká. A tam ti čerti budou. FUJ. Loni jsem se jich bála i já.

Začalo to už v neděli. Jeli jsme na Mikulášskou do Turnova - celá rodinka :-) Tuto akci každý rok pořádá naše plavací studio Mišutka. Byli jsme už podruhé, takže jsme věděli, co máme očekávat a opět nezklamali a bylo to moc hezké. 
Vzpomínka na loňský rok

Nejprve děti přivítal lední medvěd - maskot Mišutky a společně si zaplavali. Teda, on jim ukazoval ze břehu a děti plavali ve vodě. Po rozplavbě následovala volná zábava, kdy na vodu vypustili nafukovačky a malý čertík děti ze břehu kropil konvičkou a ty se před ním schovávaly pod vodu. Většina se však chtěla sklouznout ze skluzavky do vody. 
Letos - Nikča je ráda, že se vidí s Ondrou


A pak to přišlo. Zazvonil zvoneček a do bazénu vešel Mikuláš, Anděl a Čert s Čerticí. Děti byly trochu zaražené, ale moc breku slyšet nebylo. Vojtík od Milči se trochu bál (a to ho doma čerty vůbec nestraší), tak s ním poodešla dál od těch čertisek. Niki si šla  (nechtěně - táta tam s ní doplaval) s jedním popovídat. Tak měla pořád ruce v puse a kuňkala, že ji sotva bylo rozumět. Ale řekla mu, že je hodná a doma nezlobí. 
Pak se M.A.Č.Č. rozloučili, že se jdou podívat nahoru, kde za chvíli bude pohádka. A do bazénu vlítl Čert - ošklivý Čert v neoprenu. Skočil za dětma do vody. To už ta naše hrdinka, tak hrdinská nebyla a držela se táty jako klíště. I jemu nakonec zamávala (to loni si s ním šla i plácnout - letos vůbec). On odešel a Niki: "To jsem se vůbec nebála:-)". 
Svačinka a čekání na pohádky - Vojtík, Niki, Ondra

Následovala pohádka o chameleonovi Leonovi, který neuměl měnit barvy. Ta se Nikče, Ondrovi i Vojtovi moc líbila a nakonec zase přišli ty čtyři osůbky. Čerti si raději lehli a mastili karty. 
 
Luky bral Nikču pořád za Čertama

Mikuláš s Andílkem rozdali perníčky a šlo se domů. První Mikulášská za námi.

Ve středu nás čekala Mikulášská od cvičení pro děti. Nikča celý den zlobila. To si to u toho nedělního Čerta asi pěkně zakřikla. 
 
Tak kde jsou? My už jsme připraveni: Niki, Ondra, Elis

Na této akci děti plnily tři úkoly, za které dostaly tři předměty, které jim pomohly dotvořit tři postavičky: Čerta, Mikuláše a Andílka. Nejprve plnily úkol za čertovi oči a učily se u toho básničku - Ententýky. Pak následoval úkol za Mikulášovi vousy a básnička - Mikuláš ztratil plášť. A poslední úkol byl za Andělské hvězdičky s básničkou - Andělíčku můj strážníčku. Když je děti dotvořily, tak přišly ty tři bytosti M. A. a malý Čertík (tomu bylo asi pět:-). Ale i tak byly děti zaražené a ozval se i brek. 
 
Takhle vypadala Nikča s Ondrou, když ty bytosti dorazily

M. A.i Č. si prohlédli výtvory a poslechli tři básničky, pak dětem rozdali dárečky a nakonec se s nimi rozloučili.
S výtvory se musely všechny děti pochlubit

Mikuláš nezapomněl ani na nejmladšího Matěje


No a dnes nás čeká ta nejhorší. Nikča zase celý den neposlouchá, ale že bych jí řekla, že si ji odnese Čert, tak to raději nedělám. Nestraším ji tak moc. Ale říkám jí, že jí asi pěkně vyhubuje. No jsem na to zvědavá, jdu sepsat dopis do Knihy hříšníků, ze které pak Mikuláš čte. Dneska budou ti Čerti tři a jsou to ti echt rakouský. Móc ošklivý. Takže Nikču bude držet Luky a já se skrčím někde v koutě. No jak to dopadne vám popíšu, až se vrátíme.

Co se týče toho strašení: neteř Verunka taky někdy umí zazlobit a tak má její taťka číslo na Čerty (čertovské vyzvánění v mobilu) a stačí jen pohrozit a ona je hned hodná. No dnes jsem na ni zvědavá, protože se prý už od včerejška bojí. 
Jedni naši známí taky strašili svého syna čertem. Ten k nim pak přišel a syn z toho začal koktat a už se toho nezbavil.
Takže s Čerty nejsou žerty, buďte na svá slova opatrní.
 
A co vy? Strašíte své děti? Přijdou k vám dnes čerti?