Co všechno se dá (ne)stihnout poslední týden na mateřské???

Můžu začít klidně tím, že jsem v neděli nestihla napsat článek, který jsem si naplánovala. Byl to tento článek :-) A dostávám se k němu až dnes - tři dny po "uzávěrce". 

Odpolední program s Nikolkou jsme zvládly na jedničku. Naše dámská jízda nám zkrátka vyšla podle plánů:

- 2x jsme si krásně zaplavaly

Jedna starší fotečka

- naše valentýnské výtvory jste mohli vidět v předchozím článku
Tatínek z nich měl opravdu radost. Když mu je Niki předávala, tak měla ke každému nějakou průpovídku. Jsem ráda, že jsme některé maminky inspirovaly a ty šly pak s dětmi taky tvořit.

-  vyrazily jsme na návštěvu za Milčou s Vojtíkem i Matýskem a Káťou s Ondráškem. Udělali jsme si příjemnou procházku a moc pěkné odpoledne

Ondrášek, Vojtík a Matýsek, aby bylo jasné, o kom je řeč :-)

- absolvovaly jsme tříletou prohlídku

- a nakonec jsme zvládly společně doučování řečtiny

Za to ty mé dopolední plány trochu zamrzly, i když venku nemrzlo:

+ Lukyho rozpočty - hotovo hned první den

+ Pája s Emičkou dorazily v úterý - návštěva jak se patří. Daly jsme si dvě kávičky, uvařily si chutný oběd (poprvé podle receptů z Lidlu) a probraly přípravy na svatbu (ne moji:-)

+ školkovné zaplaceno, takže oficiálně školkujeme

- přednáška z Týdne partnerství - proběhla, ale bez nás. Káťa onemocněla a mně se samotné nechtělo, navíc jsem začala být ve skluzu s věcmi, které jsem chtěla stihnout

- pytel bude za postýlkou asi další rok (ještěže v něm nejsou odpadky). I když Luky to za odpadky považuje, když jsme to tři roky nepoužívali, tak to asi nepotřebujeme. Možná má pravdu. Já už si nepamatuji, co tam mám za "poklady".

+ i - na okna jsem si půjčila zázračného pomocníka od Kärcheru, ale tím mytí oken prozatím skončilo :-(

+ auto přepsáno, jsem poprvé majitelem vozu (i papírově)

+ výpis z rejstříku trestů - 0 trestů jsem v práci doložila

- a to velké - chodbu jsem prostě zase neuklidila, přednost dostaly věci zábavnější, jako např.:

+ vytištění fotek ze slevomatu. Už je máme doma a jsou moooc hezké. Jen je budu muset rozdat babičkám, protože Luky je doma odmítl pověsit, že si je mám schovat na horní patro (jenže to bude až bůh ví kdy)

- - - angličtinu jsem pro jistotu zrušila. Měla jsem ji až dnes a to už jsem úkoly stihla

- zrovna včera jsem v půdním prachu vyválela (nechtíc) zase jednu ponožku :-(

- z věcí ve skříních stále oblékneme i jeden a půl letou návštěvu :-). Takže to je pro návštěvu vlastně +

- šuplíky v kuchyni jsou na čekačce

+ ale co není na čekačce jsou mé nohy. Pedikúru jsem si dopřála, i když ne za odměnu, ale prostě jen tak. NÁDHERA :-) Vřele všem doporučuji.

- nefunkční knížka je stále u nás doma

- hypotéka také čeká na přefinancování 

- džíny jsem nestihla záměrně, což jsem už dříve naznačovala 

+ Nikče jsme trička vyzvedly, pohrála si u toho s kamarádem Sebíkem a bylo to zase jedno z fajn odpolední

- no a páteční kávičku s Káťou jsme nezvládly. Káťa byla nemocná, ale má to i své výhody. Stihla jsem navařit na valentýnskou večeři, na které jsme si všichni tři pošmákli

+ + + víkend ve znamení rodinných výletů: sobota Jičín a v neděli jsme vyrazili do Prahy.

Prostě poslední týden jsem si užila plnými doušky a ty škaredosti, co by mi ho kazily jsem odsunula do rohu. Jejich čas teprve přijde...

Svatý Valentýn - dárečky pro tatínka ♥

Včera jsme byly s Nikolkou na tvořivé dílničce, kterou pořádal DDM Vikýř. I tentokrát to měla Ája moc hezky připravené a odnesly jsme si spoustu dárečků pro tatínka. 

Schválně píši pro tatínka, protože tentokrát má Sv. Valentýna v režii Nikolka. Do tvoření se pustila s vervou a já jí jen minimálně pomáhala.

Už se moc těší, až se taťka vrátí z hor a dárečky mu předá. Tak uvidíme, jak se budou líbit...

Pokud ještě nic nemáte, tak se třeba trochu inspirujete. My je všechny měly hotové za dvě hodinky i s přípravami, takže např. takový 

srdíčkový šnek 

vám nezabere ani deset minut :-)

Velkou inspiraci najdete na stránkách www.krokotak.com

Hrníček z lásky

Ten tatínek určitě ocení na ranní kávu

Přáníčko ze srdce hotové šup lup

Srdíčka ze samotvrdky

Ty by se správně ještě měly dobarvit

Držák na mobil v nabíječce

V praxi :-)

 

A šperkovnice, ta bude asi pro babičku :-)

Ubrousková metoda, jen Niki nanášela lepidlo, až jeden ubrousek prodřela :-)

A co vy? Máte už něco vyrobeného? Pochlubte se ostatním a inspirujte nás. Předem děkuji a přeji vám, ať je ten dnešní den krásně zamilovaný ♥♥♥

Jak probíhá tříletá prohlídka?

Včera jsme absolvovaly tříletou prohlídku u naší paní doktorky. A jak to probíhalo?

POZVÁNKA

U nás v Jablonci většinou dostanete pozvánku (písemně nebo telefonicky). Niki byla před vánocema churavá, tak jsme zašly raději k doktorce a rovnou si nás sestřička objednala na tříletou prohlídku.

Pokud se vám třetí rok blíží a ještě vám pozvánka nepřišla, tak si určitě můžete zavolat, za to nic nedáte.

CO S SEBOU?

Očkovací průkaz!!! A někteří doktoři chtějí moč. Ta naše chtěla.

PRŮBĚH

Samozřejmě na tuto prohlídku jdete v čase pro zdravé. Takže se nemusíte bát bacilů.

Niki se musela vysvléct do spodního prádla. Sestřička nás změřila a zvážila.

Potom nás postavila do jednoho rohu místnosti a četly jsme z tabulky (ne písmen, ale obrázků). Ty nejprve Nikolce ukázala, aby se domluvily, co který obrázek znamená. Pak jsem jí zakryla jedno oko a Niki povídala. Ten nejspodnější řádek už nepřečetla. Vše se opakovalo s druhým okem. Opět spodní řádek ani ťuk. Prý to ale není problém, protože když je nějaká vada, tak se ty řádky u každého oka liší. Z tatínkovy strany nás totiž trápí tupozrakost, tak Nikču trochu více sledujeme, ale nic se neprojevuje. Pokud ano, tak by se prý k pozorovanému předmětu nějak více natáčela. Což se zatím naštěstí neděje. Máme to však sledovat a kvůli očím dorazit opět za rok na kontrolu. 

Následovalo určování barev. U nás na barevné stonožce. Kromě růžové jsme to celkem zvládly:-)

No a nakonec si ji převzala i paní doktorka, poslechla si srdíčko a prohmatala břicho. A v tom jsme se dostaly k našemu problému s vyprazdňováním. Niki totiž zadržuje kakání. Což je problém. Paní doktorka by si přála, abysme si udělali doma rituál a Nikču nenásilnou formou donutili, aby se každý den vykakala. Tenhle "problém" nás trápí už odmalička. Niki si prostě usmyslý a naschvál zadržuje. Protože se bojí, že ji to bude bolet. No a pak už jeden den prostě musí. V poslední době se situace zlepšila, hlavně když sem ji přestala tolik sledovat a nenutila ji. Nicméně nechodí každý den, ale spíše ob dva a to je špatné. Paní doktorka navíc říkala, že si ty návyky odnese do dospělosti a že je to škoda. Tak jsem z toho byla taková rozčarovaná. Doporučila nám na 14 dní vyzkoušet Forlax pro děti (ráno a večer dávat sáček do tekutiny a vypít). Je to pouze na předpis a doporučení lékaře, takže s tím samotné neexperimentujte. Nicméně pokud vás trápí něco podobného, tak to neberte na lehkou váhu. Dříve jsme zkoušeli laktulózu, ale po té se to moc nelepšilo. Když bylo nejhůře, tak jsme dávali do zadečku Easylax a po tom si došla téměř ihned. Ale to také nejde řešit dlouhodobě. Tak uvidíme, jak nám zabere náš trénink.

KDY NA DALŠÍ PROHLÍDKU?

Na další se chodí až v pěti letech. Ale v některých případech (jako u nás) si vás doktorka pozve dříve.

OČKOVÁNÍ

Na tříleté prohlídce vás žádné očkování nečeká, až později na pětileté. Pouze nám bylo doporučeno očkování proti žloutence, zvláště před nástupem do školky.

A jak probíhala prohlídka u vás? Spolupracovaly vaše děti? Dělaly jste ještě něco dalšího?

Poslední týden na mateřské - jak si ho užít?

Jak si užít poslední týden na mateřské, bych věděla úplně přesně. A bylo by to jinak, než co se chystám napsat :-) 

Sbalila bych rodinu a vyrazili bysme za bráchou do Řecka. Ale takhle se sbalil jen Luky a vyrazil na hory. Tak máme s Niki dámskou jízdu.

A co všechno jsme si naplánovaly?

Niki dopoledne školku, po třetí hodině jí vyzvednu a budeme si užívat:
- 2x plavání 
- valentýnské tvořivé odpoledne - když se v pátek vrátí tatínek, tak pro něho na Valentýna budeme mít dáreček

- v pátek přijede táta, tak si snad užijeme odpoledne společně
- no a zbývá už jen volné úterý a to jsme napůl domluvené s Milčou a Káťou, že si s dětmi někam vyrazíme (že by cukrárna s dětským koutkem:-)

Tak to jsou naše odpoledne, ale co musím stihnout za dopoledne? Raději si to sem dám, ať to mám černé na bílém a v neděli pak vyškrtám to, co jsem doopravdy stihla:

- dnes tříletá prohlídka - tu stihnout musíme :-)
- připravit Lukymu nějaké rozpočty do práce
- uvítat Páju s Emčou, které přijedou na poslední dopolední návštěvu (pak už jen odpoledne nebo o víkendu)
- zaplatit školkovné
- poslechnout si jednu z přednášek na Týdnu partnerství

 

- vyklidit pytel, který mám pod postýlkou už tři roky (nebojte není s odpadkama)
- omýt okna, protože jinak na to už čas nebude
- zjistit si přefinancování hypotéky
- přepsat auto, které jsme pořídili, abych s ním jezdila do práce
- dojít si pro výpis z rejstříku trestů, který potřebuji v práci doložit
- uklidit chodbu, jsem v tom lempl a dělá ji pořád sousedka
- poslat fotky na voucher ze slevomatu, protože mi za 14 dní propadne
- udělat si úkoly z angličtiny
- vyluxovat na půdě, kde věším prádlo, ať mi pořád nepadá do toho prachu
- vyklidit ze skříní Nikčino malé oblečení
- uklidit dva šuplíky v kuchyni, které jsou tak rozházené, že v nich mouku hledám pět minut
- a s trochou štěstí a času si dojít na pedikúru
- reklamovat Nikčinu knížku, která už rok nefunguje (na té mateřské není pořád na nic čas :-)
- koupit si džíny (to asi rovnou dávám do nestihnu, protože se mi nic nechce zkoušet:-) 
- vyzvednout Nikče trička, která jsem koupila na facebookovém bazárku: Bazárek KOS. Klára má moc hezké věci a při každém vkladu je těžké odolat.

- no a v pátek bych chtěla stihnout poslední dopolední kávičku s Káťou od Ondráška. Ondra je dopoledne v Broučkách a tak můžeme vyrazit :-) 

Ufff, je toho spousta (a to jsem nevypsala úplně všechno), takže ze všeho nejdřív bych měla vypnout počítač, abych stihla alespoň část...

Mateřská školka podruhé - pohled Verči a Ondráška

Našim dětem už budou (nebo byly) tři roky, takže těch, které se vracíme do zaměstnání, je více. Tentokrát se podíváme na to, jak nástup do školky probíhal u Verči a Ondráška. Dozvíte se také více podrobností o tom, jak se na zápis předem připravit a jakou školku vybrat. Tak ať se vám výběr podaří !!!

PŘÍPRAVY NA ZÁPIS DO MŠ

Vzhledem k tomu, že je Ondra narozený na konci prosince, zjišťovala jsem si dopředu veškeré možnosti o přijetí či nepřijetí do státní školky zde u nás v Jablonci nad Nisou. 

V místním MC Jablíčku se vždy (tak týden či 14 dní) před zápisem do školek koná setkání s paní z oboru školství z magistrátu, která Vám předem sdělí, kam máte šanci dostat své dítě a kam ne. Případně Vám odpoví na další otázky. 

V každém městě to je jiné, zde v Jablonci to funguje tak, že zápis do školky je v jeden den a chodí se jen do 1 školky. Návštěvami ve více školkách si místo určitě nezajistíte, neboť asi tak týden po zápisu se všechny ředitelky (ředitelé) školek sejdou u "kulatého" stolu a řeknou si, kolik dětí přijímají, kolik mají volných míst a kolik dětí je pod čarou. Takže znám případy, kdy únorovou holčičku přijali do školky v pohodě, neboť jim k zápisu přišlo málo dětí, ale naopak jsou i školky, kde nevezmou už ani zářijové dítě. Proto je potřeba si tuto možnost vyzjistit předem!!! Sami máme školku cca 50m od bydliště, ale dozvěděla jsem, že bych neměla šanci.

Na již zmíněné schůzce s paní z magistrátu mi bylo sděleno, že bych Ondru mohla zkusit umístit do školky u nemocnice (do Červené školky). Je to školka zřízená hlavně pro zaměstnance nemocnice, takže tyto děti mají přednost před ostatními. 

Dalším kladným bodem pro přijetí bylo potvrzení od zaměstnavatele, že se matka vrací do práce a třetí požadavek byl (a pro nás nejdůležitější) - děti narozené od 1. 12. 2010 a dále. Tato školka je přizpůsobena i na děti 2 leté, takže zde podmínka - bez plínky nebyla důležitá jako v ostatních státních školkách. 

ZÁPIS DO MŠ

Samotný zápis byl velmi jednoduchý a rychlý. Paní ředitelka si od nás vzala akorát veškeré dokumenty (potvrzení o povinném očkování od lékaře a potvrzení o nástupu do práce od zaměstnavatele), napsala si Ondrovy iniciály a tím to skončilo. Na nic dalšího se nás neptala.

ONDRÁŠKŮV PRVNÍ DEN

Ondra šel poprvé do školky 2. 9. 2013. Velice se těšil, že tam bude mít kamarády a hlavně nové hračky. Vyrazil s námi i tatínek, aby viděl, jak to Ondra zvládl, kde má skříňku, seznámil se s učitelkami apod. 
 

Kdybyste ho nepoznali z dřívějších příběhů, tak má žluto-černou bundu :-)

Naše zaměstnání začínají brzy, tudíž i první den jsme tam byli mezi prvními v 6.30h, kdy se školka otevírá. Vše proběhlo hladce, ani se s námi nerozloučil, nedal nám pusu. Vběhl do třídy a hurááá za hračkami. Táta na něj ještě zavolal, že jdeme, on jen mávl rukou a bylo to. Sama učitelka se divila, a ptala, jestli je zvyklý. Říkala jsem, že jsme sice chodili do různých "klubíků", ale vždycky jsem tam byla s ním, sám byl maximálně párkrát s babičkou. 

SPÁT VE ŠKOLCE HNED OD ZAČÁTKU, ČI NESPAT???

Hned od začátku tam i spal. 

TRAMPOTY A MÍRNÉ KOMPLIKACE

Když jsem si pro něj šla poprvé, tak  mi vpadl do náruče a první, co řekl bylo: "Maminko, já jsem plakal, mně bylo smutno." A od druhého dne asi tak po dobu jednoho týdne nás čekal klasický rituál, kdy nám dělal ve školce scény, že tam nechce, plakal i se vztekal. Na radu všech jsem to nijak neřešila, dala jsem mu pusu a řekla jsem, že odcházím. Učitelky byly v tomto velice ohleduplné a obdivuje je za tu trpělivost s těmi nejmenšími. A od té doby chodí do školky velice rád, spíše naopak máme teď druhý problém - nemůžeme ho dostat ze školky domů. Vždycky si musí doskládat puzzle, domalovat obrázek apod.


Jinak pobyt ve školce zvládá bez problému. Jelikož je Ondra živější dítě, čekala jsem, že mi paní učitelky brzy něco řeknou, ale naopak si ho chválí, jak je chytrý, bystrý, jen trochu akčnější. Vše sní bez problémů, po obědě spí.

Ondra při svačince ve školce

 

JSTE ČASTĚJI NEMOCNÍ?

Po nástupu poprvé onemocněl po 14 dnech (byl týden doma), a takhle se to opakovalo každý měsíc, kdy byl týden doma s nemocí (kašel, rýma). Až teď po Vánocích poprvé onemocněl po 5ti týdnech, ale to mohlo být tím, že jsme na víkend odjeli mimo domov, tak změna prostředí. 

RANNÍ VSTÁVÁNÍ, OBLÉKÁNÍ a SNÍDÁNÍ

Já, na rozdíl od Diany, jsem se za celou rodičovskou dovolenou pořádně nevyspala. Asi tak od 4. měsíce se Ondra budil velice brzy (kolísalo to mezi 5h - 7h ranní). Takže vstáváme (celá rodina) do školky v 5.30h - za dobu, co tam chodíme (půlroku) jsem ho budila asi tak 10x. 

Ráno snídá jogurt - to je jediný jídlo, co sní sám, bez jakékoliv asistence. 

Pak vstane táta a dohlíží na oblíkání (většinou závodíme, kdo bude první oblečený). 

 KDO VODÍ DO ŠKOLKY?

V 6:15h všichni odjíždíme, tátu vysadíme cestou, já Ondru zavezu do školky. Odpoledne se většinou s tátou setkáme u školky, kde ho vyzvedne on (končí dřív), buď je naberu cestou nebo jsou ještě ve školce. Občas se stane (tak 1x-2x za měsíc), že Ondru vyzvedne jedna babička, která bydlí poblíž a zůstane u ní doma do druhého dne a nebo naopak zůstane u ní přes noc a ráno ho zavede do školky.

JE PRO VÁS ŠKOLKA ZMĚNOU?

To že teď chodím do práce a nejsem s Ondrou 24hodin denně mi vůbec nevadí a to hlavně z toho důvodu, že Ondra školku potřeboval a vidím na něm určité změny jednak v chování (zklidnil se) i v tom, co už všechno umí. Pro nás je školka velikým přínosem, vůbec nemám špatný pocit, že bych ho teď nějak zanedbávala, naopak se mu odpoledne dokáži daleko víc a lépe věnovat než před tím. 

Dlouuuhááá cesta k sáňkování

Většina dětí miluje sáňkování a zimní radovánky. Většina - ale to naše ne, alespoň do dvou let tomu tak bylo.

Když byla úplně malinká (10 měsíců), tak v ní ten strach nebyl. Nechala se povozit.

Ale rok na to se něco zlomilo a Nikča začala brečet, jen jsme jí na sáňky posadili. Prostě tuto zimní aktivitu zavrhla a tvrdošijně odmítala jakýkoliv výlet s podobnou tematikou.

A letos? Cvak, něco přeskočilo a sáňkování (i bobování) si zase užívá...

Tvářičky červené, ale poctivě namazané Bepanthenem :-)

Takže pokud máte někdo z vás podobný problém, tak nevěšte hlavu, ono se to určitě spraví :-)

Tady bobuje i s pradědečkem

První den ve školce

Dnes jsme vyrazily poprvé do školky. Tedy do té opravdové. Protože před tím Niki chodila každý pátek do Miniškoličky, která jí nástup do této velké dost usnadnila :-)

VSTÁVÁNÍ

Bála jsem se ranního vstávání, protože já si za celou mateřskou nemohla vůbec stěžovat. Nikolka krásně spala (s usínáním to bylo horší), ale za to dříve jak v 8 hod. vstávala jen zřídkakdy. Jednou (1. ledna 2014) se nám všem třem (i s tatínkem) podařilo vstát až v 11 hodin. Hodně lidí říkalo, ať ji na to začnu připravovat už dříve. Ať chodíme dřív spát atd. Ale bylo i pár maminek, které tvrdily, že se to srovná s nástupem do školky. Tak já riskla těch pár. Zatím je brzy na zhodnocení, zda mi ta druhá varianta vyšla - to uvidíme časem. Nicméně Niki začala minulý týden sama od sebe vstávat okolo sedmé hodiny ranní. Takže si trénink nasadila bez mého dočinění. Dnes jsme nařídili budíka na 6:30 a vstali jsme všichni v 6:50 :-)

SNÍDANĚ

Naštěstí babička včera upekla výtečnou bábovku, takže Niki během oblékání zakousla pár soust a zapila mlékem. Jinak jsme zvyklé snídat trochu později, ne hned po probuzení. Tak uvidíme, jak to budeme praktikovat dále.

OBLÉKÁNÍ

Nikolka se moc těšila, takže neprobíhalo žádné odmlouvání. Pyžamo svlékla, co by dup a začala se sama oblékat. Pro jistotu jsem vše měla připravené už večer, abychom se nedostaly do ranního presu :-)

CO S SEBOU DO ŠKOLKY

To může být na každé školce jinak, ale my jsme si měly donést:
- pyžamko + pokud je potřeba, tak plyšáčka na spinkání
- náhradní tričko, punčošky, kalhotky, tepláky (kdyby došlo k nějakému karambolu)
- oblečení na ven
- obuv na ven
- bačkůrky
A u nás se jednou za půl roku nosí balení kapesníčků. Je to hygieničtější, než když děti nosí po kapsách posmrkané kapesníčky.
- na jaře /nebo u vás na podzim přibydou ještě holínky a pláštěnka

Protože jsme nastupovaly v půlce roku, tak Niki vzala do školky bonbóny, aby se s kamarády lépe seznámila :-)

PRVNÍ DOJMY

Niki mě doma pěkně popoháněla: "Mami, tak už pojď!" Nasedly jsme do auta, které bylo po včerejší noci pěkně zamrzlé, tak jsem musela škrábat a Niki bušila do okénka, že už chce jet. Zastavíme před školkou, tak říkala, jak se jí zvenčí moc líbí. Vlezeme do šatny: "Mami, svlíkni mě ty, tobě to jde rychleji, ať si můžu jít už hrát." 
Vejdeme do třídy: "Mami, tak ahoj." Ani pusa, nic. Podala paní učitelce ruku, ukázala jí, že donesla pro děti bonbónky na přivítanou a běžela za nima. 
Tak jsem šla vybalit věci do šatny a domů. 

Půjdu si pro ni ve tři hodiny. Tak jsem zvědavá, jak zvládla odpolední siestu (protože my do dnes siestíme v kočárku, v postýlce jen, když marodíme).

...tak jsem se k dopsání článku dostala až dnes :-)

Včera jsem si pro Nikču přišla, nejdřív jsem ji nemohla najít (převlékla si tričko), pak na mě nereagovala ona. Až po nějaké chvíli přiběhla, pozdravila mě a zase odběhla. No co vám budu povídat, čekala jsem ještě dobrých patnáct minut než složila všechny puzzle a pak s nechutí svolila k odchodu. 

Tak jsem se těšila, jak si Niki první den vyfotím, ale tím jsem ji pěkně naštvala :-) No nic, tak jindy.

Mezitím jsem vyzpovídala paní učitelku. Moje dítě, které mi prostě doma neusne ani po největší únavě, ve školce usnulo do pěti minut po pohádce. Ještě u toho stihla komandovat paní učitelku: "Jdi si sednout na svoji židli, u mě sedět nemusíš!" Protože pí. učitelka ji chtěla hladit, aby lépe usnula :-)

SHRNUTÍ

Z prvního dne mám moc dobrý pocit. Tak uvidíme, jak se vyvinou ty další...